Po neznámých stezkách

Nemůžu si pomoci, ale tahle postmoderní pohádka je naprosto dokonalá hláškařská úchylnost, u které jsem se samou radostí popadal smíchy za břicho od začátku do konce. S klasickými ruskými pohádkami je zde nakládáno neskutečně kacířským způsobem a jsou tak trochu promíchány ty nejzákladnější ingredience, takže jsou tu Kostěj Nesmrtelný, Moudrá Vasilisa a jezdící kamna ;-). (06.01.2007)

Parodický mix mnoha klasických ruských pohádek, jak těch nejznámějších (ty není třeba zmiňovat), tak i těch takřka neznámých, např. na začátku tu je nepatrný odkaz i na pohádku O kouzelné misce a červeném jablíčku. Taky tu zazní několik vtipných hlášek. "Tiše, to je tajemství!" A písař o něm ví?" "U nás všichni vědí o tajemství." A nebo "Ve tmě jsem asi narazil na sloup." "Moc zajímavý sloup, je podobný pěsti.":-) Kostěj Nesmrtelný má sice sílu jako býk, ale poddané si získává především úplatky a povýšením. Zprvu mě tato pohádka moc nebrala, ale časem jsem si na ni zvykl. Dabing z Premiéry (docela zázrak, že tento dabing nebyl primitivní Primou smazán) není špatný a hlas Radana Ruseva ještě umocňuje démonický majestát Kostěje. Uděluji mírný nadprůměr 60%. (05.01.2019)

Příjemně vtipná až parodující pohádka, ve které je malý chlapec z normálního světa Miťa Sidorov (Roman Monastyrsky) s fantaskním světem pohádky zcela samozřejmě a bezprostřeně, jako by to byla nedělní procházka lesem. A tak babička Jaga (Taťjana Peľtcer) s Vasilissou Moudrou (Taťjana Aksyuta) a s dalšími bojují za dobrého cara (Leonid Charitonov). Ten byl podlostí zlodějsého písaře (Juri Černov) zrazen a na trůn dosedl Kostěj Nesmrtelný (Alexandr Filippenko). Tomu pomáhal mimo jiné loupežník Slavík (Oleg Anofrijev). Ale je otázkou, kdo byl dobrý, vždyť Kostěj každého dokázal přesvědčit svojí štědrostí. Ale je to vtipné a zábavné. (27.01.2011)

Velmi milé, vtipné a zábavné. Mít prababičku Babu Jagu a na kole jezdit k chaloupce na kuřích nohách musí být fajn, i když pozor na jednookého skřítka. Taky se tu objeví Slavík z Ilji Muromce, Kostěj Nesmrtelný, moudrá Vasilisa mnohem mladší, než jak jsem si ji vždy představovala, pícka samochodka a další artefakty a postavy ruských pohádek. A na konci toho všeho je roztomilá písnička zpívaná hláskem, který mi připomíná zajíčka z "Jen počkej". (24.08.2010)

Po neznámých stezkách je v porovnání s Mrazíkem trochu odlišnná pohádka. Sáňky samochodky se transformovaly do pícky samochodky, Barbara Jagorovna nechce upéct Míťu, protože je docela obyčejný Sidorov a moudrá Vasilisa se učí jezdit na bicyklu. Pokud je Mrazík kýčovitý díky vizuální výtvarné stránce, zde se nevkus projevuje především smícháním postav z mnoha filmů, do všeho ještě navíc přijde ze světa mimo ten pohádkový desetiletý chlapec Míťa. Komický prvek ve filmu spočívá především v jednání postav, jež je sice logické, ale míra pitvoření, kterou přitom nasazují nedovolí divákovi, aby mu nezačaly cukat smíchy koutky. Otázka je, jak výrazný byl při recepci tohoto filmu vliv dabované verze, kterou jsem viděl. Dabéři mají každý svůj typický styl projevu. Kostěj Nesmrtelný pomalý a patetický, Míťa se nápadně podobá šprtům na základní škole či Baba Jaga moudrá stařenka. (08.01.2007)