A Xiu Luo

K některým filmům by se nikdy neměla točit pokračování, jenže Japonci holt mají rádi ujeté Asiaty, přerostlé papundeklové příšery a kýčovité vizuální efekty, takže Peacock King, kterému jsem v recenzi přistřihnul křidélka se dva roky po svém uvedení dočkal druhého dílu. Původně jsem si podle přebalu myslel, že se jedná o jinak pojmenovanou jedničku a když už jsem disk po několikanásobném odkládání vrazil do přehrávače, skrytě jsem se modlil, abych měl pravdu a mohl ho znovu rychle vyndat. Osud chtěl ale jinak - Saga of the Phoenix (vůbec netuším proč se to tak jmenuje) alias Peacock King 2 mě přivítal s otevřenou náručí - stejní herci, stejné prostředí, nový papundekl... Pekelná panna Ashura byla sice zachráněna, ale vrchní buddhistický mnich ji nemůže pomoci - dezerce z pekla se trestá smrtí, jedinou šancí jak přežít je meditace v temnotách. Ashura chce ale strávit svůj život s přáteli a sluncem, i kdyby to mělo znamenat jen krátký časový úsek. Po menší výměně názorů v klášteře tedy vrchní mnich svolí a Ashura získává sedm dní, poslední týden svého pozemského života. Nesmí během této doby kouzlit a jako ochranka jsou ji přiděleni Peacock (Yuen Biao) a Lucky Fruit (Hiroshi Mikami), navíc vrchní sestra vysílá trio svých služebnic, aby všechno zpovzdálí sledovaly. Kdyby se náhodou Ashura rozhodla vrátit do pekla, je třeba jí zabít. Nebezpečí ale číhá jinde - pekelná konkubína hodlá chřadnoucí Ashuru využít pro vzkříšení démonů a na to potřebuje její duši (přirozeně). Když neuspěje elitní jednotka vojáků-duchů (pár barevných fireballů si s nimi poradí) a s Ashurou nehne ani fakt, že Peacock je doslova uložen k ledu (Biao tu má jenom cameo, takže musí nějak zmizet ze scény, zajímavé je, že ostatní postavy si toho pranic nevšímají až do samotného finále, kdy se Biao zase objeví), rozhodne se konkubína ovládnout jejího nejlepšího kamaráda - malé, gremlinovi podobné stvoření s neuvěřitelným apetitem, které supluje roli E.T.ho nebo Jar Jara Binkse. Nutno dodat, že mizerně a podobně nevýrazné jsou i scény v nichž se naši magičtí hrdinové setkávají s obyčejnými smrtelníky (ti nejsou tak obyčejní, jaká je pravděpodobnost, že narazíte na blázna vynaleznuvšího multidimenzionální teleport? ;). Lam Ngai Kam je ve své kůži kdykoliv se na scéně objeví zmutovaní vojáci s břity místo rukou, oživlé kamenné potvory nebo všesající písečné víry. Má své triky rád a pro fireball nejde nikdy daleko, tentokrát se rozhodl, že se nevzdá své vášně ani v běžných scénách a proto se setkáváme s onou gremliní postavičkou. Bohužel všechno ostatní je stejně matné jako v prvním díle a je to o to bolestnější, že Biao na drtivou většinou filmu zmizí ze záběru. Hiroshi Mikami není žádný tahoun, Gloria Yip jako Ashura hraje rozmazlenou a nevyspělou holčinu (velice přesvědčivě) a potřeštěný smrtelník špičkující se s gremlinem kombinovaný se starostmi ala "tenhle démoní latexový obleček ti musíme vyměnit za něco normálnějšího", to je hodně velká slabota. Lam Ngai Kam nikdy neměl smysl pro humor, ale co v tomhle filmu hledat, když akčních scén je pomálu a na opravdové monstr orgie (překonávající i to, co bylo k vidění v jedničce) si musíme počkat dobrých osmdesát minut? Do té doby je to velká nuda plná předvídatelných situací a provařených gagů, která narozdíl od jedničky postrádá moment překvapení a známější tváře ve vedlejších rolích. Pokud se vám alespoň trochu líbila jednička, můžete to risknout, ale nevyčítejte mi, že jsem vás nevaroval... 30% (20.04.2017) (méně) (více)