Młodość Chopina
Young Chopin
Režie:
Aleksander FordScénář:
Aleksander FordKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Kazimierz SerockiHrají:
Czesław Wołłejko, Aleksandra Śląska, Jan Ciecierski, Emil Karewicz, Zbigniew Skowroński, Stanisław Michalski, Ryszard Barycz, Igor Śmiałowski (více)Obsahy(1)
Polský umělecký film o životě a tvorbě největšího polského hudebního skladatele Fryderika Chopina. Staví Chopina a jeho hudbu do pravého světla: na výřezu osmi roků, které tento veliký umělec prožil v bouřlivém období 30. let ve své vlasti i za hranicemi, nám dokumentuje jeho lidovost a národnost. Ukazuje nám, odkud Chopin čerpal motivy své hudby, jak byl úzce spojen s revolučním hnutím své doby a jak se jeho láska k vlasti a k lidu odrazila v jeho revoluční hudbě, v níž se za lyričností tají kouzelná melodie lidové písně, za dokonalými hudebními formami mazurek, valčíků, polonéz, etud a klavírních koncertů jiskrný rytmus lidového tance. Film "Chopinovo mládí", jehož hudební i herecká stránka je dokonale propracována, nás učí nově rozumět krásným melodiím tohoto z největších klavírních skladatelů všech dob.
Film byl na VII. MFF poctěn cenou za životopisný film. Aleksandr Ford a Jaroslav Tuzar byli vyznamenáni polskou státní cenou I. stupně, Czeslav Wollejko a Kazimierz Serocki státní cenou II. stupně, klavíristka Halina Czerny-Stefańska státní cenou I. stupně v oboru hudby.
(Filmový přehled)
Recenze (3)
Chopinovy klavírní valčíky, etudy, mazurky a nocturna jsou oblíbeny na celém světě. Ale jejich podání se často rozcházelo s jejich pravým obsahem, stejně jako Chopinova osobnost byla doposud skreslována, mrzačena. Chopin byl líčen jako chorobně přecitlivělý genius, který se uzavíral do oblasti svých „modrých tónů", část jeho skladeb byla interpretována se sentimentálním a melancholickým nádechem a druhá část záměrně opomíjena. Klevetnické líčení Chopinova osobního života mělo zastřít jeho společenský význam, zdůraznění Chopinova dvacetiletého pobytu v Paříži (vždyť se nesměl vrátit do své vlasti právě pro své sympatie s revolučním hnutím!) mělo být důkazem jeho „světoobčanství", povznesení nad národnost. A přece byl Chopin jak nám správně ukazuje film umělcem vpravdě lidovým a národním, který všechny své vřelé city k utlačenému lidu a národu vyjadřoval svou nejvýmluvnějši řečí hudbou. Jeho genius byl utvářen právě láskou k lidu, který si nikdy nedal vzít své písně a tance, k národu, který se uchopil zbraní, aby svrhl útisk carismu. Ani v cizině nezapomněl Chopin na svůj domov, po kterém tak toužil, na svou řeč, kterou miloval. Láska a smutek, naděje ve vítězství revoluce a hořkost z jejího potlačení, které oduševňují jeho skladby, jim zaručují nejen nesmrtelný život, ale umožňují nám, kteří dnes vidíme Chopina v novém světle, tyto skladby i nově chápat. V tom tkví hlavní význam filmu „Chopinovo mládí", který byl právě pro „zdůraznění lidových a národních pramenů Chopinovy hudby, inspirované revolučními ideami jeho doby", vyznamenán na VII. MFF. Filmový přehled 50-51/1952 ()
Životopis představující klavírního virtuóza jako melancholicky zamlklého stydlivého chlapíka strnulého výrazu. Bledá tvář mezi barikádami a salóny. Hudebně perfektní, čímž nemyslím Chopinovu hudbu, ale především lidové muzikanty, lidový tanec ve skvělé kompozici záběrů a prostoru. Lidovou muziku a folklor ve filmu můžu a zde právě těch několik málo scén suplovalo vnitřní energii, přestože tvůrcům šlo (nebo muselo jít) zřejmě o něco jiného: ukázat inspiraci velkého umění v sepětí umělce a lidu, tím spíše že film začíná záběry varšavské chudiny a končí Marseillaisou a na barikádách… ()
ocenenia : MFF Benátky 1953 - súťažný výber ()