Reklama

Reklama

El Santo bojuje proti vládci zla

(festivalový název)
  • Mexiko Santo contra cerebro del mal (více)

Obsahy(1)

Každý má své „tenkrát poprvé“, dokonce i mexická luchadorská legenda a bojovník s nadpřirozeným zlem Santo. V roce 1958 vznikly dva první filmy, v nichž se Santo objevuje: El Santo bojuje proti vládci zla a Santo contra los hombres infernales (El Santo proti ďábelským mužům). Jejich premiéry v době uvedení proběhly bez povšimnutí, avšak dnes jsou to vzácné perly. Restaurovaná kopie Vládce zla byla dokonce uvedená v roce 2018 na prestižním filmovém festivalu Berlinale. Oba snímky byly natočeny na Kubě a negativy odvezeny z Havany těsně před tím, než ji dobil Fidel Castro se svými vousáči. Karibský ostrov byl zvolen pro exotickou přitažlivost a také proto, že natáčení tam bylo mnohem levnější. Vládce zla je dnes vnímán jako typický camp – natočený se zanedbatelným rozpočtem. Kromě Santa uvádí na scénu též bojovníka se stříbrnou maskou a luchadora El incógnita (vlastním jménem Fernando Osés – jeden ze spoluautorů scénáře). Hlavní zápletku tvoří naprosto ztřeštěný zápas se zločinným doktorem a zároveň hypnotizérem spolupracujícím s tlupou překupníků čehokoliv. Sám Santo je ve filmu využit způsobem, který se již nikdy v takovém stylu nebude opakovat. Téměř celou dobu je v transu, neustále někde nepřítomně postává a dokonce se ve slabou chvíli přidá na stranu zla. Vládce zla může směle aspirovat na nejhorší film všech dob. Zápletky a dramatické obezličky nedávají smysl, postavy jednají vesměs proti jakékoliv logice, obtížně se orientujeme i v samotném prostoru a vše vrcholí podivně nejednoznačným tragikomickým koncem. Prostě Santo už od začátku divákům nekompromisně ukázal, jaký typ filmů jim bude v následujících desetiletích předkládat. (Festival otrlého diváka)

(více)

Recenze (4)

hladass 

všechny recenze uživatele

Mé první setkání s mexickým hrdinou Santem... A musím podotknout, že setkání čistě průměrné... Příběh by mohl chvílemi lehce připomínat některé Bondovy anabáze (ovládání lidských myslí), jenže je příliš jednoduchý, hlavní záporák naprosto neschopný a co si budeme nalhávat ani samotný Santo mě moc nepřesvědčil... Fighty byly dost slabé a to mám wrestling rád... No uvidíme příště, hlavně u dílů s více hororovým dějem... ()

Reklama

Xeelee 

všechny recenze uživatele

[FOD 2019] Mexický národní hrdina El Santo započal svou filmovou kariéru neskutečnou chujovinou, kde místo hraní a bitek většinu času vrávorá a bojuje s těmi hodnými. WTF scénami překypující patos nedává moc smysl, ale bránici diváků na Berlinale určitě polechtal. Pauznout scénu a nechat docela dlouho běžet jen dění na monitoru je frajeřina. A i mrtvoly občas mrkají. ()

Kusko.t2 

všechny recenze uživatele

Mexický vykuk, Superman so striebornou maskou, wrestlingový šampión a ctihodný občan v jednom – SANTO, sa predstavuje vo svojej, chronologicky prvej filmovej úlohe strieborného plátna. Počas zápasníckej kariéry, ktorú odštartoval v tridsiatych rokoch 20-teho storočia, komixovej eskapáde (1952-1987, autor a editor José G. Cruz) a odmietnutia filmovej spolupráce na projekte "El Enmascarado de Plata", sa hrdina nechal prehovoriť až v roku 1958 Fernandom Osésom, hercom a zápasníkom na filmový dvoj-projekt (Santo contra cerebro del mal/Hombres Infernales). Santo sa tak prvý krát predstavuje svojmu nadšenému publiku aj na striebornom plátne, Osés v úlohe spoluautora scenára, vo filme ako Santov pomocník "El Incognito". Svojej kariéry wrestlingového zápasníka sa ale ani napriek tomu nevzdal. História legendy je teda bohatá, to, čo nasledovalo po prvých neistých krokoch pod taktovkou režiséra Joselita Rodrígueza sa inak ako roztrhnuté vrece filmových grotesiek valiacich sa v krátkom časovom intervale na hlavy divákov nazvať nedá. Osobne som sa k postave Santa dopracoval ani nie tak kvôli pozadiu wrestlingového “šampóna“ v maske, ktoré som popísal v skratke vyššie (tento šport mi nie je blízky), ale práve pre nespočetné filmové pokračovania tejto bizarnej, pre naše zemepisné končiny mexicko-exotickej postavy. Podivnosti, hlavne čo sa týka charakteru, či skladby filmového scenáru prevedeného na filmový pás, sa mi aj napriek často pochybnej kvalite sem tam prihlásia o slovo ako lízatko po záruke žmurkajúce kdesi v zapadnutom regály dedinských potravín. A taký je aj Santo. Sladký, tvrdý a kazia sa po ňom zuby miestnych popľuvačov zákona a poriadku. BENG! Santovi ale v zapätí (od roku 1959) popri dvorných lámačoch kostí a filmových zloduchoch začína šliapať na päty aj kombo-hrdina s cigarou, veľký “El“ Fidel Castro. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama