poster

Útěk z kina „Svoboda“

  • Polsko

    Ucieczka z kina "Wolność"

  • angličtina

    Escape from the 'Liberty' Cinema

  • Slovensko

    Útek z kina „Sloboda“

    (festivalový název)

Komedie / Drama / Fantasy

Polsko, 1990, 92 min

  • majky19
    *****

    Velmi zajímavý a současně také zábavný snímek, poukazující s notnou dávkou nadhledu a humoru na absurdnost a hloupost minulého režimu. Titulní postavou je zde filmový cenzor Rabkiewicz (v podání Janusze Gajosze), který se účastní projekce snímku Jutrzenka v kině Svoboda. Zprvu je svědkem situací a událostí, které jej vyvádějí z míry, vůbec jim nerozumí a na jejich základě se dokonce zhroutí a skončí na nemocničním lůžku. Primárně je pro něj nepochopitelné, jak je možné, že postavy na plátně reagují přesně na to, co se děje v sále, a jsou v jakési symbióze s osazenstvem v kině. Dochází ke stanovisku, že snímek může být nebezpečný a může svým způsobem provokovat diváky k nepřijatelnému myšlení a tak se společně se svým zástupcem (v podání Z. Zamachowského), rozhodne sál pro veřejnost uzavřít a 45 projekcí „vyprodat“ sám. Na projekci přijíždí i varšavská cenzurní komise, která snímek shledává jako nebezpečný a žádá o jeho zničení. To nechce Rabkiewicz za žádnou cenu dopustit a vchází na plátno mezi ostatní účinkující filmu Jutrzenka. Zde vychází najevo, proč docházelo ke všem těm provokativním výstupům ze strany herců. Rabkiewicz zjišťuje, že jsou to všechno vesměs postavy, které coby cenzor zakázal, které vyškrtl v minulosti ze scénáře a kterým tudíž zamezil, aby ve filmu, popř. ve filmech mohli vůbec účinkovat. Na konci snímku Rabkewicz odchází z plátna, vrací se k sobě domů již coby poučený a svým způsobem i zlepšený člověk. Upřímně řečeno, i tento snímek mě velmi zaujal, protože poukázal na skutečnosti, které v minulém režimu byly naprosto běžné nejen v Polsku, ale i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku, včetně Československa. Pokud bych měl najít nějakou (byť i vzdálenou) asociaci mezi českým a polským prostředím, řekl bych, že zde celkem dobře pasuje postava obávaného dramaturga z Barrandova, Ludvíka Tomana, přes kterého rovněž šla prakticky významná část cenzury v bývalém Československu. Jeho postava je mj. i zobrazena ve filmu Nejistá sezóna z dílny Ladislava Smoljaka. Snímek Ucieczka z kina Wolność vznikl překvapivě velmi brzy po pádu komunistického režimu v Polsku a velmi dobře a trefně poukázal na absurdnosti, které minulý režim přinášel. Film se mi líbil a hodnotím jej zaslouženě plným počtem.(28.9.2020)

  • d-fens

    ocenenia : MFF Cannes 1991 - uvedené v sekcii "Un certain regard"(22.3.2013)

  • Enšpígl
    ****

    Jedna taková perlička tenhle film byl napsán ještě před pádem komoušů, ale premiéru měl po pádu komoušů s ohledem na téma filmu, docela skvěle trefený čas. Ze všeho nejdřív musím zmínit přeběh hlavního hrdiny filmu Purpurová růže z Káhiry od Woodyho A. do polskýho filmu Zornička, to bylo tak neskutečně absurdní, ale přitom chytré a zábavné, že to budu mít v hlavě navždy. Stejně jako nářek komoušů a cenzorů že filmy budou muset spálit, protože se to rozšíří mezi lidi a co když budou lidi vstupovat do televize a nebo s nimi budou mluvit herci ze svých filmů. Je to absurdní stejně jako doba ve které se film odehrává, ale potřebuješ fakt ponor do příběhu a určitě si počkat na konec a ten dovnímat. Já byl spokojen, protože umělecká svoboda je hned po svobodě projevu pro mě svobodomyslnou dušičku tím nejzákladnějším kamenem, mého spokojeného stavu na této planetě.(1.5.2019)