• Marthos
    ***

    Je zcela evidentní, že původní myšlenkou tohoto filmu bylo představit domácí odboj za okupace jen jako záležitost chudých proletářů a zobrazit na postavě titulního hrdiny zkaženost a amorálnost tzv. vyšší třídy, režiséru Weissovi se však podařil vcelku zdařilý kompromis. Kolega Pohrobek zde zmínil scénáristickou nefunkčnost závěrečného odhalení, které narušuje jinak dobrou stavbu dramatické linie. Karel Höger ale podává v roli netečného inženýra Racka, kterého strach a zbabělost přivedou až na lidské dno, vynikající výkon. Současný divák je pak nucen ke stejnému kompromisu jako tvůrci.(21.6.2009)

  • pe3czech
    ***

    Marthos zde píše, že se jedná o vzácnou výjimku ve svém žánru, neboť zobrazuje život za okupace i jako morální selhání. Jenže kdo a jak ve snímku o morální zbabělosti káže? Netuším jak moc zde hraje roli úmysl propagovat rudou vlajku a jak moc se autoři snažili vymknout z rukou "Velkého Bratra" a vytvořit kompromis mezi svou ideou a politickou korektností, proto to raději nebudu příliš komentovat. Film mě moc neoslovil ani po stránkách jiných, možná proto, že je vše hnáno do hysterické roviny.(22.6.2009)

  • mh.mail
    ***

    60% — Překvapivý film, který jsem snad doposud ještě neviděl. Za minulého režimu se tomu asi nedalo divit, vzhledem k obsazení hlavní ženské role. Ten příběh je jiný, než jak vypadala většina filmů o odboji za druhé světové války. Je pravda, že schematismus tam je značně přítomen, ale jinak jsou tam také neotřelé situace, například zásadní příspěvek dětské všetečnosti a sourozeneckého „válčení“ do osudů hlavních hrdinů. Film je to už tak starý, že překvapili Václav Postránecký a Jaroslav „Vizír“ Someš v dětských rolích.(7.6.2017)

  • vypravěč
    ***

    Oceňuji Weissovu snahu narušit hranice rigidního filmového tvaru neúnosným intertextovým entrée, jakkoliv se obávám, že je ani doboví diváci příliš nedocenili. Filmový týdeník totiž naneštěstí nenavodil ani atmosféru, ani nestimuloval divákův svědecký zrak. Zato mimořádně silně účinkovalo mnohostranné diskvalifikování titulního antihrdiny, a to i díky únavným klišé, kterých Weiss využil i později ve svém snad ještě slabším Zbabělci. Účelové zrychlení klíčové úvodní krize – varovat ohroženého odbojáře, či nevarovat – znemožnilo i tak skvělému herci, jakým byl Karel Höger, konkretizovat mnohovrstevnatost bezprostředního řešení. Nepochybuji, že ony vteřiny patřily k těm nejdelším v životě bojácného inženýra, ale jejich filmové ztvárnění se rozplynulo jako pot v moři potu. Co následovalo, bylo již jen variování jedné slabošské polohy. Z ostatního pak zbyly jen různě se protínající linie rozumění, nerozumění, důvěry, strachu, dětinskosti (dospělé i dětské) – a především němoty. A patos. A pak vše skončilo.(25.1.2019)

  • Jonatthan
    ****

    Ať si předešlí hodnotitelé kritizují film jak chtějí, mně se líbil a to velmi. Samozřejmě jsou tam úseky poplatné době vzniku, ale atmosféra okupace je zachycena výborně. A herci jsou skvělí. Vyniká Karel Höger řešící dilema, jestli být statečný, nebo se posrat. Fakt, že se posere, vlastně katalyzuje celý děj. Chramostová, Dítě, Dítětová, Haverle, Bek, Neumann, Hlavatý a další v rolích a roličkách těch, co se neposrali... Krejča, Mareš v rolích kolaborantů... herecký koncert... a byl jsem napnutej až do konce...(27.6.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace