Režie:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrají:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (601)
Najlepší film histórie. Ohľadom na dobovosť, kultovosť, jedinečnosť (a neviem čo sa ešte o tom píše a hovorí) filmu som sa snažil byť schovievavý a podstivo som sledoval a sledoval, ziiiv, sledoval...ziiiv. Celkom zaujímavý príbeh a dobrá kamera ako najväčšie klady filmu nevydržali ťarchu ubíjajúceho tempa a darmo som hľadal okamžik, ktorý by moji pozornosť naštartoval. Ale klamal by som ak poviem, že mi nevŕta hlavou aká to genialita je mojím očiam upieraná. Málokedy sa mi stane, že film nedopozerám, ale toto fakt sa nedalo. ()
Chystala jsem se dlouho, ale nějak mi to s Kanem opakovaně nevyšlo. Tak dnes jsem bitvu dobojovala a Občana Kanea viděla. Chápu, že dnes běžné muselo napoprvé působit přízračně a lidi z toho byli vyplesklí. Totéž se ale nemůže čekat ode mě. Tedy, čekat se může, ale pak se čeká marně. Navíc mi to zas tak geniálně originální nepřipadá. Smrtí hlavní postavy (dokonce o krok dál, exhumací) začíná už Dáma s kaméliemi (1848) a stejně tak je děj kompilací deníků a vyprávění, těsně před chronologickým koncem příběhu začíná i Na Větrné hůrce (1847), kde je příběh samotný vyprávěním služky z domu pod Hůrkou. Tedy nové je jen to, že co čtenáři znali, měli možnost jako vypravěčský postup poznat i negramotní diváci. Abych to shrnula - Poupě. Je to dobrý film, ale že bych u toho egoisticky z uspokojení intelektuální ješitnosti chcala maggi v kostce, co že jsem to viděla za skvost, tak to tedy skutečně ne. ()
V podstatě není co vytknout. Občan Kane je pojem, o kterém se mluví snad v každé filmové přednášce nebo se o něm básní v každé filmové diskuzi. Jedná se o film, který svým námětem, ale i zpracováním absolutně předběhl dobu. Sice nechápu, jak Orson Welles mohl v roce 1941 natáčet v Hollywoodu filmy, když se zbytek kluků, třeba i o deset let mladších, chystalo nebo už válčilo na nepřátelské linii tehdejší druhé světové. Nicméně je třeba uznat, že v daný moment byl na správném místě. Pátou hvězdu nedávám z čistě subjektivního pocitu, že ne vždy mě film na svoje léta dokázal udržet v zájmu, což film z tehdejší doby u mě obecně zvládá velice sporadicky... ()
Mistrovský kousek z hlediska analytického vyžití. Ale na můj vkus je Občan Kane až příliš odtažitý na to, abych z něho měl nějaký silnější feeling. Prostě úchvatná látka k diskuzi, nikoli však film, který by se ve mě výrazněji emocionálně zapsal. Jeden poletující pytlík podbarven hudbou Thomase Newmana mne zasáhl mnohem více, než celý Občan Kane... ()
Občana Kanea som si dal ako moje 1000-e hodnotenie. Ide o dielo, ktoré síce v súčasnosti môže niekomu pripadať bežné a nezáživné, v čase svojho vzniku však muselo ísť o veľmi novátorský film, ktorý predbehol svoju dobu o hodne dlhý čas. Otázka čo je Rosebud, zodpovedaná v posledných sekundách filmu tak, aby divák pochopil, že Rosebud je vlastne taký ,ako celý život pána Kanea, teda drahý,opulentný a hlavne prázdny, je len prostriedkom k pátraniu po tom, kto a aký vlastne Charles Foster Kane bol. Orson Welles je v hlavnej úlohe absolútne démonický. 10/10 ()
Galerie (89)
Zajímavosti (127)
- Dorothy Comingore (Susan) byla v době natáčení těhotná. Orson Welles tuto skutečnost skrýval tím, že ji natáčel za stolem nebo zakrýval její tělo do volných šatů. (džanik)
- Druhý nejlepší film všech dob podle žebříčku amerického časopisu Entertainment Weekly. (džanik)
- Wellesovi poslúžil Kaneov život ako predloha k navodeniu vizuálnych kontrastov. Najzreteľnejšie je to badať v usporiadaní redakcie denníka Inquirer, kde Kane je na vrchole v roli vydavateľa, a honosného sídla Xanadu, kde sa Kane stiahne po odchode z verejného života a kde umiera. V časoch keď Kane preberá vedenie novín, vytvára priateľskú a hlavne neformálnu atmosféru tým, že si do redakcie nechá doniesť vlastný nábytok. Podhľady zdôrazňujú tenké stĺpy v priestore a celkovo je redakcia jasne osvetlená. Ako čas plynie, kancelária Kanea je zaplnená zbierkami starožitností natoľko, že ich uskladňuje v krabiciach. Xanadu je naopak chladný priestor a nábytok stojí od seba dosť ďaleko. Disponuje vysokými stropmi a postavy sú mnohokrát snímané zozadu alebo zboku čo vytvára škvrnité svetlo uprostred tmy. Zbierky starožitností nie sú okázalo dostupné vo vitrínach, ako by sa dalo čakať, ale v priestranných skladištiach. (Biopler)
Reklama