Obsahy(1)
Verdiho Rigoletto je historicky první premiéra operní inscenace Národního divadla, kterou je možno živě zhlédnout v České televizi... Novou inscenaci opery Rigoletto nastudovala ve Státní opeře mladá česká režisérka Barbora Horáková Joly, nositelka prestižního britského ocenění International Opera Award 2018 v kategorii Objev roku. Verdiho opera o 3 dějstvích je temné drama o vášni, lásce, zradě a pomstě – o hrbáčovi, který dobře ví o nesprávnosti svého jednání, když slouží zhýralému mantovskému vévodovi, a proto tak hluboce prožívá kletbu, která padla na jeho hlavu. Jedná se o první premiéru nové inscenace ve zrekonstruované Státní opeře a zároveň o režijní debut B. Horákové na české operní scéně; ve svém pojetí se režisérka soustředí na vztah Rigoletta a Gildy. Italský nadějný dirigent Vincenzo Milletari úspěšně debutoval ve Státní opeře v roce 2020 nastudováním Madama Butterfly. Tenorovou partii Vévody ztvární čínský tenorista Long Long – velice vyhledávaný a úspěšný mladý pěvec, který má za sebou debut v divadlech ve Vídni či v Berlíně. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
V titulcích pořadu uvedeno: název Giuseppe Verdi: Rigoletto; režie Tomáš Šimerda; divadelní režie Barbora Horáková Joly. ()
Je skvělé, že ČT alespoň občas zařadí nějakou živou divadelní premiéru v čase koronaviru, i když by toho jako veřejná služba rdoušené živé kultuře mohlo být víc a nejen ze souborů Národního divadla. Po hudební stránce se tento Rigoletto nesporně vydařil, výkony sólistů, dirigenta i orchestru byly vynikající, chyběly jen divácké reakce v sále, což i pro samotné umělce jistě není nic snadného, ale zvládli to výtečně a vydali ze sebe všechno. Nejsem však příznivcem násilného přenášení děje klasických oper do současnosti, málokdy je to opodstatněné a jen výjimečně se to povede. Postupně jsem si tady na to sice zvykl, mohlo to po režijní i scénografické stránce dopadnout i hůř, ovšem těch naprosto zbytečných obscénností a vulgarit tam rozhodně tolik být nemuselo. Naprosto nevkusné bylo třeba žonglování s nafukovací pannou. Příliš nechápu, čemu nebo komu něco takového, mimo sebezviditelnění režisérky za každou cenu, slouží. Z toho důvodu nemohu dát za plný počet. ()
Muzika je samozřejmě výborná, ale nesnáším "modernizaci" klasických děl. Místo plesu ve vévodském paláci tu máme nějaký mejdan zlaté mládeže, dvorní šašek vypadá jak donáška pizzy, vévoda mantovský je přiblblá celebrita atd. Celá výprava působí dost uboze a nepatřičně. Navštívil jsem starší představení v roce 2012 a to bylo celkem v pořádku. Ale tohle nové nastudování hraničí se znásilněním původní opery, která měla premiéru 11. března 1851 v Teatro La Fenice v Benátkách. To je ta moderní doba - krásné a ušlechtilé umění zaplevelit lacinou úchylností. ()
Bohužel slavná O2 TV mi nahrála pouze první dějství, takže se necítím kompetentní udílet inscenaci hvězdičky... nicméně k tomu, co jsem viděl: s režisérkou jsem osobně pracoval a je na inscenaci poznat její rukopis. Nicméně v inscenaci, kterou jsme hráli v Německu, Verdiho Un Giorno di Regno (Jedem den králem), tam aktualizace opery, která je dějové tak suchá, že propadla už za Verdiho a Verdi se zařekl, že skončí s operama (pak napsal Nabucca a rozmyslel si to :D) ještě má smysl...ale tady?? Režisérka to v reportáži po 1. jednání vysvětluje, že vývrhel společnosti je téma aktuální...ale když se v libretu zpívá o hrbáči, proč z něho dělat Joffreyho de Peyraca?? A je to šašek, jak se zpívá, anebo cukrář, jak se hraje?? Buď přepsat libreto anebo aktualizovat když už tak, aby slovo dávalo smysl!! Nehodnotím tedy, ale bylo by to na 2* za interpretaci hudby. Zpěváci skvělí!! :) ()