Zbabelec
Režie:
Jiří WeissKamera:
Josef StřechaHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Ladislav Chudík, Dana Smutná, Dušan Blaškovič, Emil Horváth st., František Dibarbora, Oleg Striženov, Wilhelm Koch-Hooge, Jindřich Narenta (více)Obsahy(1)
Vojnová dráma režiséra Jiřího Weissa sa odohráva na jeseň roku 1944. Poslední zranení partizáni opúšťajú dedinskú školu. Mladá učiteľova žena ukrýva jedného z nich a kritizuje manžela za jeho prílišnú opatrnosť. Je to však práve on, kto musí napokon urobiť zásadné rozhodnutie... (oficiální text distributora)
Recenze (24)
Zkušenost mě naučila, že člověka doopravdy poznáš až tehdy, když je vystaven extrémní situaci. Lidé odhodí masku, navrch vyplavou hluboce skrývané emoce a povahové rysy na první pohled skryté. Ten, kdo budil důvěru, zklame, outsider nečekaně překvapí. On je vůbec ošidný pojem hrdinství. Hrdinsky se může chovat i člověk, který si vůbec neuvědomuje rizika svých činů a jejich hrozivé dopady pro sebe i okolí. Hrdiny se stávají jedinci, kteří v jiném kontextu mohou působit jako dobrodruzi a nezodpovědní jedinci. Medaile za statečnost dostávají za války ti, kteří by v době míru skončili ve vězení nebo na psychiatrii. Smutný hrdina tohoto příběhu o hrdinství nestojí. Riskovat svůj život je to poslední, o co by stál. Jenže člověk míní a život, ta záludná mrcha, mění. Navozená situace mi nepáchne umělinou, ani jsem neměl problém s psychologickou přesvědčivostí postav. Pro mě je to jeden z těch zdařilých válečných filmů naší kinematografie. Oceňuji rovněž, že snímek není schématický při zobrazování nepřítele. Německý velitel není jednoznačná zrůda, jedná pod tlakem okolností a je evidentní, že se nesnaží situaci hnát do krajností. Celkový dojem: 75 %. ()
Strhující váleční drama, při kterém padne jen málo výstřelů, je vidět minimum bojové techniky a přesto je to drama jako když vyšije. ()
Obřadný začátek a duchovní Bachova hudba dávají filmu slibnou dimenzi. Námět a myšlenku nelze přehlédnout. Rozehraný obraz lidského strachu v tisovském režimu je důvěryhodný. V tomto směru je film vysoce realistický. Má to příklon takříkajíc k filosofickému ladění. K čemuž už jen dodám, solidní filmová práce. ()
"20 ľudí za 20 psov..." Nemecká pomsta za sabotáž je až nečakane prísna a prsty v tom má aj opatrný a možno zbabelý učiteľ v podaní skvelého L. Chudíka, ale i jeho oveľa statočnejšia žena Františka. Spoločne vo svojom dome prichýlia raneného ruského partizána a pán učiteľ už vtedy predvídavo povedal: "Kto riskuje viac?..." Nedávna premiéra na stv 2 ma potešila a som rád, že som znova objavil jednu výbornú slovenskú drámu z vojnového obdobia z rúk českého režiséra. Chudík aj D. Smutná ako jeho žena Františka dostávajú pomerne rovnako veľký priestor a hrajú skvele. Ruština partizána preložená nie je a režisér možno spoliehal aspoň na základnú znalosť ruského jazyka. Horšie na tom je nemčina, ktorej je tu snáď ešte viac a tu mi už titulky chýbali, aj keď si divák vie veľa domyslieť a v podstate o nič dôležité neprichádza. Celkovo veľmi zaujímavá a solídna dráma , ktorá mi pripomínala podobnú Polnočnú omšu. 80%. ()
Myslím, že se zde tato slovenská partyzánština trošku přeceňuje. Námět je sám o sobě zajímavý a do značné míry originální, ale všechno ostatní pak jako by nedokázalo dosáhnout na poslední nejvyšší dvě příčky žebříku. Při sledování příběhu je divák vždycky několik obrazů před režisérem, herci přehrávají. Jestli autoři měli v úmyslu vyvolat ve mně city, tak se jim to nepovedlo, celé to proběhlo několik metrů ode mne. ()
Jeden ze specialistů na válečnou kinematografii, který své kvality plně ukázal hned na začátku své kariéry ve snímku Uloupená hranice, zde nastoluje opět skvělou situaci, lámající charaktery jak školní tužky. Dvojice učitelského sboru typu rodinného se zde střetává s nekompromisní hrou na pravdu nutnou a pravdu skutečnou. Jsou zapojeny do dění jejich státu, který v některých vytváří dilema o uniformě...obléci, nebo neobléci...v dalších se probouzí rozumní realisté a dojde i na odhodlané, činuschopné hrdiny. Po hrdinství prý z pravidla následuje pomník. Dnes se toho bojí, zítra tomu jdou vstříc. Ústřední námět lze přirovnat k též Weissově Hře o život vidím v tom i Polnočnou omšu a ke konci nepochybně i Hodinu dvanáctou. Nešvar němčiny ve slovenských válečných filmech bez jakéhokoli překladu je zde vyřešen slovensky mluvícím esesmanem, ale i tak je škoda, že některé věty, třeba univerzálního československého filmového nacisty Jindřicha Narenty, si užijí jen německý jazyk ovládající diváci. Zde to není ani tak dramaticky omezující jako např. v Polnočnej omši. Naopak, drama se zde stupňuje do velmi silného závěru, ve kterém se morální ledové zábrany bortí naplno. Skvělá režie a tradičně kvalitní Srnkovo hudba. Slovenské národní povstání již po několikáté a vždy v kvalitě nejvyšší. Pro znalce známějších filmů o SNP rozhodně povinnost. ()
Pomerne neznámu drámu z obdobia po potlačení Povstania som videl až pol storočia po jej vzniku. V prvej polovici filmu som bol mimoriadne príjemne prekvapený rozohraným príbehom o statočnosti a zbabelosti v podmienkach, keď je problémom ostať neutrálnym podporeným výbornou kamerou. Mal som pocit, že nebude problémom ju dať na roveň Karvašovej Polnočnej omši. Nanešťastie v druhej polovici mi už výkon Ladislava Chudíka ani Dany Smutnej nepripadal prirodzený a tak musím i u tohto nadpriemerného a zaujímavého filmu ostať iba u troch hviezdičiek. ()
Silný prežitok. Vlastne od zaujímavého spojenia réžia Weiss – scenár Bukovčan som ani nič iného nečakal. Pravdepodobne jeden z najlepších filmov s tématikou Slovenského národného povstania, v ktorom nejde o bojovú techniku a hromadné výstrely, ale predovšetkým o dopad na osudy ľudí. Príbeh o premenlivom vzťahu učiteľských manželov na pozadí pomerne krátkej vojnovej hrôzny na Slovensku ma okamžite prikoval svojou hnutou atmosférou, veľmi zaujímavou kamerou z veľkej časti snímajúcou dianie zospodu od zeme a hlavnými postavami v podaní charizmatického Ladislava Chudíka a zrelou Danou Smutnou /Romeo, Julie a tma 1959/. V myšlienkach mi utkvela hlavne niekoľkokrát opakujúca sa spomienka Františky na prvého muža, veľkého akrobata-hrdinu na koni skákajúceho cez prekážky..., po silnom vyvrcholení v závere naozaj až mrazivý obraz dvoch rôznych podôb hrdinstva. Alebo z druhej strany aj zbabelstva? (95%) (Filmová výzva 2019: Padme_Anakin) ()
Film z čias potlačenia SNP sa odohráva na jeseň roku 1944 a v komornom príbehu rozpráva predovšetkým o statočnosti a odvahe jednotlivca. Ladislav Chudík v jednom zo svojich vynikajúcich výkonov. ()
Mezní situace, v níž se ocitá temný a nerovný manželský pár (příbuzný svazku z pozdějšího Kachyňova filmu Ucho), váží jejich dosavadní životy, poměřuje jejich vztah a otázkou, jak rozřešit dané ohrožení – hrdinským činem, kolaborací, obětí…, – hledá zároveň odpověď na pravdivost jejich manželství, zároveň čelícímu ideálu jinošství, nečekaně zosobněným ruským vojákem. Z válečného – a mimořádně napínavého – filmu se tak místy přechází v komorní drama, tak věrohodně podané, že až lituji, že nezůstalo při něm samém, a režisér se odhodlal do panoramatického svědectví o nachylující se válce. Osu tázání po možnosti ukročit z cesty dospělosti, ohavné konvenčním, racionálním přimykáním k většině, k mužnosti co bezohlednému tvůrčímu vzmachu, blízkému právě onomu jinošskému sebeobětování, dynamizují dílčí témata, vyjádřená zpravidla dokonalou symbolickou zkratkou (jakou je uspání ruského vojáka slůvkem „doma“ nebo učitelčino přimknutí k žáčkovi co projev nenaplněného mateřství), ale někdy zbytečně naturalistické exprese, především krutým soubojem psů, k němuž šestnáct let po válce režiséra nemohl snad opravňovat dojem, že se na její hrůzu zapomnělo, a neospravedlňuje jej ani jakýkoliv jiný motiv, natož pak prvek sujetu. Tímto psím střetem pro mě film bohužel skončil a první, silné, zaujetí ochladlo, jakkoliv závěrečná zbabělost německého oficíra byla opravdu působivá, až „fascinující“ – a dál se maximálně „symbolizovalo“. Já však už jen málo viděl a víc svědčil. PS: I Weissovým týráním zvířat se otevřela kluzká a zbytná cestička jednoho zvlášť odporného stereotypu přeceňované české nové vlny. ()
"To je strášne !! Tam sa zabíjajú l'udia a tu si človek čistí zuby a ide spať.." ()
Slaboch Ben po partyzánsky. V tomto filmu je mnohého trochu moc.... trochu moc přehrávání, trochu moc rozvětvené partyzánské hnutí, trochu moc zaumná zápletka - a paní učitelka je trochu moc velká amazonka... Ale atmosféru a napětí ten film má. Tedy za "scénu" s oříškem a germánským vlčákem by dnes šel filmový štáb k soudu. ()
Jo, odohrava sa to na jesen roku 1944 za SNP -- ale rezisersky len rutina, zrucna sice ale stale rutina. Dialogy nic moc, ani bojovej techniky si clovek neuzije ....... jo a dnes by ta scena so psami bol teda poriadny masaker . 60 % ()
Neveselá situácia na konci 2. svetovej vojny, v ktorej sa stretávajú rôzni ľudia. Triezvo zmýšľajúci s uvedomovaním si zodpovednosti za svojich blížnych i tí s hrdinskou povahou plnou ideálov. Ťažko povedať, kto je väčši zbabelec, a či to vôbec niekto je. Vskutku dobre spracovaný námet, ktorý s hereckou gráciou zhmotnil hlavne Laco Chudík. ()
Silné téma a vynikající Ladislav Chudík, kolem jehož postavy se vlastně celý film točí. Velmi zajímavé je sledovat charakterní vývoj této postavy, byť film možná nenabízí tak úplně srozumitelný vhled do nitro této postavy, aby divák porozuměl tomu, jak je možné, že se ze "zbabělce" stává nakonec "hrdina". Zaujala mě postava německého velitele hovořícího lámavou češtinou, která není nikterak černobílá. Jeho snaha skoro za každou cenu ochránit učitele od fatálních důsledků jeho přiznání se může na jednu stranu jevit jako projev jeho lidskosti a humanity. Na druhou stranu možná o to větší vnitřní síla je zapotřebí k tomu odolat tomuto téměř "faustovskému pokušení". ()
Název tohoto dramatu je zavádějící. Mě Chudík nepřipadá jako zbabělec. Inteligentní a racionálně uvažující učitel. Jeho krásná žena zfamfrnělá do ruského partyzána je ale úplně blbá, a to se mu stane osudným. Nejlepší koment má můj soused Fragre. Jinak koukatelné to je a spád to má. Inu Jiří Weiss ()
Neprávom zabudnutý film režiséra Jiřího Weissa, ktorý má na konte aj ďalšie skvelé filmové diela. Tento nervy drásajúci snímok je zasadený do prostredia stredoslovenskej dediny a vynikajúce herecké výkony v nich podávajú Ladislav Chudík, Daniela Smutná, či nemecký herec Wilhelm Koch - Hoge známy z filmov "Klíč" a "Kronika žhavého léta". Je to nesmierne napínavý príbeh, ktorý vás necháva v napätí až do samého konca. Ja som sa bál, či pri niektorých scénach nedostanem infarkt. Hodnotil by som piatimi hviezdičkami, no jednu musím odobrať za príšernú scénu so psami, ktorú si tvorcovia mohli odpustiť. ()
Dana Smutná tu je velmi podobná na Juliette Binoche... ()
Československé válečné drama odehrávající se v jedné slovenské vesnici během Slovenského národního povstání. Hlavní hrdina, introvertní a bázlivý učitel Ondrej Vodnár, je okolnostmi nucen ve svém domě ukrývat raněného sovětského partyzána, zač pochopitelně při prozrazení hrozí smrt jemu i jeho půvabné mladé ženě (D. Smutná). Díky kantorově spřátelení s místním hlavním německým dohlížitelem (sympatický W. Koch-Hooge, jenž ztvárnil nejednoho příslušníka SS i v jiných československých válečných dramatech), je jeho dům brzy obklopen německými okupanty a začíná pravé psychologické peklo. Poměrně velký prostor zde byl dopřán hlavnímu představiteli německých důstojníků či gestapáků, J. Narentovi. Nesmírně dramatický závěr snímku předčil včechna očekávání, vynikajicí L. Chudík dokázal své ženě i jiným, kteří jím pohrdali, že název snímku je myšlen pouze ironicky. Tematicky lze tento příběh porovnat s jinými kvalitními válečnými snímky jako například Polnočná omša či Hra o život. Drama na mě docela zapůsobilo, oceňuji především velmi dobře filmařsky zvládnutý závěr a také výkon hlavní postavy. Režisér J. Weiss opět dokázal, že v té době patřil k našim nejlepším režisérům a Zbabělec se může směle řadit mezi jeho nejlepší snímky. ()
"Byl prej u komunistů.. Jenom abychom na to nedoplatili všichni..." ()