Nuremberg : Des images pour l'histoire

Film Jeana-Christopha Klotze však přináší nové informace o výzkumu, který dva mladí Američané prováděli v době před procesem v překvapivě romantických podmínkách, a o nečekaných důsledcích jejich mise. V létě 1945, několik měsíců před zahájením procesu, byli dva bratři Schulbergovi, Stuart a Budd, filmoví nadšenci a synové jednoho z nejmocnějších hollywoodských producentů, požádáni OSS (Úřadem strategických služeb, předchůdcem CIA), aby shromáždili co nejvíce snímků pořízených samotnými nacisty a prokázali tak jejich odpovědnost za hrůzy druhé světové války. Jejich nadřízeným během této operace není nikdo jiný než slavný režisér John Ford, šéf filmové jednotky OSS. První část dokumentu přibližuje zákulisí tohoto závodu s časem, který je hodný thrillerového filmu. Jde o to hrát si na detektivy v Německu bez znalosti jazyka, v zemi v troskách, zatímco jsou obyvatelstvem nenáviděni (jak dokládá dopis Stuarta jeho ženě), to vše ve spěchu, protože obklíčení nacisté spěchají upalovat tisíce kompromitujících fotografií a filmů. Během čtyř měsíců vysoce rizikového vyšetřování cestují oba bratři zničenou Evropou. Štěstí je na jejich straně, protože zbývá ještě mnoho obrazů, Hitler a jeho nohsledi si nenechali ujít příležitost, aby se samolibě představili. Vůdcova oblíbená filmařka Leni Riefenstahlová, jednou zatčená spojenci, také souhlasila, že jim pomůže identifikovat mnoho nacistických hodnostářů, které navštěvovala, aby zmírnila svou odpovědnost. Náhoda je také přivedla na stopu usvědčujících dokumentů. Bratři Schulbergové se dvěma redaktory neúnavně pracovali, aby byli připraveni odvysílat svůj film ve 3:16,Nacistický plán, sestavený výhradně z německých snímků, pro otevření soudu 20. listopadu 1945. Kromě mrazivých zpráv o osvobození táborů se budou promítat neznámé filmy, zejména o lvovském pogromu na Ukrajině a varšavské ghetto v roce 1942, pro nacisty zničující.  Práce mladých amerických filmařů však nebyla dokončena, zejména pro Stuarta Schulberga, který byl tehdy odpovědný za natáčení zasedání po dobu 218 dnů slyšení jménem Spojených států. Do celého procesu nenápadně vnášel svůj osobní kontakt, vkládal výřezy do tváří obžalovaných, díky nimž bylo možné celému světu odhalit, jak se vysocí nacističtí pohlaváři, pošklebující se jako Goebbels nebo chlubící se jako Goering, proměnili v rozzuřené masky. Kariéra tohoto výjimečného dokumentu, který se měl vysílat po celém světě, skončila. Protože jakmile byli nacisté odsouzeni, bylo nutné ve jménu nových geopolitických imperativů obrátit list. Napříště byla upřednostněna obnova Evropy a obnova Německa, z nichž bylo upřednostňováno vymazání minulosti. Studená válka byla také na obzoru... Film bratří Schulbergů proto zůstal v historickém zapomnění, až do nového zvratu: Sandra, dcera Stuarta Schulberga, objevila v roce 2009 fragmenty otcova filmu, který jej pracně restauruje a rekonstruuje. pomoci historika. Nakonec vyšlo ve Spojených státech v letech 2010-2011 pod názvem Nuremberg: Its Lessons for Today a poté se bude vysílat mezinárodně ve třinácti jazycích. 5Právě dobrodružství tohoto ztraceného a nalezeného filmu a jeho nepravděpodobné peripetie skvěle vypráví Jean-Christophe Klotz ve svém dokumentu. To také podtrhuje jeho nebývalou historickou váhu. Protože poprvé v dějinách justice získá film promítaný uprostřed soudní síně status důkazu, nevyvratitelného důkazu, potažmo archivu lidstva. A dát definitivní, nesmazatelné kontury našim kolektivním reprezentacím hrůz nacismu, šoa a barbarství. Nakonec připomíná, že tentýž tribunál se položením základů mezinárodního práva měl stát rozhodujícím činitelem ve službách dějin. (04.07.2022) (méně) (více)