Režie:
Orson WellesKamera:
John L. RussellHudba:
Jacques IbertHrají:
Orson Welles, Jeanette Nolan, Dan O'Herlihy, Roddy McDowall, Edgar Barrier, Alan Napier, Erskine Sanford, John Dierkes, Keene Curtis, Peggy Webber (více)Obsahy(1)
V hmlistom, močaristom a drsnom prostredí Škótska 11. storočia sa šľachtic Macbeth (Orson Welles) riadi desivým proroctvom a svojou nemilosrdnou, no príťažlivou ženou (Jeanette Nolan). Jeho činy smerujú k aktu zrady, ktorý z neho učiní kráľa. Kráľa, ktorý sa zo svojho novonadobudnutého kráľovského majestátu dlho tešiť nebude...
Vo filme, ktorý bol nakrútený v časovom rozpätí troch týždňov za skromného rozpočtu a papierových kulís, presúva Welles dejisko známej drámy do Škótska v počiatkoch rozširovania kresťanstva. Ide o obdobie, ktoré svojou podobou pripomína časy pred dejinami, alebo dokonca mimo nich. Nadprirodzené prvky, rovnako ako archaická forma kresťanstva, sú špecifickými Wellesovými vyjadrovacími prostriedkami. Slúžia na vytvorenie celistvého a ohromujúceho dojmu, ktorý v divákovi film vzbudí. Tragédia Macbetha, ktorý sa obráti proti svojmu vlastnému pánovi, sa tak stáva pasívnym nástrojom osudu.
(Incantator)
Recenze (18)
Moja prvá skúsenosť s Macbethom. Prekvapila ma vysokoatmosferickým spracovaním, ktoré by som u filmu z roku 48 nečakal. Taktiež sú zaujímavé štúdiové kulisy, no a charizmatický Welles je v roli despotického vládcu skvelý. U tohoto kráľa by si psychiatri zgustli a z fleku by vysypali niekoľko diagnóz. Na sledovanie je film náročný, hlavne čo sa týka sledovania monológov a dialógov, ako by ich písal sám Hviezdoslav. Silná atmosféra ale strháva pozornosť k sebe. ()
Ano, taky jsem na tom byl v kině Ponrepo, kde tento film dávali bez titulků - a porozumět shakespearovské angličtině, ještě při oné příšerné kvalitě zvuku, byl výkon vskutku herojský (a upozorňuji, že heroj nejsem :o). Nicméně se jedná o film nádherně nasnímaný, se spoustou vizuálních nápadů, takže je stále se na co dívat. V podstatě mi to přišlo jako klasický film-noir, v poněkud nezvyklých kulisách (tento snímek je opravdu neuvěřitelně tmavý a vyžívá se v hrátkách se světly a stíny). Jinak stopáž je překvapivě krátká - všechny verze Macbetha, které jsem v životě viděl, mívaly aspoň dvě hodiny. Tady jde všechno jedno dvě... ()
Chvíľami človek nevie, čo si má myslieť. Podobá sa to na Olivierovho Hamleta a je to asi logické, keďže vznikli v rovnakom období. Welles je ale expresionistický až na pôdu štúdia, v ktorom sa jeho film natáčal. Štúdiové lesy a štúdiové skaly majú svoje čaro, menej už desaťtisícová armáda, hraná zopár desiatkami komparzistov. Ja by som si kľudne pozrel nejaký súčasný cgi výplach, kde by to Scott rozprúdil s takouto armádou a predtým by sa nás snažil presvedčiť o hĺbke svojho diela. Macbethovi straší vo veži ešte viac, ako Othellovi, Hamletovi, alebo Romeovi, je to depka a zvolený vizuálny štýl sa k tomu hodí. Je však otázka, či má vôbec zmysel niečo od Shakespeara adaptovať a dokazovať si, že to funguje aj na plátne. Ale budiž. ()
Já a Shakespeare opravdu nebudeme kamarádi. Ať jsem klidně za kulturního barbara, ale tenhle způsob vyprávění je otřesný. Shakespear vzal skutečnou historickou postavu, domyslel si k ní jednoduchý příběh - MacBeth poháněn věštbou a mocichtivou manželkou zabije krále a stává se tyranem a celé to zahustil nekonečnými proslovy a monology. A Welles tomu bohužel nijak nepomohl. Ani jako režisér, protože v jeho podání je Macbeth opravdu laciná kulisovka, kde se z nepochopitelných důvodů odehrává všechno potmě a jeskyně! mají představovat hrady či zámky. A nepomohl tomu ani jako herec, protože ty nekonečné monology obdařil naprosto šíleným teatrálním přehráváním. Dá se říct, že obě prastaré adaptace Shakespeare co jsem zatím viděl spojují vše co ve filmech nesnáším - divadelnost, kulisovost, přehrávání, nekonečné proslovy natahující řídký děj... no jsem zvědavý na oskarového Hamleta. ()
Není to jen o fantastických Wellesových grimasách, pohledech plných zarputilosti. Je to o celkovém ztvárnění prostoru. Je evidentní, že film byl natáčen ve studiu. Často vidíme stín odrážející se na obloze za hrdiny. Welles si je tohoto nedostatku vědom, a využívá ho ve svůj prospěch. Mlha, světelné efekty a stíny na pozadí evokují Murnauovu nebo Ejzenštejnovu hru se stíny. Epičnost tak vyvěrá z minimalistické zkratky. ()
Galerie (66)
Photo © Criterion Collection, The
Zajímavosti (9)
- Původní 107minutová verze se skotskými akcenty byla po katastrofální světové premiéře zcela stažena a znovu se objevila až v 80. letech. (Epistemolog)
- Snímek byl natočen za 23 dní s rozpočtem 700 000 amerických dolarů. (Epistemolog)
- Přestože byl film uveden na filmovém festivalu v Cannes, Orson Welles ho stáhl ze soutěže, aby se vyhnul nepříznivým srovnáním s Hamletem (1948) režiséra Laurence Oliviera. (Epistemolog)
Reklama