poster

Macbeth

  • slovenský

    Macbeth

    (festivalový název)

Drama

USA, 1948, 89 min

  • Martin741
    ***

    Jo, jo - viem, kto bol Sejxpir /april 1564 - april 1616/ a viem aj o tom, ze tohto MekBeta premenil reziser Orson Welles /Obcan Kane, Lady from Shanghai/ na stredoveku nocnu moru. No ale kulisy su len priemerne, a hoci Wellesa povazujem ze legendu svetovej kinematografie, tu podal len priemerny vykon. Nezachranili to potom ani herci ako Roddy McDowall /Kleopatra 1963, Planet of the Apes 1968/, Jeanette Nolan /Muz, ktery zastrelil Liberty Valance/ a veru ani O´Herlihy /Bondarcukovo Waterloo 1970/. Z ucty k Wellesovi 51 %(30.1.2016)

  • Anderton
    ****

    Chvíľami človek nevie, čo si má myslieť. Podobá sa to na Olivierovho Hamleta a je to asi logické, keďže vznikli v rovnakom období. Welles je ale expresionistický až na pôdu štúdia, v ktorom sa jeho film natáčal. Štúdiové lesy a štúdiové skaly majú svoje čaro, menej už desaťtisícová armáda, hraná zopár desiatkami komparzistov. Ja by som si kľudne pozrel nejaký súčasný cgi výplach, kde by to Scott rozprúdil s takouto armádou a predtým by sa nás snažil presvedčiť o hĺbke svojho diela. Macbethovi straší vo veži ešte viac, ako Othellovi, Hamletovi, alebo Romeovi, je to depka a zvolený vizuálny štýl sa k tomu hodí. Je však otázka, či má vôbec zmysel niečo od Shakespeara adaptovať a dokazovať si, že to funguje aj na plátne. Ale budiž.(26.3.2015)

  • xxmartinxx
    ****

    SIlně expresionistická divadelní hra, jejíž teatrálnost na všech úrovních Welles jen povzbuzuje. Velmi dynamické a stylově vyhraněné, jako u Orsona skoro vždycky, přitom vlastně jenom (i když dobře zvládnutá) papundeklovina. Časová tíseň, která Wellese nutila film natočit za tři týdny, se ve filmu projevuje v jeho hektičnosti - tudíž to možná v něčem prospělo (jinak je ale jistá provizornost a nedostatek času samozřejmě spíš ke škodě). Možná jen, že si měl Welles ke svým eskapádám vybírat spíš řecké tragédie než Shakespeara... Nevím... přijde mi, že by to k sobě víc pasovalo. Čtyři hvězdy dávám, protože stylově je to strhující, i když much tu poletuje vážně hejno.(22.5.2012)

  • bogu
    ***

    Ze všeho nejdřív bych rád upozornil na to, že existují dvě verze Wellesova Macbetha: ta původní se totiž studiu Republic natolik zprotivila, že si producenti vynutili zkrácení o dvacet minut (původní verze má sto sedm minut) a přemazání skotského akcentu všech herců akcentem americkým. Můj komentář se týká původní verze, zrestaurované až v osmdesátých letech. Už Wellesův první filmový Shakespeare je plný jeho oblíbených kontrastů světla a stínů, expresivních kompozic, podhledů a zneklidňujících detailů a ve výsledku tak úspěšně navozuje patřičně temnou atmosféru. Wellesova technika dokázala v do očí bijících studiových kulisách objevit vyloženě hororové prvky – Macbethův lávovitý hrad jako by vyhřezl z útrob pekla a místo konvenčních středověkých komnat tu postavy bloudí provlhlými podzemními jeskyněmi, které lze (možná až příliš snadno) chápat jako metaforu Macbethovy mysli. A mlha všude kolem houstne... Bohužel, některé dnes už směšné kostýmy (Macbethovo sci-fi brnění v první části filmu, například) tuhle vizi poněkud podkopávají a Welles sám prý později litoval svého výběru tak bizarních korun (jedna vypadá jako převrácená sesle, v druhé Macbeth připomíná Sochu Svobody). Ač některé Wellesovy herecké momenty jsou silné, ostatní výkony mě nijak zvlášť neohromily a bohužel Jeanette Nolan jako Lady Macbeth mi po většinu času lezla na nervy. Výše zmíněný skotský přízvuk všech heců je natolik silný, že mi spíš překážel, než pomáhal vžít se do děje a celé věci příliš nepomohlo ani rozhodnutí předtočit všechny dialogy před samotným – notně hektickým – natáčením (trvalo prý pouhých dvacet tři dní), kde herci hráli na playback (!). Welles měl bohužel s natáčením svých shakespearovských filmů vždycky velké trable; moc by mě zajímalo, co by z Macbetha dokázal udělat s trochu štědřejším rozpočtem a volnějším časovým plánem. Tenhle pokus, jak to vystihl sám Welles, je spíše taková rychlá, divoká skica uhlem jedné velké hry. // LEPŠÍ VERZE: Minimalistická televizní inscenace Macbetha od Trevora Nunna s Ianem McKellenem a Judi Dench (1979) nemá konkurenci; pozoruhodná je i Kurosawova parafráze Throne of Blood, která roubuje Wellesův tichý, mlžný expresionismus na japonskou estetiku noh.(1.7.2009)

  • anais
    *****

    Není to jen o fantastických Wellesových grimasách, pohledech plných zarputilosti. Je to o celkovém ztvárnění prostoru. Je evidentní, že film byl natáčen ve studiu. Často vidíme stín odrážející se na obloze za hrdiny. Welles si je tohoto nedostatku vědom, a využívá ho ve svůj prospěch. Mlha, světelné efekty a stíny na pozadí evokují Murnauovu nebo Ejzenštejnovu hru se stíny. Epičnost tak vyvěrá z minimalistické zkratky.(25.11.2005)

  • - Jeanette Nolan v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace