Reklama

Reklama

Dramatický příběh Krušnohorského pohraničí se odehrává na podzim roku 1938, kdy mezi českými a německými obyvateli začíná docházet k otevřeným konfliktům, které tvrdě postihují nejen životy národnostně rozdělených sousedů, ale krutě zasahují zejména do osudů smíšených rodin. Vyhrocená situace vede k boji, který však nemá vítězů. S odstoupením pohraničí se po mnichovském diktátě leckteří čeští obyvatelé v malé krušnohorské vesnici nesmíří, bojují s provokujícím henleinovci, ale nakonec musí poslechnout vyšší rozkazy a vydat se do vnitrozemí. V režijním pojetí se patrná dokumentaristická průprava režiséra Jiřího Weisse, který tímto snímkem debutoval na poli celovečerního hraného filmu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (91)

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Uloupená hranice byla mezi námi kluky kultovní už v době, kdy jsem chodil na základní školu. Na svou dobu dobře civilně natočeno, i po technické stránce je to s ohledem na dobu vzniku zdařilý film (akční scény např. jsou natočeny podstatně lépe, než v posledním dílu Četnických humoresek). P.S. Co prospívá nebo neprospívá česko německým vztahům neřeším, nemám pocit, že my jsme ti, kteří by měli vycházet někomu vstříc. A aplikovat morálku 21. století od "teplého krbu a plného talíře" na dobu vzniku dva roky po válce, na lidi, kteří to opravdu zažili a prožili, také nemám zapotřebí. ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Bylo jasné, že jen co skončí válka, téma Mnichova musí být zfilmováno. Zde se tvůrci zaměřili na jednu pohraniční vesničku. A zpracování jen opravdu velmi dobré. Je zajímavé sledovat, jaké pocity asi museli zdejší Češi zažívat, stejně tak jaké bylo předmnichovské soužití dvou národů. To nám dnes už nepoví žádná kniha, jako tento dobový snímek. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Kamera: Jan Roth. Hudba: Jiří Srnka. Jeden z prvních filmů reagující na poměrně nedávné a pro někoho stále čerstvé události ze září roku 38' těsně před Mnichovem. Zápletka vyostřených vztahů v pohraničí mezi tehdejšími Čechoslováky a Němci, která později přeroste v otevřený ozbrojený střet, je podána a natočena opravdu vkusně..Film je natočen v polo-dokumentárním stylu a působí víceméně hodně civilním dojem a věrohodně, místy je i ironicky vtipný, ale když se nad tím tak zamyslíte tak to tak bohužel bylo..Byla to opravdu těžká doba (zvláště pro smíšené rodiny), podobná té odsunem Němců po válce. Z hereckého obsazení mě nejvíce dostal samozřejmě fanatický Hans (v té době ještě neznámý Josef Maršálek ale v jistě obtížné psychologické roli hodně přesvědčivý) na druhé straně barikády mladý závodčí v podání Karla Effy (jeho památná věta, kdy umíral "Effendi, já už tu knížku asi nedočtu", musela diváky tehdy velmi dojmout) a lojaální nadlesní Czapan (Eduard Linkers). Po Vlčí jámě, Romeovi a Julii můj třetí nejoblíbenější film od Weisse. Pokud chcete vidět ještě nějaký film na toto téma (ale upozorňuji že jich moc není) tak zkuste třeba Ves v pohraničí, už ale ideologicky tendenční Nástup nebo Zánik samoty Berhof. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Překvapilo mě, že dva roky po skončení války měli čeští umělci hned chuť skočit do něčeho, co se tváří jako válečný film předcházející události druhé světové války. Na druhou stranu se ale říká, že železo se má kout dokud je žhavé a tak je tenhle film hodně autentickou událostí, která hodně věrně vystihuje tehdejší nálady společnosti. A ještě k tomu je dobře natočena. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Uloupená hranice je film poplatný době vzniku a stavu tehdejší společnosti. Vychází vstříc frustraci z mnichovského zmrzačení republiky a následné okupace a reflektuje dobu, kdy liberální svobody musely ustoupit pod tlakem národoveckých vášní a autoritativních levičáckých požadavků. Jinými slovy, není to ani tak vlastenecký snímek, jako spíš otevřeně nacionalistický. Ne náhodou jen pár měsíců před natáčením odjížděl poslední vlak s odsunutými Němci za hranice a atmosféra, která formovala poválečnou politickou kulturu, z dramatu jen sálá. Typická poznámka o "pánech tam nahoře, co hrají své hry" dává pocítit ducha doby. Už je tam cítit, že "Vítězný únor" je na dohled. Takže - Němci jsou krásně zákeřně nenávistní, Češi stateční a obětaví, hudba dramatická, ale co naplat, takové zásadní historické téma by si zasloužilo moderní zpracování. Poláci by podobný dluh měli už dávno splacený. Nejvíc mi asi vadilo stálé přeskakování z němčiny do češtiny v situacích, kdy se sudeťáci bavili mezi sebou. S ohledem na letopočet a dobový kontext tři hvězdičky nechám, ale velkou radost jsem z filmu navzdory slušnému hereckému obsazení neměl. Celkový dojem: 55 %. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (6)

  • Legendární postava závodčího (Karel Effa), který hltá detektivky, ale ne vždy porozumí čtenému, používá slovo „efendi“, aniž by bylo vysvětleno, o co se jedná. „Efendi“ je v turečtině oslovení „pane“, často používané pro oslovení cizince. Ti co film pamatují v době vzniku vzpomínají, že se tato filmová „hláška“ začala po promítání filmu používat mezi mládeží. (sator)
  • Režisér Weiss dostal za film kromě honoráře i bronzovou medaili města Prahy, 300 amerických cigaret, kilo čokolády a 5 kilo pomerančů. (raininface)
  • Film se natáčel pod pracovním názvem Dny zrady, který později použili tvůrci pro první část známé válečné trilogie Otakara Vávry. (Karlos80)

Reklama

Reklama