Double Indemnity
Poistka smrti
Double Indemnity
Double Indemnity
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Miklós RózsaHrají:
Fred MacMurray, Barbara Stanwyck, Edward G. Robinson, Porter Hall, Jean Heather, Tom Powers, Richard Gaines, Fortunio Bonanova, John Philliber (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (270)
NFR 1992, Oscar 7 nominací: Nejlepší film, Režie, Kamera ČB, Herečka HR - Barbara Stanwyck, Hudba, Zvuk, Scénář ()
„Někdy tu prosedíme celý večer, aniž bychom řekli slova.“ – „To zní dost nudně.“ – „Takže jen sedím a pletu.“ – „Proto jste si ho vzala?“ – „Třeba se mi líbí, jak mi na palcích drží vlnu.“ – „A nemá někdy unavené palce? Se mnou byste plést nemusela “ . ___ Celý život noir filmy procházím jako lehce netečný divák, ale to je jenom můj problém. Ovšem schopnost Billyho Wildera, jak na sebe vrší dialogy, jsem obdivoval vždycky a tady jsem si opět popásl. Škoda ale dvou věcí. Jednak bych zde uvítal nějaký osvěžující vizuální nápad, v tomhle ohledu byl třeba takový Orson Welles nedostižný, ale tady kde nic, tu nic. A pak ten pracně vykoumaný nápad vraždy mi přišel celkem banální a místama i hodně naivní (producírování ve vagónu s výškou o hlavu větší, než manžílek, vážně není z úkonů nejbystřejších). Barbaru Stanwyck do role femme fatale ale vybrali skvěle. Svůdná, ale zároveň vám na ní od prvního pohledu něco nehraje …. prostě vidíte její temnou stránku ještě dřív, než se z ní vyloupne vypočítavá mrcha :o) ()
Nebýt noirové stylizace, film díky znamenitě napsaným vedlejším figurkám krásně funguje jako černá komedie. Místy mi vlastně bylo líto, že jí není. Ústřední zločin působí po letech jako parodie „dokonalé vraždy“. Jen pár zločinných nápadů v historii filmových mordů bylo méně prozíravých, než představit tvář vraha celému vlakovému vagonu. Akt vraždy ke štěstí scénáře slouží pouze jako spouštěč pochyb a výčitek, které protagonistu zaženou do kouta. Z postu zručně zrežírovaného noiru bez jediné přebytečné scény povyšuje v mých očích Pojistku smrti do noirové síně slávy především sebevědomě přímočará Barbara Stanwyck. Její femme fatale ztělesňuje snad všechna nebezpečí svůdných stvoření ženského pohlaví. Ona do děje vnáší prvek zločinu a celá vražda se pak „odehraje" v její tváři. Je sice krásná, ale nepraktická (v domácnosti závislá na služebné), nebezpečně samostatná a mazanější než muži, jež jsou pouze jejími nástroji a které svádí se stejnou samozřejmostí, s jakou si zapaluje cigaretu. Nehodí se do rolí, které ženám ve společnosti přísluší, za což musí být potrestána. Zatímco osamocený McMurray chce jen ženskou, ona se chce vymanit z manželství, něco na tom trhnout a dál si jít cestou, kterou si sama zvolí. Muž se domnívá, že si plní svůj sen, zatímco ve skutečnosti pomáhá s realizací snu své partnerky. Možná cynické, snad trochu výstižné, jistě poněkud paranoidní. Finále filmu je definitivním popřením smysluplnosti (a právoplatnosti) ženské emancipaci. Je to začátek a zároveň konec jednoho krásného přátelství. Dojemné vyjádření respektu a soucitu muže muži, který odolal ženě. Jakoby v dané chvíli nemělo nic na světe větší váhu. 90% ()
Vždycky mě hrozně zajímal starej noir z období války. Užíval jsem si ho hlavně z amerických detektivek a kriminálek z devadesátých let, které na tuto dobu absolutně odkazovaly. Když už jsem se ale do něčeho takového opravdu pustil, nějak jsem v tom nenašel to, co jsem si pod tím celou dobu představoval. A nejvíc mi chybělo cokoliv, co by připomínalo mystično a s tím spojenou atmosféru. ()
║Rozpočet $927,262║ ()
Scénář: Billy Wilder, Raymond Chandler .. Krystalicky precizní co se osy noir žánru týče. Šarmantní, láskou poblázněný kuřák, absolutně prohnilá femme fatale, úkladná vražda, sprosté podrazy, monology. Kdyby byla příběhová linie nápaditější, možná, že by šlo i o ten nejlepší noir. S takovouhle nebudu ostatním přitakávat. 90%. ()
Kamera sleduje záda kráčející postavy, postava vchází na balkón a uhýbá, kamera jede dál k zábradlí, ale nepokračuje dolů, jen se naklání, žádný průlet kancelářemi nás nečeká, jsme přece jen ve 40. letech. Klasika žánru se všemi potřebnými součástkami a proprietami - předně pak naturalismem, ale ne ve smyslu drastičnosti, ale v prvotním významu determinismu, prostředí a pudů na úkor racionality (což v noirech, kde se uhlazený postavy zdánlivě instinkty neřídí, vyniká). Stísněný prostory a snímání hrdinů přes horizontální žaluzie je signum mříží žaláře, kde bachaře dělá osud. Pojišťovák Fred MacMurray valí hlášky a při prvním setkání s Phyllis neklesnou jeho odpovědi pod deset slov. Termín trapné ticho jde evidentně mimo něj. ()
Tohle je opravdu to nejlepší klasické noirko vůbec. Nejlepší! -- "I´m rotten to the heart" -- Podle knihy Jamese M. Caina, spolupráce na scénáři Raymond Chandler... ()
,,A TEN PODPIS ZNAMENAL...ŽE JE MRTVÝ MUŽ. BYLA TO JEN OTÁZKA ČASU, A TOHO NEZBÝVALO MOC.....“ /// Walter je pojišťovací agent, 35 let, svobodný, žádné viditelné jizvy. Tedy, až do nedávna…. první hoďka - toť takový to vyprávění, kterak Walter na šikmou plochu vstoupil (zase je v tom ženská…ach jo..). Neoslní, ale neublíží, páč příběh je v pohodě. V tý druhý hoďce postupně přituhuje, Walterovi šlapou na paty a má to solidní atmosféru ,,tý doby“, včetně toho závěru, ze kterýho dejchne kouzlo starejch kriminálek. Milovníci starejch filmů – tady si zamast...(kreténe!)! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu, kterou napsal James M. Cain v roce 1943 (ani časopis Liberty - ročník 1936) číst nebudu. 2.) Stará chce za mejma zádáma uzavřít nějaký pojištění. 3.) Thx za titule ,,fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Voiceover. Femme fatale. Black & White. Klasika. Dějově jde sice o relativně jasnou podívanou, kde se dá dopředu odhadnout náznak každého dějového zákrutu, ale když Billy Wilder přednáší noir, neustupuje forma ani o krok. ()
Kdo může vymyslet lepší pojišťovací podvod než sám pojišťovák? Zajisté někdo úplně jiný, protože plán Freda MacMurrayho, jak pomoci Barbaře Stanwyck od manžela je tak pošetilý, že likvidační expert Edward G. Robinson ve filmu ani nestačí poukázat na všechny jeho chyby. Na Pojistce smrti je strašně znát, že scénář pro Wildera tentokrát nepsal ani Charles Brackett, ani I.A.L. Diamond. První třetina filmu je silně ublábolená. Zájem dozvědět se, co bude dál, v této slabší části filmu zajišťuje jen Wilderův oblíbený vypravěčský trik. Jako (téměř) vždycky sledujeme příběh v příběhu, předem tedy zhruba víme, JAK dopadne a víc nás zajímá PROČ. Tempo filmu je výrazně pomalejší, než jsem u Billyho zvyklý, ale od okamžiku, kdy se od slov přejde k činům, houstne napětí z neustále hrozícího prozrazení, sílí odpor k Phyllis, spoluúčast s Walterem i respekt ke Keysovi. Ne, v Pojistce smrti nejsou tak podstatné dějové zvraty nebo překvapivá řešení nastalých komplikací, jako jejich dopad na vztahy postav. Takže i když mám výhrady k nedůslednostem scénáře, emocionální účinek byl silný a nemám to srdce film ochudit o hodnocení, jaké mu náleží. 90% ()
Chladná, výborně vystavěná krimi romance, je často braná za vzorový noir (x) a skutečně obsahuje všechny hlavní prvky žánru. Zrádná manipulativní krasotinka, úkladná vražda, morální úpadek hlavního hrdiny, noční LA, fatalistický feel a předem jasný závěrečný držkopád... Odškrtnu si další starou must-see klasiku, všeho všudy fajn filmový zážitek. ()
Ako právnik poisťovne musím povedať, že veľký plán bol naivný ako články vo Včielke, ale okrem pomerne jednoduchého príbehu je to noir cocktail ako vyšitý.9/10 ()
Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. A parádní cynická noir kriminálka ve zručné režii Billyho Wildera na téma vraždy spojené s pojistným podvodem. Přesné dialogy, gesta, pohledy, osudová blondýna, do vraždy namočený pojišťovák a jeho zdánlivě nemotorný drobný kolega s balvanem podezření v žaludku, který ji vyšetřuje. Jediné, čeho jsem trochu litoval, byl nevýrazný casting hlavní mužské role. Být v ní takový Humphrey Bogart, neváhal bych s plným hodnocením. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=S3wjJcuGsVE ()
Aneb konec jednoho krásného přátelství prostřednictvím odpudivé paruky Barbary Stanwyck. Zbožňuji vůni zimolezu před pojistným podvodem a rozvod se nejeví tak problematicky, když víte, že druhá alternativa je vražda. ()
"Dobré odpoledne. Prodávám pojištění pro případ nehody manželů. Máte nějakého, který Vás už nudí?" Ano má. Phyllis jednoho takovýho manžela má a pojišťovák Walter jí prokoukl dřív než stačila říct: borůvkovej koláč. Jenže ještě o chvilku dřív začal myslet pinďourem a to je pak dokonalej plán vraždy snadno k mání. Mě by tedy Phyllis neoblafla, protože jako kouřící zhuděná panička není můj typ, ale Walter uvěřil svýmu malýmu Walterovi a tak jsem se mohl pobavit při zajímavým vyšetřování nešťastný náhody. Zejména likvidátor Keyes se svým malým mužíčkem v břichu byl při tom dokonalej, ale já jsem si nejvíc užil Walterovy cynický hlášky, který metal kadencí samopalu vzor 24 a možná ještě rychleji. ()
Nechutně dokonalé. Mít Wilder osobitější vizuální rukopis, tak je můj nejoblíbenější režisér vůbec. Takhle na něj zůstává pěkné třetí místo za Alfredem a Orsonem. :) ()
Pojistka smrti se neupíná ke své době dějem, ani způsobem jakým je natočena, je svěží, zajímavá, chytrá, středně komplikovaná a klasicky noirosvský cool, proto se řadí do, pro mě dosti úzké, skupinky starých filmů, které je schopen si plně užít i po stránce čisté zábavy a "nezdlouhavosti" i moderní konzumní divák (neboli člověk, kterým "my filmoví kritici" pohrdáme :)) o mnoho desítek let později od data svého vzniku. Kriminální zápletka je perfektní, atmosféra svízelná a vnitřní pohnuty a pocity postav dokonale vykresleny, jednoduše jde o nejlepsí noir, jaký jsem kdy viděl. 9/10 ()
Wilder uměl. Sice Double Indemnity není tak výjimečný a nadčasový film jako třeba Sunset Blv., ale rozhodně stojí za vidění. Dnes ten kriminální příběh nezaujme na 100%, asi proto, že průměrný díl Columba obsahuje stejně chytrou zápletku. Ale kvality filmu jsou stále funkční. Je to napínavé a nejsme si jistí, co bude dál. A to je u kriminálky důležité. ()
Nebudu licitovat nad tím, kolikátá v pořadí nejkvalitnějších filmů noir by se v pomyslném žebříčku Pojistka smrti ocitla, ale musím konstatovat, že je to příklad vysoce profesionálního žánrového filmu, kde všechny složky od scénáře přes režii, casting, herecké výkony až po poslední technickou profesi fungují, jak mají, a výsledkem je podívaná, která je působivá i dnes a s ohledem na dobu vzniku je to jednoduše špičkový snímek. Takhle nějak si představuju žánrovou filmovou klasiku. Přitom scénář je v zásadě hodně jednoduchý, ale to zpracování, to je přímo lahůdka. Celkový dojem: 90 %. ()