Okupace v 26 obrazech
Okupacija u 26 slika
Okupácia v 26 obrazoch
Occupation in 26 Pictures
Režie:
Lordan ZafranovičScénář:
Lordan ZafranovičHudba:
Alfi KabiljoHrají:
Frano Lasic, Milan Strljič, Gordana Pavlov, Rade Markovič, Ena Begovič, Ivica Pajer, Zvonimir Rogoz, Stevo Žigon, Zvonko Lepetic, Boštjan Hladnik, Vida Jerman (více)Obsahy(2)
Jugoslávie, Dubrovník 1941. Pár měsíců před vznikem ustašovského Nezávislého státu Chorvatsko, loutkového státu nacistické Německé říše. Tři přátelé, Niko, Toni a Miho, vrstevníci z bohatých dubrovnických rodin, žijí bezstarostným životem. Toni se zamiluje do Nikovy sestry Ane a na jejich zásnubách tři sobě si blízké rodiny očekávají okupaci. Přátelství pokračuje, ale nové okolnosti okupace je čím dál více rozdělují. Toni se vzhledem ke svému italskému původu stává fašistou. Miho je jako žid zatčen a jako zázrakem se mu podaří uniknout z krvavého ustašovského masakru v autobusu. Niko přechází k nelegálnímu hnutí Svazu komunistické mládeže... Okupace ve 26 obrazech je první částí válečné trilogie režiséra Lordana Zafranoviče, která dodnes šokuje drsně zachycenou realitou zla na pozadí krásného Dubrovníku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (90)
Do výběru ve Zlaté palmě fílm dobově patřil. Jaký měl rozpočet a zisk? ()
Dále hrají: Milka Podrug-Kokotovic... asi tak. Když umění vysoce převyšuje děj. Taky bych chtěl mít pod okny palmu s výhledem na Jadran. Krásná pohlednice Dubrovniku v zatraceně divných kulisách možná neslavné, ale hlavně nemastně vylíčené historie (až na tu opravdu nechutnou autobusovou scénu). Zcela chybí napětí, i jedna menší okrajová zápletka by tomu pomohla. Ať si Lordan svou trilogii vetkne někam. ()
Obecně velmi dobře hodnocený film Logana Zafranoviče mi osobně do noty příliš nesedl. Snímek popisuje Dubrovník ve válečném roce 1941 a činí tak prostřednictvím tří mladých mužů, přátel. Okupaci ve 26 obrazech se nedá upřít řemeslná zručnost (za kamerou stál autor výtečného krátkého filmu Zdravi ljudi za razonodu), přesto se tento film doslova vzpírá tomu, aby se do něj člověk ponořil. Může za to zejména velmi odtažitý styl snímání, který využívá zejména celky a naopak detailů, ať už na tváře herců nebo na cokoliv jiného, je téměř prost. S tím souvisí i slabá charakterizace jednotlivých hrdinů, kteří nejsou v expozici dostatečně uvedeni a jsou ihned vrženi do děje a divák je tak rád, když je d sebe vůbec rozezná nebo si zapamatuje jejich jména. Za zmínku stojí často citovaná scéna autobuse, která je svou brutalitou skutečně za hranicí téměř všech válečných filmů a z celkové odtažitosti a chladnosti snímku tak zvláštně vybočuje. ()
Zábery z námestia pekne zobrazujú, že jedinými slobodnými tvormi tam boli holuby krúžiace okolím. Ďalší film z doby neľudského vymývania mozgov zvrátenou ideológiou, kde človek časom nespoznáva ani starého kamaráta. No a tentokrát z miesta, ktoré je súčasnému divákovi známe len ako dovolenková destinácia, čo však neznamená, že ho vojny minuli. Páčila sa mi hudba a logicky aj exteriéry. Scéna v autobuse obsahuje až trochu samoúčelné násilie, to ale samozrejme neznamená, že sa nič také nemohlo stať. A koniec podľa očakávaní bol aspoň malým zadosťučinením za to všetko bezprávie, ktoré sa dialo predtým. ()
Povedený pohled na jugoslávskou, lépe řečeno chorvatskou, společnost za 2. světové války. Co s lidmi udělá totalitní stát? Z někoho se ze dne na den stane štvanec, z jiného předstírající kolaborant a ti nejméně šťastní skončí s hřebíkem v hlavě. Přestože páteř filmu je komorní a spíš divák pozoruje, jak se mění charaktery (nebo jak zůstává charakter stejný, jen se přizpůsobí okolnostem), scéna v autobuse, doprovázená veselou hrou na harmoniku, podle mně do filmu patří. Přesně tohle totiž vystihuje balkánské války. Jeden den jsi bezproblémový soused, druhý den ti zapálím dům a děti nahážu do studny. Pro zájemce doporučuju najít si dokument o chorvatském koncentračním táboře pro Srby, cikány a židy "Jasenovac". ()
"Buď máš rád ženskou, nebo revoluci.." ()
Nejdříve se představují 3 hlavní postavy mladých přátel, oddaně a stále spolu řádících po ulicích svého města. Později jsou pak jejich cesty rozděleny druhou světovou válkou – jeden se dává k četníkům, další se stává členem odboje a třetí má plnou hlavu starostí, aby díky svému židovskému (?) původu nakonec neskončil v koncentračním táboře. Solidně rozehraný snímek plný kontrastů: především nezávazný a vesele hravý úvod versus brutální scény ustašovského teroru v autobuse hrůzy, který svou mimořádnou brutalitou do celkového okolního ladění snímku příliš dobře nezapadá a působí násilně vtlačen do okolních událostí. ()
Dovolím si citovat uživatele darkrobyka, protože bych začátek nenapsala lépe. "V poetických kulisách starobylého Dubrovníku je klid. Zlo se probouzí, ale zdejší obyvatelé se zatím nezávazně baví a užívají života. Dramatické události na sebe nedají dlouho čekat a záhy ukážou pravou tvář každého v zrcadle války." konec citátu. Ano, nejdříve jen ohrnujeme nos nad podlézavým starostou, který vítá německou návštěvu města. Potom se divíme, že jeden ze tří přátel, Tony, se skutečně stane ustašovským velitelem. Začíná obsazování židovských obchodů, jsou vyhlášeny tresty smrti za držení zbraní, následují policejní zásahy na schůzky odbojářů. Stále je to ale trochu piánko, stále se to dá jakž takž přežít. A najednou ... krvavá scéna v autobuse. Byla ve filmu nutná, aby si divák uvědomil, jak strašná to byla doba a co kladní hrdinové riskovali. Film považuji za téměř dokonalý. ()
Krvavý ustašovský masakr v autobusu. To bylo jediné, co jsem o tomto filmu věděl. Rozhodně je to zajímavý pohled na druhou světovou válku z Jugoslávské strany. ()
V kině to kdysi většina puberťáků odmítala pochopit a dokonce se přiblbe smála. Fakt jsem se za ně styděla a jejich tupost byla nebetyčná. Spousta z nich tupci bohužel zůstala. Skvělý film. ()
5/10 Tady nekdo vyznava Felliniho a ja to nejsem. Historicky zajimavy nahled do chorvatske mentality, ale na druhou stranu zadna parada, ale mechanismus totalitarniho statu je postizen spravne. ()
ocenenia : MFF Cannes 1979 - Nominácia na 1. cenu ()
Vzpomínka na dětství, když mě ještě nebylo ani 15 a já na to chodil neustále do kina ačkoliv to bylo od 18 let nepřístupné. Na tehdejší dobu dost velká pecka, kinosály věčně vyprodané a díky tomuto filmu jsem chtěl vidět Dubrovník což mě komunisti neumožnili. Viděl jsem ho až po revoluci a je to velmi pěkné město. Že to je trilogie jsem do včerejšího vysílání v tv nevěděl. ()
Film, ktory na osude 3. mladych ludi vykresluje premenu Juhoslavie pocas Druhej Svetovej vojny. Slusne, ale pre mna stale len priemer. 61 % ()
Nikoli "normální", klasický historický film, jak jsem podle anotace čekala, spíš rafinovaně nerealistické představení. Úvodní scéna okazuje snad k Dekameronu, každopádně někam mimo realitu. A takových momentů nasáklých hrou a jiným světem je ve filmu víc. Už samotný Dubrovnik vypadá jako prostor z pohádky nebo divadelní kulisa. Kulisa pro komedie i tragédie zároveň. V kontrastu se scénou v autobuse zarážejí komické momenty: uklouznuvší vojáci na přehlídce, večně romanticky pózující Anna, zbabělý kněz. Nevím, zda vše, co jsem jako komické vnímala, takovým být mělo. Všechny prvky na mě ale působily vyváženě (ačkoli místy na hraně), a proto hodnotím pěti hvězdičkami. ()
Od kamarádů sem o tomhle filmu slyšel už několikrát,a tak ,když se objevil na dvd v moji blízkosti,šel sem do toho.S titulkama,na tu dobu s celkem kvalitním obrazem.Ale ač je film určitě věrným vylíčením tamní doby v Jugošce,tak je to opravdu odporná nuda,kterou snad překoná i papír spláchnutej do hajzlu.A scéna z autobusu.Sice drsná,ne samoúčelná,ale pro otrlce,jako sem já,nic moc.Jako nepřítel uměleckejch děl bych asi hodnotit snad ani neměl,ale vzhledem k tomu,jak o tady chodí,hodnotit budu.20%. ()
Na začátku sranda, pak začne přituhovat a člověk cítí narůstající tlak, který tak vytvoří místo pro vznik dost hutné atmosféry. O scéně v autobusu jsem věděl předem a myslel jsem si, že jsem připravený. Nicméně to, co mi vzápětí neservírovali autoři, bylo něco tak strašného, že jsem tomu nemohl věřit a dodnes si celou sekvenci živě vybavuji. 85% ()
Klouzajici vojaci, krmici se frater... zboznuju ty maly anarchie :) Ale jakmile zacne jit do tuhyho, Zafranovic se zabavou konci. Chvilema mozna az moc naturalisticky, ale jako celek velmi prijemny. ()
Poctive natoceny film o okupaci Dubrovniku za druhe svetove valky. Dobre napsane postavy, krasne kulisy a zajimavy pribeh. Doporucuji vsem, kteri radi valecne filmy. ()
trochu sklamanie...atmosféra je trošku budovaná slabo a ničím to nenahradzujú gore efekty či úchylky bohatých Chorvátov. Druhá polka trochu graduje, a aspoň sa vo filme velmi nefilozofuje, čo je obvyklé u juhoslovanských filmoch. Dlhá stopáž tiež filmu nepridáva a je tam na mna až príliš vela hudby...menej je niekedy viac. Hodnotenie: 55% ()