Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    *****

    Poznámky k filmu: Retrospektívna biografia zložená zo subjektívnych interpretácií jednotlivých kapitol života tak, ako si ich vypovedajúci zapamätali, a modernistická revolta proti zaužívanej koncepcii filmu dohnaná do štylistického extrému. Citácia: "Největší prokletí lidského pokolení jsou vzpomínky." Veľkolepá expozícia do diela prostredníctvom žurnálu je povrchnou reklamou a reflexiou mediálneho obrazu občana Kanea. Citácia: "Já jsem, byl jsem a vždy budu pouze jediným - Američanem." Samotný film sa vyznačuje mnohými revolučnými postupmi, z ktorých vyzdvihujem (mimo plánového rozloženia scény a obsiahnutej významovosti) prácu so svetlom a tieňom, kameru a s ňou súvisiacu šokujúcu hĺbku scény, dlhé zábery s plynulými kamerovými nájazdami z celku do absolútneho detailu, alebo medzi samotnými celkami. Welles naplno využíva scénu a nič tu nie je bezdôvodne; či už rolu zohráva pohyb, alebo rozmiestnenie nábytku (a s tým súvisiace pozičné uhly kamery) a konkrétnych objektov ako okná a lampy (vrhajúce svetlo a vytvárajúce tiene), zrkadlá (odrážajúce realitu a skutočný obraz sveta, postavy sa v nich vidia takými, akí skutočne sú), obrazy a plagáty (upravený obraz, určený pre verejnosť). Welles zasypáva diváka informáciami, avšak robí to spôsobom pútavým a zábavným (čo má na svedomí najmä zakomponovaný humor a charizma občana Kanea); čerešničkou na torte je dynamika deja (vytvárajúca z neho film stále moderný a rozhodne nie len na jedno pozretie pre jeho úplné pochopenie), ktorý divákovi nedá ani na sekundu vydýchnuť, vďaka čomu je veľmi ťažké všetko vstrebať. Jedna dôležitá myšlienka prestupujúca film je umenie presvedčiť a zmeniť človeka pre svoje potreby. Kto je Charles Forster Kane a ako ho zmapovať? Je to muž veľký a odvážny, s hlavou plnou nápadov, ambiciózny, arogantný, muž s obrovskou mocou, získavajúci a strácajúci, milujúci, manipulatívny, muž bez ideológie, veriaci len v seba, svoje schopnosti a možnosti. Neuchopiteľnosť a nejednoznačnosť prestupujú celým filmom, zároveň však Welles podsúva nápadné indície pre osobnú interpretáciu. I tak sa človek vlastne nič nedozvie a ucelený obraz o "občanovi Kaneovi" si neurobí, preto nie je možné sa s ním stotožniť, milovať ho, ani nenávidieť; Welles sám s divákom manipuluje a vedie ho k neistému výsledku. Nakoniec ho necháva rovnako samého a strateného ako hlavnú postavu, bez názoru a bez možnosti úplne veriť čomukoľvek, čo mu bolo predložené. Welles si stanovil cieľ a aj ho splnil. Citácia: "- Co jsi celou tu dobu dělal?" " - Skládal puzzle." Dodatok: Ten najbohatší človek môže byť zároveň tým najosamelejším, a násilné obklopovanie sa ľuďmi, majetkom a svojim pokriveným obrazom túto osamelosť len znásobuje, ako odraz dvoch na seba kolmých zrkadiel. 100% P.S.: Niet nad to pustiť si v upršané nedeľné popoludnie zremasterovaného Občana Kanea z edície príznačne nazvanej "Najväčšie filmové klenoty". Rád si to zopakujem, pokojne aj na veľkom plátne.(11.5.2014)

  • Madison
    ****

    Vždy ma zaujímali filmy o veľkých magnátoch, o ktorých si všetci mysleli, že majú dokonalý život plný luxusu a obdivu a pritom musia bojovať o čo i len kúsok úprimnej ľudskej priazne. Že takýto intelektuálny počin natočil 25ročný mladík, pre mňa zostane záhadou do konca života, no ako spomínajú ostatní, pred jeho neuveriteľnou vizuálnou premenou v starého politického diplomata, skláňam klobúk - veď sa písal rok 1941! Občan Kane je náročný najmä vďaka neustálemu presúvaniu v čase a rôznym dejovým linkám, čiže je to ten posledný film, ktorý si treba pustiť, keď vám klipkajú oči :-) Osobne ma doslova uchvátila ,,raňajková" scéna s prvou manželkou, ktorá v priebehu niekoľkých sekúnd dokonale poukázala na večne ubiehajúce roky s večným stretávaním sa pri raňajkách prinášajúce očakávanú rutinu. Taktiež ma oslovil temný gotický podtón, ktorému nešlo odolať a pochmúrny režisérsky prístup, schopný napriek dobe vzniku navodiť v noci tú správnu atmosféru.(2.8.2010)

  • ORIN
    *****

    O Občanu Kaneovi byly napsány stovky nejrůznějších rozborů a analýz, cokoli napsat by bylo jako nošení dříví do lesa. Přesto bych se pokusil o vlastní interpretaci, tedy, jak jsem film pochopil já. Charles Foster Kane, tiskový magnát a jeden z nejvlivnějších Američanů posledních několika dekád, umírá ve svém přepychovém ale nedokončeném sídle Xanadu. Jeho posledním slovem před smrtí je jakýsi "Rosebud". Novináři si ale s touto informací nevědí rady. Vyšetřením původu tohoto slova je pověřen reportér Thomson. Během své pouti se Thomson setkává s osobami, které měli pro Kanea v určitých obdobích jeho života důležitý význam. Ty Thomsonovi (divákovi) zprostředkovávají velmi subjektivní a nejednoznačný pohled na Charlese Kanea. Každý zpovídaný totiž Kanea zná jen z určitého úhlu, a proto si o něm nelze udělat jasný obrázek. Vzniká tak na první pohled komplikovaná mozaika, při bližším pohledu se v ní ale lze bez větších potíží orientovat. Teď bych rád předestřel několik typických znaků tohoto veledíla. Především je to tolikrát zmiňovaná kamera s vysokou hloubkou ostrosti. I to vypovídá o nejednoznačnosti filmu. Divák se může v podstatě zaměřit na jakoukoli část záběru. Pokaždé tak může sledovat trochu odlišné vyprávění. Ač se zdá, že syžet snímku je komplikovaný, není to úplně pravda. Struktura retrospektiv a flashbacků se pravidelně opakuje. Do některých ale Welles vkládá i sekvence, které nemohou být vzpomínkami postav na Kanea, to může být občas trochu matoucí, Welles si jakoby pohrává s divákem. Dále bych uvedl např. extrémní nadhledy a podhledy - ty Kanea doslova monumentalizují. A nemohu zapomenout na časté užití dvojexpozic, jednoho z nejpřirozenějších filmových kódů :-). [==] Ve filmu lze najít různé paralely mezi hlavní postavou Kanea a skutečným tiskovým magnátem Williamem Randolphem Hearstem, který se snažil všemožně překazit natáčení snímku. [==] Orsonu Wellesovi bylo při natáčení jen 24 let, jedná se tak o předčasný vrchol jeho režisérské kariéry, jednak proto, že mu byla dovolena naprostá svoboda při realizaci, které se později již nikdy nedočkal. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](15.3.2007)

  • Matty
    *****

    Francois Truffaut kdysi řekl, že „vše, co je v kinematografii po roce 1940 cenné, vděčí za svou existenci Občanu Kaneovi“. S čímž z 90% a především v rámci kinematografie americké souhlasím. (Zároveň jde o nejoblíbenější americký film Woodyho Allena, což je rovněž velké plus.) Jde-li o zapojení diváka (pro kterého je pátrající novinář, jemuž pořádně nevidíme do tváře, ideálním avatarem), nabízí Kane jedno z nepromyšlenějších detektivních pátrání, které je přitom z hlediska detektivního žánru dost neuspokojivé (nebo vám stačí odpověď na to, co je ksakru "Rosebud"?). Pátrá se totiž po příčinách toho, čím se stal Charles Foster Kane, představený v úvodním týdeníkovém portrétu jako komunista, fašista i Američan. Celé pátrání provází otázka, lze-li osobní i pracovní život libovolného člověka shrnout do podoby uspokojivého uměleckého (nebo obecně audiovizuálního) díla. 100% Zajímavé komentáře: Marius, Radek99 , numi, Brygmi(5.11.2005)

  • Falko
    ****

    Tento film by som rad porovnal s filmom od Martina Scorseseho LETEC (2004), pretoze aj v Letcovi sa jednalo o zaujimavy zivot cloveka Howarda Hughesa, ktory mal velky vplyv nielen vo filmovej branzi, ale aj v letectve s vyrobou najväcsieho lietadla na svete a podobne aj Charles Foster Kane mal vplyv v novinarskej branzi ako aj v politike a obaja mali aj problemy so zenami. Ak niekoho z vas nebavil ani Letec a nezaujima vas ani zivot s prostredia novinarov a politiky, mozno vas presvedci aspon dokonale zamaskovany iba 25 rocny Orson Welles, ktory skutocne vyzeral na 50 rokov bez toho, aby som si vsimol, ze ma masku. Neuveritelné a podla mna velmi zaujimavé, kedze je aj samotnym reziserom a producentom filmu... 09.04.2009 ___ Orson Welles - (Charles Foster Kane) +++ Joseph Cotten - (Jedediah Leland) +++ Agnes Moorehead - (Mary Kane) +++ Dorothy Comingore - (Susan Alexander Kane) +++ Everett Sloane - (Pán Bernstein) +++ Paul Stewart - (Raymond) +++ Erskine Sanford - (Herbert Carter) +++ William Alland - (Jerry Thompson) +++ Produkcia: Orson Welles +++ Hudba: Bernard Herrmann +++(9.4.2009)

  • - Ve snaze získat zpět část ztracených peněz po prvním kasovním propadu distribuovalo RKO film v lednu 1942 spolu s Wylerovým dramatem Lištičky (1941). (džanik)

  • - Film je názorným příkladem techniky zvané "univerzální ohnisko". Během Kaneova proslovu se použily krátké objektivy a klíčové světlo se postupně zesilovalo tak, abychom jasně viděli jak řečníka (Kane), tak velký plakát s jeho portrétem za ním. (džanik)

  • - Scénárista Herman J. Mankiewicz psal zbytek scénáře na nemocničním lůžku. (džanik)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace