Five Graves to Cairo
Režie:
Billy WilderKamera:
John F. SeitzHudba:
Miklós RózsaHrají:
Franchot Tone, Anne Baxter, Akim Tamiroff, Erich von Stroheim, Miles Mander, Peter van Eyck, Ian Keith, Fortunio Bonanova, Leslie Denison, Art Gilmore (více)Obsahy(2)
Je červen 1942. Osamělý voják, který přežil německý masakr britských jednotek u Tobruku, se vleče pustinou. Blouznící desátník John J. Bramble se tak dostane až k osamocenému hotelu uprostřed pouště, kde se ho ujímá jeho egyptský majitel a podmračená francouzská pokojská. K desátníkovu překvapení se z hotelu na trase k Suezu brzy stává hlavní stan německého nejvyššího velení a z Brambleho, který se vydává za hotelovou obsluhu, důvěrník samotného polního maršálka Erwina Rommela přezdívaného Pouštní liška. Domnělý číšník se tak dovídá o chystaném dobytí zbytku Egypta. Dokáže desátník Bramble včas odhalit detaily tajemného plánu s krycím názvem Pět hrobů u Káhiry a zastavit tak postup německé armády? (Magic Box)
(více)Recenze (35)
Oscar 3 nominace: Kamera ČB, Výprava ČB, Střih ()
║Rozpočet $855,000║ taká komornejšia dráma, odohrávajúca sa prevažne v jednom hoteli, má to nádych dobrej špionáže, napätia /75%/ ()
Vzhledem k době vzniku je určitá naivita a scenáristická roztříštěnost pochopitelná, ale přesto bych od Billyho Wildera ve válečném prostředí čekal něco rafinovanějšího a trvalejšího. Takhle totiž snaha britského desátníka slibuje něco, čeho se dočkám jen v několika zdrženlivých prostřizích. Třetí hvězdu tak navzdory jasnému zklamání zachraňuje hlavně sympaťák Farid v perfektně úslužném podání Akima Tamiroffa. 50% ()
Sotva se přeživší britský desátník Bramble dopotácí přes poušť k hotelu, kde hodlá nabrat síly, dozví se, že se zde chce ubytovat samotný maršál Rommel se svou suitou. Bramble převezme identitu pajdavého hotelového sluhy, kolaboranta, o němž Němci netuší, že je mrtev, a v této naoko loajální roli chce proniknout do tajných plánů nepřátel... Z takové zápletky s falešnou identitou, záměnou a několika nedorozuměními by mohla klidně být pěkná odbojářská komedie, ale na něco takového asi v roce 1943 ještě neuzrál čas. Přesto film na vlasteneckou strunu brnká velmi vkusně a v míře, která neobtěžuje, čekáte-li od něj čistou zábavu. Tou totiž nejméně ze dvou třetin je. Srovnávání s Indianou Jonesem se mi moc nezdá, osobně v tom vidím spíš romantickou Casablancu, kombinovanou s některou špionážní šarádou Alfreda Hitchcocka. Jak je u Wildera zvykem, film má poctivý scénář, opřený o divadelní hru. Jasně rozdané karty i cíl usilování každé zúčastněné postavy, uvěřitelné herecké výkony (Franchot Tone je pro mě překvapením) a lehkonohé dialogy ho na míle vzdalují od těžkopádných válečných kanonád patosu, jaké se točily okolo. Vlastně mi docela imponuje, že v době, kdy ještě válka trvala, Billy Wilder s Charlesem Brackettem zacházeli tak střízlivě třeba s postavou Erwina Rommela. Je snadné ukazovat Němce vždycky jako uřvané humpolácké blbce, ale trochu to snižuje kredit kladných postav a cenu jejich úsilí. V Pěti hrobech u Káhiry je Rommel respektuhodný nepřítel. I díky hypnotickému podání Ericha von Stroheima je to spíš prohnaný kombinátor a stratég než jen hysterický megaloman. Potřebné napětí vytváří zdánlivě vyrovnaným vnějším projevem a neplýtvá skopčáckým štěkotem, dokud k tomu nedostane opravdu vážný podnět. Zdaleka ne nejlepší Wilderův film, ale i po letech hodný doporučení. 70% ()
90% Nehorázná zábava. Netuším, proč jsem se tomuhle Wilderovi vyhýbal. Je to ironické, vtipné, napínavé, trošku propagandistické (nikdy nevěř náckovi, ať ti slibuje cokoliv) a na konci i dojímavé. A to válečné filmy moc nemusím. Jo, s Indym mají Hroby společného leccos. ()
Billy Wilder do poslední chvíle sice točil filmy jako Zuzanka v nesnázích, ale Pěti hroby u Káhiry se přihlásil k aktuální válečné propagandě. Adaptoval klasickou hru Lajose Biróa Hotel Imperial: Színmű négy felvonásban (1917) a jako polního maršála Erwina Rommela obsadil Ericha von Stroheima. Výsledek je pozoruhodný. ()
Cameron Crowe tento Wilderův raný film označil za předchůdce Indiana Jonese a věřte nebo ne, toto přirovnání je docela výstižné. Jedná se o směs válečného, dobrodružného a romantického filmu, ve kterém jsou chytře smíchána historická fakta s fikcí podobně jako právě v Indyho příbězích. Třešničkou na dortu je pak lahůdkový Erich von Stroheim jako polní maršál Erwin Rommel. ()
Trochu som zalovil vo filmografii výnimočného režiséra B. Wildera a našiel niečo pre seba. Vojnový film z roku 1943!, na ktorý sa dá pozerať aj v dnešných časoch a hanbu si rozhodne neurobil. Aj keď je väčšina scén interiérových, diváka to určite nudiť nebude. Skvelé dialógy , trochu špionáže, trochu romantiky, no hlavne fajn film z prostredia Egypta a Rommelovho ťaženia s Afrikakorps. 80%. ()
Stále platí, že okrem jedinej výnimky ( Major and Minor) nedokázal Wilder natočiť zlý film. Aj keď tento patrí k jeho slabším. silných 7/10 ()
Nad mé očekávání skvělý válečný snímek, který místy inklinuje k dobrodružnějšímu a akčnějšímu žánru, podobně jako třeba Von Ryanův expres nebo Kam orli nelétají. Díky prostředí, postavám, zápletce, ale také napětí a celkové atmosféře musím hodnotit plným počtem hvězdiček. Vezmeme-li v potaz, že takto zdařilý snímek byl natočen ještě v období 2. sv. války, tak o hodnocení vůbec nemusím pochybovat. ()
Moj obľúbený režisér Billy Wilder sfilmoval hru ( od Lajosa Biroa ) a podarilo sa mu vytvoriť vtipné vojnové dobrodružstvo odohrávajúce sa v priestoroch púštneho hotela v Egypte. Zaujímavá zápletka nabaľuje nové motívy, až príde ku skratkovitému záveru, čo je veľký problém. Za zmienku stojí aj kvalitná hudba. ()
Nečekaný konec, ale na druhou stranu i pochopitelný, vzhledem k datu vzniku snímku, kdy bylo potřeba burcovat do boje. Příběh ale není moc silný. /24. 12. 11./ ()
Pět hrobů na cestě do Káhiry je skvělé drama situované do jednoho rozbombardovaného hotýlku uprostřed pouště, kam se připlazí britský voják a chvíli po něm přijede polní maršál Rommel se svými Afrika Korps. To srovnání s Indiana Jonesem mi opravdu uniká, vždyť kromě toho, že se to odehrává ve stejný době a jako záporáci jsou tam taky náckové to s Indym nemá vůbec nic společného. Ale vůbec to nevadí. ()
Na svou dobu velice moderní film, ať už technickou stránku, tak i pojetím postav. Už jen fakt, že němečtí vojáci včetně maršála Rommela nejsou jednorozmězní odporní padouši je vzhledem k faktu, že film vznikal uprostřed války neuvěřitelný. Navíc se jedná o nadměrně podařený koktejl napětí a odlehčené zábavy, který ani po víc jak sedmdesáti letech nijak zásadně nezestárl. Kvalitní záležitost, které jen potvrzuje, že Billy Wilder byl doopravdy génius. 85% P.S.: Nevěřil jsem tomu, ale ta paralela s Indym tu je, fakt! ()
Jedno z těch překvapení, kdy sledujete film kvůli herečce a pak zjistíte, že je tam vlastně minimálně a vše ostatní je zajímavější. Což se mi ostatně nestalo po1.;-) Za 3.5 Bylo by to klidně i za plné 4, pokud by démonický (jak jinak) Erich von Stroheim, který když pokaždé zařval, cukl jsem sebou, stejně jako Mouche (kterýžto je Rommelovi opravdu podobný, což logicky umocňuje jeho roli) dostal více prostoru s čímž by nutně souviselo prodloužení filmu. Falešný a kulhající Davos se správně ´´Frankensteinovskými´´ botami, vypadal jako mladý Charlton Heston a Akim Tamiroff se již mnoho let stává, nejvíce obsazovaným hercem v růz. filmech růz. žánrů v mé filmotéce. Ten chlap je všude.;-) Ale byl jsem si fakt jistý, že jí ten slunečník předá.:( ()
Film je negativne poznamenan svym nametem, vzhledem k datu vzniku. Dialogy take nejsou tak vytribene jako pozdejsi snimky Billyho Wildera. I tak si ale Pet hrobu u Kahiry drzi vysoky standart, na ktery jsme u tohoto rezisera zvykli. Potesi Erich von Stroheim v roli Rommela ( na marsala sice moc zakulaceny ) ()
Perfektny pribeh vo Wilderovi je absolutnou samozrejmostou ako platok syra v zingri a ked sa k tomu prida genialny Erich von Stroheim ako polny marsal Rommel, plus jeden nonstop ufrflany pospevujuci si Talian, o zabavu je postarane :) ()
Cimrman nezemřel, ale odešel do Hollywoodu psát divadelní hry. Anebo Lajos Biro od něho okopíroval Hospodu na mýtince, protože v jeho hře Hotel Imperial je místo hospody uprostřed lesa hotel uprostřed pouště, místo pašeráků náckové, inspektor Trachta se převlékl za vojáka Brambla a ten hostinský se chová úplně stejně jako ten Cimrmanův. A Mouche, jak by dovedla říci:Pij! Five Graves to Cahiro je blbost, ale zábavná blbost, takže když jste zrovna nesehnali lístky na Cimrmana, tento film vám ho plně nahradí. ()
Príliš odvážne zaradiť tento Wilderov film ako triler, skôr ide o klasickú špionážno-vojnový film. Solídný vojnový film, aj keď mu chýba viac dramatických prvkov, a naopak, ozvláštňuje ju komediálna postava talianského generála. Takmer celý príbeh sa odohráva iba v jednej budove a je aj dosť ukecaný. Inak, to by nehral van Eyck vo vojnovom filme, aby v ňom nebol za nacistu. Už v mladom veku ukazuje, aký charizmatický a presvedčivý herec z neho je. Výborne je zahraná aj sebavedomá postava Rommela, aj keď doplnená (tradične z pohľadu súperiacej protistrany) o dávku satiry a uštipačnosti. ()
Billy Wilder má opět můj velký obdiv, protože se mu podařilo udržet celý film i jeho vyznění v sympatické rovině. Bála jsem se, že díky době, ve které ho točil, půjde o patetickou vlasteneckou agitku. Nestalo se. Má to šmrnc, má to vtip, Němci nejsou za idioty a úvodní scény tanku v písečných dunách jsou esteticky dokonalé ()