Proces

Proces je film, ktorý sa môže oháňať tým, že keď ho nepochopíte, tak si prečítajte knihu. Ja s tým zásadne nesúhlasím, film je film a mal by fungovať sám o sebe. Proces funguje, ale je extrémne náročný a treba ho vidieť asi viackrát. Každá druhá scéna je ako samostatný obraz, ktorý by som si dal zarámovať do zlatého rámu a mohol by som v kontexte s ďalšími obrazmi z filmu rozmýšlať nad jeho symbolmi. Orson Welles vníma kinematografiu ako Einstein vesmír. Čiže v nej vidí možnosti a súvislosti, ktoré iní nevidia a nechápu. Spoločne s Bergmanom a zopár ojedinelými režisérmi. Sfilmované výčitky podvedomia. (09.10.2012)

"This film to try off. Was based on novel by Franz Kafka. The actors in the order, were Anthony Perkins, Arnoldo For,Jess Hahn, Billy Kearns Madeleine Robinson, Jeanne Moreau, Maurice Teynac, Naydra Shore Suzanne Flon, Raoul Delfosse, Jean-Claude Rémoleux, Max Buchsbaum, Carl Studer, Max Haufler, Romy Schneider, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Elsa Martinelli, Thomas Holtzmann, Wolfgang Reichmann, William Chappell, and Michael Lonsdale. I'm an actor, screenwriter and director of this film. My Name is Orson Welles." .............Tak to byl nářez! Právě jsem dohoukal film Proces. Wellesova interpretace je tak mnohoznačná a neuchopitelná, že nemám slov. V duchu se mi film znovu promítá. Ze tmy ke mně vystupují jednotlivé postavy, aby mi řekli něco….něco co mi snad říci nestačili. Já je ale neslyším. Jen vidím. Jediné, co slyším, je hlas „advokáta”. Jdu číst Kafku………. Někde jsem slyšel nebo četl, že Orson Welles o Romy Schneider prohlásil, že je jednou z nejlepších hereček své generace. Nevím, zda je to pravda, ale potvrzovalo by to můj názor, že to byla dobrá herečka, která jen celý život marně utíkala před Sissi. Postava Leni budiž důkazem. (03.11.2010)

V první řadě nutno říct, že Orson Welles si klasiku pera Franze Kafky poměrné volně upravil. Skáče v čase, použivá jiné stupně narace, škrtá postavy... Což je sice obvyklá záležitost, ale u takhle koncepčně postavené útlé knížky to snad nebyla potřeba. Tenhle fakt mě na začátku, přiznám, mírně rozčiloval. Na druhou stranu se mu podařilo docela věrně převést do filmového plátna onu "kafkovskou atmosféru" (terminus technicus) dekadentní beznaděje. Navíc měl dobrý čich na protaginustu hlavní postavy - Josefa K. - v Anthonym Perkinsovi, který poměrně komplikovanou postavu zvládl na jedničku. Celkově dávám za čtyři hvězdy... Ač je Proces do jisté míry nezfilmovatelný, Wellesovi se podařila převést skvělá atmosféra. Mohl se ale více držet originálu, film by pak i pro nezasvěcené vyzněl srozumitelněji... To be in chains is sometimes safer than to be free. (21.06.2009)

Orson Welles rozumí Kafkovi a především do dokáže podat působivě. Mě Proces neuchvacuje na tolik známými jmény ani předlohou, jako neuvěřitelnou práci Welles se světlem apředevším architekturou (ať interiérou či exteriérů). Hra světel je u černobílých filmů zásadní, ale tady se posouvá ještě dále, využívá úžasné nápady (chybějící zrcadlo v okně, za kterým je postavou hledaná dívka nebo malé-velké dveře). Vizuální stránka je tak na svou dobu naprosto fascinující. Nadčasovost látky jako takové je už jen třešnička na dortu. (19.04.2014)

Stejně jako u Kafkovy Proměny, tak i v Procesu se hlavní postava, Josef K., dostává hned na začátku do naprosto absurdní situace a na světě je hned množství nezodpovězených otázek, na jejichž odpovědi budeme čekat marně. A Orson Welles se rozhodl, že tento netradiční román převede na filmové plátno, a to se mu IMHO povedlo. Do hlavní rola obsadil Anthonyho Perkinse, který už dva roky předtím dokázal, že v thrilleru (Psycho) na sebe dokáže upoutat diváckou pozornost. Orson Welles, coby proradný advokát s pronikavým hlasem a sebevědomým výstupem, skvěle vyvažoval labilního Perkinse. Třešničkou na dortu bylo obsazení Jeanne Moreau a Romy Schneider, které dodávaly filmu půvab. Nejpůsobivějšími scénami byl rozhovor Josefa a Leni během bouře a Josefův útěk úzkými chodbami před rozjívenými děvčaty. Zkrátka velmi kvalitní filmová adaptace literární klasiky, ve které stojí v popředí nicotnost jednotlivce, jenž se snaží vzdorovat systému, který je ale skrz naskrz zkažený, a tak vše spěje k nevyhnutelnému závěru. (23.03.2013)