Reklama

Reklama

Obsahy(1)

80. léta 19. století: Předák vznikajícího organizovaného dělnického hnutí Ladislav Zápotocký - Budečský je vypovězen do rodné obce, kde pracuje jako krejčí a pokračuje v sociálním uvědomování příslušníků dělnické třídy. S plným profesionálním nasazením realizovaný historický film. Tvůrce neminula státní cena I. stupně. (oficiální text distributora)

Recenze (17)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Na několika emblematických příkladech z vlastní rodiny stvořil Antonín Zápotocký novou beletrizovanou historii dělnického hnutí. V Rudé záři nad Kladnem pasoval sám sebe do role neomylného hrdiny, v Bojovnících tuto roli přenechal svému otci a sebe ponechal jen v dobrém vedení již od kolébky. Svým způsobem je mrzuté, že k filmovým adaptacím nedošla všechna Zápotockého díla, takto jsme svědky jen těchto dvou kapitol. Protože zažít optikou let 50. ještě Bouřlivý rok 1905 a Barunku, to by bylo jistě stejně nezapomenutelné ;) Rozbřesk nám musí postačit jako normalizační Paní Terezka a Čas lásky a naděje. Oč je tedy pozdější přepis Kladna bezradnější a plakátovitější, v Bojovnících vidím stravitelnější filmový příběh, který převlečen do revoluční výbojnosti, se chová takřka jako naivní pohádka o zlém mocipánu. Ten je potrestán a celá "chasa" se raduje z nadcházející převýchovy celého světa. Jen těch extrémních výkonů všeho schopného Krejči mohlo být méně. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Morální schizofrenie ve své době mezi obyvatelstvem oblíbeného komunistického prezidenta Antonína Zápotockého je mezi zasvěcenými pověstná. Muž, který patřil do nejužšího kroužku justičních zločinců padesátých let, si sám pro svou sociálně demokratickou minulost nemohl být jist životem. Týrané svědomí uklidňoval psaním nikoliv nezajímavých próz, jež stylisticky uhlazoval pravidelným kontaktem s řadou československých spisovatelů. Základní osnova románu vznikala ještě za druhé světové války v koncentračním táboře Buchenwald. Ze zhruba pěti vydaných Zápotockého próz je nejméně ideologizována. Přestože režisérem filmu je jedna z největších osobností českého fimu Jiří Weiss, tlak prezidentského autora, scénáře i cenzury nebylo možné překonat. Původní patos je redukován na stalinistickou mytologii a živé postavy na mluvící plakáty. I při těchto mínusech si film uchoval relativně velkou autentičnost a zcela nezanikla ani jeho věrohodnost. Dnes by k jeho shlédnutí bylo nutno uspořádat informativní scénář, aby zejména mladý divák byl s to se v látce i tématu a zpracování tohoto filmového výstupu orientovat. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Nie až taký ideologistický blábol ako Rudá hvězda nad Kladnem, ale aj tento komunizačný snímok má toho dosť na rováši. Pravda, prekrútené, čiernobiele a patetické scény sú tu niekedy doplnené realistickejšie pôsobiacimi momentami zo života jednoduchých ľudí a jednotlivé postavy nepôsobia až tak plocho. Dialógy a monológy o robotníckom revolučnom hnutí a vzletných socialstických zajtrajškoch sa však počúvať nedajú. ()

Spinosaurus 

všechny recenze uživatele

Jiří Weiss je dobrý režisér. Už nás o tom přesvědčil v Uloupené hranici. Nicméně zde jeho talent nic nezmůže, protože celé to vychází z pera Antonína Zápotockého, který nám opět dokazuje, že dokonce už v 10ti letech bojoval za socialismus a že jeho táta byl největší myslitel světa. Zahrané to neni špatně (obvzlášť Smolík hraje docela přesvědčivě), ale mě ten film prostě nijak nezaujal. Pokroucené vykreslení toho, jak se zakládaly dělnické spolky mě fakt nezajímá. Navíc celou dobu jsem čekal na tu známou píseň, která se však dostavila až na konci a to už jsem byl jednou nohou v posteli. Celkově dávám, přes veškerý nezájem se nad tím zamýšlet, 2 hvězdičky, protože mi to příjde tak nějak na úrovni Nástupu a dát tento film s jednou hvězdičkou na úroveň Zítra se bude tančit všude mi příjde kruté. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Antonín Zápotocký a jeho idealizovaná balada z letopisů dělnického hnutí. Weissova filmová adaptace odpovídá dobovému entuziasmu, který byl tehdy, jak se zdá, vskutku nakažlivý, a proto nikoho nepřekvapí, jak špatný ten film vlastně je. Není ani zábavný, ani patetický, ani tendenční, jen nudný a prázdný. Tady správce, tu továrník, tam zase podlá církev, čtyři sta let jsme trpěli a tatík Žižka se na nás dívá. Komunistický výklad dějin nezachrání ani hrstka dobrých hereckých výkonů (Smolík, Brzková, Korbelář). ()

Zajímavosti (1)

  • František Smolík získal v r. 1951 cenu za Nejlepší mužský herecký výkon na MFF v K. Varech. (M.B)

Reklama

Reklama