Wang ming yuan yang

Uhrančivý, syrový thriller a heroic bloodshed zároveň, který je proti svým bratříčkům někdy značně reálnější, atmosféra neustálého nebezpečí smrti v nočním Hong Kongu málokdy vypadala dokonaleji. Příběh má pořádný spád, zajímavé, rozporné postavy. Yuen Biao tentokrát nikoliv jako bojový expert, ale jako relativně obyčejný policista, zcela ho však zastiňuje Pat Ha, jako málomluvný zabiják z Thajska, se svým retro účesem alá Jaqueline Kennedy, nonšalancí je prostě neodolatelná. (03.04.2013)

Alfred Cheung si pro svůj film napsal i scénář, který se svým námětem nevyměňuje od tvorby Johna Woo. Jedná se o kriminální thriller mající určitou zajímavost a hlavně účinná morální dilemata, která se právě v osmdesátkách v hongkongské kinematografii v žánrových oblastech akce a thrilleru používala hodně. Tvůrci se ani tentokrát nevyhýbali šokujících momentů, které v evropských a amerických filmových počinech k vidění prostě nejsou. Například po divácké stránce získat sympatie k malému děvčátku, aby jsme později byli svědky jejího úmrtí během přestřelky, je tvůrčí odvaha, která diváky prostě zasáhne. Je-li to však po emoční stránce dobře natočené. Sice se daří ve věrohodnosti svým smyslem pro realismus v temné atmosféře se sem tam nějakou tou úsměvnou situací, ale Cheung prostě není Woo. John kromě toho, že by se v akčních sekvencích dostatečně vyřádil, umí emoční scény přeci jen daleko lépe. Cheung svůj snímek sice nenatočil zase až tak ledabyle, že by to nefungovalo vůbec, ale prostě ti jen krapet vyznívá dojmem nedotaženosti. V hlavní roli Biao Yuen, známý především z kung fu filmů, spolupracující převážně s Jackiem Chanem a Sammo Hungem, čímž se tak postaral o divácké překvapení. Zvládl neobvyklou dramatickou roli? Dá se říci, že rozhodně ano. Takže tu máme v jistém smyslu temný  thriller s intenzivní nemilosrdností zabijáckých počinů, právě jaké známe především z tvorby z výše zmíněného Johna Woo. Není to sice stejně tak dokonalé, ale jistou diváckou uhrančivostí apeluje na další skvělý asijský thrillerový počin. (13.11.2021)

Yuen Biao vždy ve filmech exceloval po akční stránce, ale s hereckým projevem už to bývalo horší. O to větším překvapením pro mě bylo jeho spojení s režisérem Alfredem Cheungem. Bohužel tedy ne pozitivní, ale zato minimálně zajímavé. Téma smrti, rodiny, ale hlavně hongkongské identity s blížícím se rokem 1997 jsou podány po scenáristické i vizuální stránce opravdu hezky a i přes pro mě ne vždy zcela komfortní směřování a zakončení si film udržoval mou pozornost. Jen ten Yuen Biao mi tam prostě nesedl. Vnímám to jako svou chybu, jednoduše jsem se nedokázal odprostit od pocitu, že každou chvíli z poza rohu hlavní herec vyskočí a všechno zlo porazí. Hrát hlavní roli Andy Lau či Chow Yun-fat, bylo by mé hodnocení lepší. Což je zcela a jen můj problém a snad při opětovném shlédnutí nakonec dokážu film ocenit po všech stránkách. (13.02.2023)

policajt, ktory odhali skorumpovanych policajtov sa da dokopy s najomnou vrahynou (Pat Ha), ktora zabila jeho manzelku (he?). zabijacka ma zalubu vo vystrelovani oci, nedajte sa pomylit jej vyzorom poslusnej manzelky z 50. rokov. scenky nocneho neonoveho HK boli super, ale to film asi u mna nezachrani pri celkovom jemne nadpriemernom hodnoteni (09.12.2013)

On the Run Alfreda Cheunga stojí poněkud bokem známějších kriminálek Johna Woo, Ringo Lama nebo společnosti Milkyway. Ani sám Cheung už na kvality svého nihilistického opusu bohužel nenavázal a přiřkl mu tak osud spíše náhodného diváckého objevu. Hlavní postava, detektiv Ming, je do problémů vtažen vraždou exmanželky, aby se po vzoru obdobných archetypů ocitl na seznamu podezřelých. Po zabijákovi, ze kterého se vyklube svůdná femme fatale, se rozhodne pátrat na vlastní pěst, ale díky tomu vyvolá řetěz násilností, které se zcela nemilosrdně nevyhnou jeho přátelům ani rodině a udělají z něj pronásledovaného štvance. Nálada snímku se zcela poddává tomuto osudovému překročení mezních hranic a tónové ladění plné opulentní barevnosti nočního Hong Kongu expresivně dokresluje rozpoložení postav a deziluzivní pohled na policejní instituci. S přibývajícími mrtvými Ming nabývá čím dál tím většího vykořenění, které v závěru vrcholí masakrózní pomstou proti čtveřici padouchů jsoucí téměř na hranici nadsázky. Právě konec svou exploatačností poněkud narušuje impresionisticky budovanou atmosféru zániku a magického genia loci nočního velkoměsta, o kterém píše ladynka (a které patří k tomu nejlepšímu, co jsem dosud z hongkongské produkce viděl), a nechává diváka v poněkud nejistém rozpoložení. Možná však pouze zakládá prostor pro druhé a o to zajímavější zhlédnutí. (09.05.2012)