Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Temperamentní Ital Pasqualino miluje život a ženy. A ženy milují jeho. Když se po pokusu o dezerci dostává do německého koncentračního tábora a pociťuje naplno hrůzy tohoto místa, přiměje ho nezlomná touha žít k zoufalému činu: rozhodne se svést krutou německou dozorkyni. Za „odměnu“ dostává funkci velitele bloku a úkol: vybrat šest mužů, kteří budou na místě popraveni. Zbytek dostane jídlo a možná přežije. Nevybere-li, bude popraven celý blok. Giancarlo Giannini se velmi úspěšně chopil hlavní role a drama italské režisérky Liny Vertmüllerové bylo nominováno na čtyři Oscary. (Febiofest)

(více)

Recenze (13)

kobejn 

všechny recenze uživatele

Komentář, který tvrdí, že je tento film "mimo mé chápání", který se tu vyskytl je, jak vidět z ostatních hodnoceních, jen (výjimečně) ojedinělým nepochopením (za což ale “může” zatím nízký počet hodnocení). Pasqualino je narozdíl od Benigniho filmu, s kterým tu byl srovnán (ne docela omylem, I když podobnost je v zásadě pouze v tom, že se hlavní hrdina ocitne v koncentračním táboru) spíše drama, protože těch míst pro zasmání tam je opravdu pomálu. Drama je to ale výtečné. Pasqualino je typ člověka, který miluje život (a ženy především, neboť jeho filozofie je: “žena je život”) za všech okolností, tedy I za těch pro život nejméně příznivých, v koncentračním táboře, a proto i v nacistické "zrůdě" chce najít “stopy” člověka, pokřiveného sice, ale při vzpomínce na poučení od své matky, které si vštípil v dětství, totiž že "I ve zlé ženě je něco dobrého" se rozhodne k “drastickému” rozhodnutí. Scéna, kdy se vysílený a zubožený koncetráčník rozhodne svést (i fyzicky) odpudivou Němku (ve které částečně taky vidí „matku“), patří k nejsilnějším a nejpůsobivějším, co jsem měl možnost vidět. "Na oplátku" mu ona Němka dá pocítit, jaké to je být katem a rozhodnout o lidském životě. Dochází tak k zajímavému "prohození" rolí a i naivní a dobrotivý Pasqualino pocítí, jaké to je "dotknout se zla", kterážto zkušenost ho zásadně promění. Celkově je to velmi ojedinělý film, dívající se na téma "koncentráků" vyhraněně subjektivním a originálním způsobem a (minimálně) herecký výkon GG v hlavní roli, stejně jako originální režie by si ty Oscary, na něž mu uživatel “mimo mé chápání” nároky upírá, právem zasloužily. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Pasqualino je elegán a povalač, s ktorým sa život prestal maznať, keď zastrelil známeho pasáka. Dostane sa do vazenia, blázinca a keďže sa píše rok 1940 a dezertuje z armády, napokon aj do nemeckého koncentračného tábora. Životné peripetie sú síce šialené, ale Line Wertmüller sa podarilo film udržať pohromade aj pomocou retrospektív. Keby však fešák Pasqualino vedel, čo ho čaká v koncentráku, kde v snahe prežiť dostane "ponuku", ktorú nemohol odmietnuť. Snímok ide na hranu, záverečná polhodina je v zobrazení zúfalej snahy prežiť za každú cenu drsná a posobivá a Giancarlo Giannini podáva jeden zo svojich najlepších výkonov kariéry. ()

Reklama

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film začína dokumentárnymi zábermi z obdobia fašizmu a druhej svetovej vojny, ktoré sú zvýraznené citátmi z nemeckého filmu „Jedermann“ (2000). Ale film nie je o fašizme, nie je o vojne, je to komédia v ktorej nás desí nočná mora vojny, jej ťaživá hrozba a túžba toto všetko prežiť. Hlavným hrdinom filmu je Pasqualino a jeho sedem „krásnych“ sestier (názov filmu pochádza odtiaľto "Pasqualino a sedem krások"). Prezývajú ho Pasqualino Settebellezze (v žiadnom prípade to nemôže byť Pasqualino Sedmikráska to je nezmysel). Film je rozdelený do dvoch časových pásiem, pred vojnou keď bol jediným obhajcom cti svojich sestier a pri obhajobe jednej z nich zabije jej pasáka. Aby sa vyhol väzeniu simuluje nepríčetnosť. Dostáva sa do blázinca. A druhé pásmo počas vojny, táto téma a zapojenie Talianska do vojny sa prezentuje hneď od začiatku, je tu Mussoliniho prejav. Dostáva sa do víru týchto udalosti podpisuje vojnu, ako dobrovoľník a odchádza na východný front. Vlak bol bombardovaný a utečie od svojej jednotky a putuje spoločne s Francescom Nemeckom, nakoniec sú zadržaní a umiestnení v zajateckom tábore. A keďže mal talent na prežitie a mal úspech u žien, podarilo sa mu prežiť aj vojnu v koncentračnom tábore a vrátil sa po vojne do Neapola. Film nám dáva pocítiť a uvedomiť si závislosť každého jedného ľudského života od totalitného systému a od osudu národa ako celku. Aj slabým charakterom, kolaborantom a odpadlíkom sa v tomto systéme darí úspešne prežiť. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Moj prvy film od reziserky Liny Vertmuller a hned takmer trefa do cierneho. Silny namet /koncentracne tabory/, este lepsia rezia a kvalitne herecke vykony najma Gianniniho. Zvysni herci su pre mna neznami, ale herecke vykony, rezia a dialogy su maximalne prepracovane. Film, ktory bol nominovany na Oscary /tusim 4/ a vdaka nemu sa reziserke Line Vertmuller dostalo sirsieho zaujmu z celej Europy. 86 % ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Prožít a žít za každou cenu... Mísí se ve mě mírně rozporuplné pocity. Pasqualino vypadal na první pohled sympaticky, dostal se do nezáviděníhodných situací, zejména jako vězeň koncetračního tábora, ale přesto mi vyloženě sympatický nebyl. Jeho povalečský způsob života plný flámování, vylomenin a svádění jedné ženy za druhou se mi začal brzy protivit. Pokud jde o můj dojem z filmu, je to ten typ uměleckého snímku, který většinou hodně můžu... vyprávění příběhu v osobitých postupech, s dotvářením atmosféry jednotlivých scén pomocí hudby a vizuálních nápadů. Ale současně si ten film nejednou liboval v různých bizardnostech a zvrácenostech (např. taková scéna s divokou souloží na psychiatrickém lůžku), jaké se mi většinou dost protiví též. Kdyby mi někdo předem řekl, že drama z koncentráku zde bude zpracováno jako umělecká fraška, asi bych si to nedokázal představit. Ale už úvodní "rapová" skladba mě na cosi podobného začala spolehlivě připravovat. Pasqualino Sedmikráska má v sobě přes všechen odstup a zvrácenost zvláštní chemii i silnou důstojnost, něco, co film pro mě pozvedalo na úroveň nadprůměrného a více méně pozitivního zážitku. A snad právě pro ten pocitově silně podivný nádech si ho ještě dlouho budu pamatovat. Poměrně kruté válečné scény z Reichu tvořily sotva slabší polovinu filmu, ale rozhodně dokázaly vytvořit působivý kontrast k retrospektivní "fraškovité" lince a tíživě existenciální vyvrcholení možná zanechalo ve mě snad i více tísně, než v samotném Pasqualinovi, který si v závěru opět z plného hrdla na svobodě zpívá. Tralalalalááá... Také díky skvělé hudbě se nakonec přikláním k čtvrté hvězdičce. Trochu zamrzel malý prostor pro Fernanda Reya, který mě na film nalákal a navzdory samostatné zmínce na plakátu měl jenom výraznější epizodní roli. Ale ani v té nedokázal zklamat a výkon hlavního herce (Giancarlo Gianniniho) byl rovněž znamenitý. 75% ()

Zajímavosti (2)

  • Režisérka Lina Wertmüllerová byla v historii vůbec první ženou, která získala nominaci na Oscara v kategorii nejlepší režie, za tento film. (zdeny99)

Reklama

Reklama