Proces

Orson Welles rozumí Kafkovi a především do dokáže podat působivě. Mě Proces neuchvacuje na tolik známými jmény ani předlohou, jako neuvěřitelnou práci Welles se světlem apředevším architekturou (ať interiérou či exteriérů). Hra světel je u černobílých filmů zásadní, ale tady se posouvá ještě dále, využívá úžasné nápady (chybějící zrcadlo v okně, za kterým je postavou hledaná dívka nebo malé-velké dveře). Vizuální stránka je tak na svou dobu naprosto fascinující. Nadčasovost látky jako takové je už jen třešnička na dortu. (19.04.2014)

Důstojné zpracování Kafkovy klasiky. Je zde pár aktualizačních změn oproti originálu (Josef K. bydlí v paneláku, v práci má počítač, je zavražděn dynamitem...), ale duch předlohy byl zachován. Anthony Perkins je ve své roli perfektní - totiž dokonale bezvýrazný a zmítaný událostmi. Kromě dalších zajímavých herců zde můžeme vidět i velkého Orsona - v roli záludného Advokáta. (14.09.2006)

Wellesova adaptace Kafkova románu Proces s sebou přináší hned několikerá překvapení. Zaprvé - tenhle příběh měl zůstat písmenům a stránkám. A přesto jej Welles zpracoval náramně, velkolepě a nadmíru poutavě - kamera kouzlí náramné obrázky, atmosféra postupně houstne a herci hrají lahodně. Zadruhé - I přes nesporné kvality filmu se potvrzuje první věta, měl zůstat knihám. První hodinu a půl je totiž zajímavou pouze ta filmařská stránka věci. To, co se ve filmu děje, už podstatně méně. Ovšem závěr dojem napravuje. (03.07.2013)

Wellesova strhující režie a naprosto nepřístupný a neuchopitelný film. Kinematografie má velké štěstí - má jen málo zneuznaných umělců, protože ti ne moc často dokážou skrze složitý a financemi podmíněný vývoj svůj projekt i uvést. Welles to dokázal nejednou (bohužel ne vždy)... Menší štěstí má film na Perkinse, který zkrátka nebyl dobrý herec. V Psychu to nevadilo, tam to byl prostě tichý magor. Tady to trochu vadí. Po opětovném zhlédnutí ihned po opětovném přečtení mám ale přesto potřebu dát plný počet. Především pro zajímavý kontrast přímého a minimalistického Kafky a avantgardně hyperaktivního Wellese. (06.05.2012)

Plejáda neméně slavných hereckých jmen tvoří tento původně slavný Kafkův román (1925) v chytré filmové dílko. Josef K. vynikající A. Perkins se stává obětí procesu, o jehož pozadí nemá nejmenší tušení. A to je natom právě to vzrušující ale jako pouhá představa je to děsivý! Josefovy pokusy rozumově se vyrovnat s procesem a ovlivnit jeho neblahý průchod ztroskotají, a hlavní hrdina končí...? Film Proces považuji za velmi originální a opravdu velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzostrašného tématu. Bohužel občas se svými velice drsnými až nadbytečnými scénami duchovnímu světu své literární předlohy (ze které jsem měl tu čest si i pár stránek přečíst) vzdaluje. Proto také ani kritiky a všem kdo můžou tyto dvě na hony vzdálené kulturní oblasti porovnat, tak často není uznáván za adekvátní filmovou podobu svého literárního díla. Zajímavost : film se natáčel, tedy alespoň jeho interiéry v ateliérech v Boloni a v Zábřehu. (21.11.2006)