Punta and the Four-Leaf Clover
Režie:
Jiří WeissScénář:
Ota HofmanKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Jarmila Smejkalová, Aleš Košnar, Nataša Gollová, Václav Postránecký, Ema Skálová, František Roland, Zdeněk Dítě, Miroslav Koukal (více)Obsahy(1)
I děti by měly mít rády zvířátka - tak jako kamarádi z tohoto filmu, kteří se vzorně starají o nalezeného pejska. Je jim líto, když se o něho přihlásí skutečná majitelka a zmatek ještě vnese ztracená psí známka. Svou výchovnou dikcí film nezastře, že vznikl v polovině 50. let - a nepomohla ani účast slavného režiséra Jiřího Weisse, jenž zde stěží mohl uplatnit svůj pověstný smysl pro drobnokresbu mezilidských vztahů. (Lexikon českého filmu)
(více)Recenze (22)
Příjemný dětský film s tehdejší dětstkou hvězdou Václavem Postráneckým a pozvolna odkvétající Jarmilou Smejkalovou v roli maminky. ()
Po několika sovětských filmech pro děti, které byly v poslední době promítány v našich kinech a které byly dětmi a mládeží dobře přijaty, protože filmů pro mládež a zejména dobrých filmů tohoto druhu je stále nedostatek, je uváděn československý film pro děti o dětech, Weissův „Punťa a čtyřlístek". Námět je dílem absolventa filmové fakulty Akademie musických umění Oty Hofmana, který na sebe upozornil svou první filmovou prací — adaptací Čechovy povídky „Jestřáb kontra Hrdlička". Ostatní autoři filmu, od režiséra Jiřího Weisse, který v tomto filmu pracoval po prvé s dětskými herci, přes kameramana Jaroslava Tuzara, až po hudebního skladatele Jiřího Srnku, jsou všichni již skušenými mistry ve svém oboru. Proto tím více na sebe upozorňují nedostatky filmu, které sice pramení především ze špatné motivace jednání dětských i dospělých hrdinů ve scénáři, ale které byly ještě jen rozmnoženy při filmovém zpracovávání látky. — A přece, i když se nedá říci, že by během desetiletého období československé státní kinematografie byly filmy pro děti a mládež preferovaným odvětvím filmové výroby, byl již Gajerovou „Křížovou trojkou", Machovou „Zelenou knížkou", Blumenfeldovým „Malým partyzánem", Kubáskovým „Milujeme", Slavíčkovým „Koncem strašidel", Pleskotovým filmem „Na stříbrném zrcadl" a Sequensovým „Olověným chlebem" dán předpoklad vytvořit po využití zkušenosti získaných v tomto oboru a po vystříháni se všech chyb, které byly jak kritikou, tak dětskými diváky již mnohokrát diskutovány, výraznější film o životě a problémech dětí současnosti. Filmový přehled 14/1955 ()
Je mi líto, ale tak slabý scénář se špatným vedením herců jsem od mým jinak oblíbených tvůrců nečekala. Leč stalo se. ()
Pohled do života padesátých a šedesátých let...nuselský most ještě nebyl a u šatiček dívek není jisté, zda pod nimi něco mají. Lehký podprůměr, který navíc kazí ještě ošklivý pes, který nejspíš nikdy nenavštívil koupelnu ani veterináře... ()
Cíle filmu jsou jasné: předat dětem poselství o nutnosti pravdomluvnosti, čestnosti a férového jednání. Vše je podáno tak šablonovitě, až je to k pláči. Dospělí herci nemají šanci, aby něco předvedli, mají málo prostoru a scenárista netoužil po jakémkoliv vývoji jejich postav. Mezi dětmi je zajímavý Václav Postránecký, Pucholt je naopak součástí trapně přehrávající skupinky podivuhodně se chovajících robátek. Pro kolegu DoneyGala doplním, že tento druh filmů by se dnes neuplatnil, pravda a čest byly dávno nahrazeny tvrdými a špičatými lokty, férovost je pro ty slabší, čili poražené. ()
Nejoriginálnějším na tomto filmu byly úvodní titulky, provedené ve stylu dětských kreseb, kde drtivá většina štábu byla vyvedena obrazem, než textovým popisem. ()
Jiří Weiss a jeho odlehčený kousek podle scénáře Oty Hofmana pro děti a mládež. V určitou chvíli se rýsovalo i slušné drama svědomí o klukovi zapleteného do sítě vlastných lží před kamarády, rodiči i učitelem. Ač mi je pár let přes 20, neměl jsem problém se vžít do psychologicky napjatého příběhu malého Tondy a jeho kamarádů a byl po celý čas v očekávání, jak to dopadne. Tematicky mírně podobnému filmu Svědomí od Jiřího Krejčíka se tenhle roztomile naivní snímek ani zdaleka nevyrovná, ale zaujala mne zde na pozadí příběhu například i jakási vnitřní konfrontace Tondova svědomí se svým konáním v momentu, když postupně zaslýchá aktuální případ tatínka-soudce o neplnoletém pachateli krádeže a jeho souzeném otci. A nakonec jsem se po optimistickém závěru, ke kterému vzhledem k době vzniku musel příběh pomalu (ale jistě) sledovat, i nahlas zasmál. Nečekané zjevení některých z postav na určitém místě v závěru je stejně povedeným rámcovaním filmu, jakým v úvodu byly originální kreslené titulky, a tedy myslím, že se můj oblíbený tvůrce za tenhle film (narozdíl od svých dvou agitek z roku 1950) stydět nemusel. ,,Máte nějaké připomínky, slavný senáte?!" :-) 75% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) ()
Nádherný a úsměvný film pro děti. Je až dojemné, s jakou láskou, poctivostí a houževnatostí se děti k sobě chovají a pan Václav Postránecký exceloval už jako dítě - herec ()
Velmi podpriemerne- slaby scenar a len vatovo plane plky + priserna rezia .... tomu 4 hviezdickovemu uzivatelovi jaxi nerozumiem : 25 % ()
Rodinný film s partou dětských hrdinů a jednom psovi, který způsobí velký rozruch. Naučí se hlavní hrdina poctivosti? 70% ()
Mladý Postránecký je k nezaplateniu. ()
Mluva a vystupování dětí je nedětské,dospělácké...a nepříjemné...Mám pocit že vzor těhle přemoudřelých dětí je kopírovan ze sovětské kinematografie... ()
Když vezmu v úvahu dobu vzniku, je to film i o mém dětství. Po válce se narodilo spousta dětí a filmy pro ně plnily mimo jiné i výchovnou funkci, vedly je k čestnosti, smyslu pro povinnost, pravdomluvnosti, kamarádství a k úctě k dospělým. Myslím, že to bylo na nás vidět. Tento velmi pohodový naivní snímek je spíš o tom, jak by to mělo být, než o tom, jak to ve skutečnosti obzvláště dneska v životě chodí. Dětští herci to zvládli dobře, stejně tak pejsci a zajímavé jsou i dobové záběry, které dokumentují historii. Nelituji stovky za DVD, ale nejsem si jistá, jak přijmou film moje vnoučata. ()
Moc pěkný dětský snímek z padesátých let s výchovným apelem. Na hrdinech ukazuje dětem morální váhu hodnot jako čest, pravdomluvnost, hezký vztah ke zvířatům, ale také důležitost zodpovědného přístupu k plnění školních povinností. Škoda, že podobné filmy se sociálně výchovným zaměřením, a přitom pro dětského diváka přitažlivým příběhem (tj. o dětech pro děti), se v současné době téměř nevysílají... ()
Hezkej, prijemnej a inteligentni film pro deti. Potesila ucast moji oblibene Jarmily S. i slusne zahrane detske role. ()
Čtyřlístek - to jsou asi ti tři hoši v průšvihu včetně malého sourozence? Velice pěkný a poutavý dětský film, nepamatuji se na něj, ale rozhodně má všechno, co má správný film směřující k výchově mladé generace mít. Člověk může klopýtnout, ale musí najít odvahu přiznat se ke své chybě! Dnes takové filmy chybí, ty nejvýš jen konstatují situaci, ale nikdy nesměřují k tomu, aby si mladý člověk uvědomil, jak se má chovat. (Protože každé výchovné působení je vlastně násilí, že ano, drazí neoliberálové...) Roztomilý Vašek Postránecký a Vladimír Pucholt. ()
Velice zdařilý film pro děti. Napínavý děj, který mne upoutal a vtáhl do děje až do samého konce. Velice dobrý výkon hlavního hrdiny Toníka, kterého hrál výborní Aleš Košnar, kterého známe i z jiných filmů pro děti a mládež. Jemu zdařile sekundovali jeho dva kamarádi. Velice mi byla sympatická i postava otce, já být na místě Tondy, tak bych mu hned na začátku řekl vše tak, jak to bylo, měl bych k němu větší důvěru. Film mi v mnohém připomněl jiný kvalitní film z té doby "Brankář bydlí v naší ulici". Je to již 1300 film, který jsem ohodnotil, velice mne potěšil a tak mu dávám plný počet bodů. ()
Kýč jak bič. Zkreslené padesátky jako prase. Že by tatínek co léta nechce psa by naráz v tomhle věku změnil názor a nejen že by psa do rodiny přijal, ale dokonce koupil? To zrovna. A že by příslušníci SNB měli tak zlaté srdéčko a do toho tak láskyplný učitel který vůbec neřešil to, že si mladý pán nedošel do školy bez omluvení? A ještě mě štvalo že se ten kluk po celý film nedokázal vymáčknout. Alespoň si byl vědom toho že není vzorný žák. To je ptákovina. No, v každém případě jelikož je to film pro děti, tak přimhouřím oko a ty tři hvězdičky dám. Za barevný obraz což v té době nebylo samozřejmostí, za to že to nebyl úplně nudný film a pak ještě za Natašu Gollovou. Vlastně kvůli ní jsem se rozhodla že se na ten film podívám. ()
Proč na konci ta motanice a šmodrchanice. Je to film pro děti, a tak mělo v té rovině zůstat. Ale budiž, třeba bylo nutné prodloužit stopáž. A také ten provoz ve městě, skoro ani jedno auto, za celou tu dobu. Ale nechme být, dívat se na to dalo. Kluci byli dobří a nemyslím tím jen mladého Postráneckého, kterého jsem nepoznal. ()
Hezký dětský film Jiřího Weisse s mladým Václavem Postraneckým a díky CS filmu byla možnost Punťu a čtyřlístek znovu připomenout, dříve se točili opravdu výborné dětské filmy. ()