One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Recenze (210)
Billy Wilder posedlý tempem svého filmu tentokrát představil látku, která mi tak úplně nesedla. Sice je znovu precizní, že by mu osmdesát procent současných režisérských generací mohlo tiše závidět, protože ani z poloviny nedosahují jeho umu držet divákovu pozornost pevně v rukou. Solidní otisk v soudobých politických reáliích představuje aktivního Američana v Berlíně, který chce přinést onu výtečnou cola-colu celému civilizovanému světu. Jenže soudruzi na východ asi tak žízniví nebudou, navrch se musí postarat o nezvladatelnou dceru šéfa, která se potají provdala za východoněmeckého komunistu. Cynický Wilder valí bleskurychlé repliky, frká gagy jak Baťa cvičky a dá se říct, že nešetří nikoho a nic. Strefuje se do velikášských Američanů, o nic lépe nevycházejí z jeho rukou Rusové a Němci. Precizní řemeslo můžeme ocenit i dnes, osobně ale mám jiné Wilderovy kousky o třídu výš. ()
Expozice je příšerně, až možná neúnosně dlouhá, ale od přejezdu za hranice a následného návratu už je to non-stop smršť gagů, hlášek a geniálně načasovaných situací, které jsou jednoznačně za 100%. Jenomže jak řikám, začátek mě nudil až moc, načež jsem se do filmu dostával hodně složitě. Proto jenom za čtyři. ()
"Možná jsme volili špatného muže." - "To by se v Rusku nestalo." - "Oni nechybují?" - "Ne, oni nevolí." Excelentní komedie, přesně můj šálek ká-, totiž Coca-Coly. Vtip střídá vtip s kulometnou kadencí, humoru jsou taková kvanta, že by vystačil snad na tři dobré filmy, všechno je to tak skvěle vymyšlené, postupně umocňované a zároveň s nesmírnou lehkostí a přirozenou plynulostí podané... Smál jsem se od začátku do konce a to se mi dlouho nestalo. Herci jsou bez výjimky skvělí, žádná postava není navíc a každý má nějaký svůj skvělý moment. Prostě stoprocentně dokonalá komedie. Stoprocentně. "Absolutně nám nedovolí nainstalovat automaty na Coca-Colu do Reichstagu." - "Občas přemítám, kdo vyhrál válku." ()
Jeden cmuk na celulitický zadek hornouherského punkovéhop hraběte za tip. Krásná dobová hříčka, kterou snad ani dnešní degeneraci nedoporučuji. Dle mých smutných zkušeností nejméně osmdesát procent současných produktů kapitalistického školství nepochopí z filmu ani prd, zatímco zbylých dvacet sice ano, ovšem ultimátně blbě. Strhující tempo a sem tam i studenoválečná trefa do vlastních řad dělají z filmu FILM. (Zase jsem fundil Calverovi, nechť vyjukne z libovolné škvíry a odpraví toho otravného Buch-dřeva). ()
Láska i hranice přenáší. A nebyl by to Billy Wilder, kdyby ji (furt myslím tu lásku) neokořenil něčím extra, takže nesourodou zamilovanou dvojici (on je zapálený socialista z východní části Berlína, ona dcerka bohatého imperialisty z té západní) sezdal v době studené války. Tohle si přímo říkalo o spoustu vtípků a povedlo se, jen ke konci už to připomínalo spíš divadelní komedii plnou omylů. Jedno velké plus za vodku s kolou, můj oblíbený to drink : ) ()
Coca cola versus komunizmus... Je až neuveriteľné ako vyzrelá, nadčasová a vtipná táto komédia je. Bavil som sa počas celého filmu, úsmev mi z tváre nezmizol až do záverečných titulkov a občas som smiechom vybuchol. Hovorca, sluha i pomocník, ktorý pri každom vstupe do miestnosti k sebe vojensky priťukol opätky ma bavil najviac. Vtipy prameniace hlavne z rozdielu medzi kapitalizmom a socializmom letia na všetky strany a je problém všetky na prvý krát vstrebať. Takú sprchu vtipov som fakt nečakal a prívlastok bláznivá je v niektorých momentoch namieste. Obsadenie je výborné, aj keď nie príliš hviezdne. Najznámejší je mladík zo Siedmych statočných H. Buchholz. Tipovo dobre obsadený, ale často som mal pocit, že v jeho prípade by bolo menej viac. Radosť mi urobil i malý odkaz na film Sedem statočných, iste i na počesť hrajúceho Bulcholtza. A ten holohlavý Rus bol myslím Sam Hawkins zo série Winnetou. "Jestli se nemýlim...he, he..." 90%. ()
Moc milé! :-)) ()
Parádní, svižná komedie, která se řadou hlášek mistrně strefuje do politické situace v rozděleném Berlíně a vůbec doby, v níž se odehrává. Příběh vlastně není nikterak zvláštní, ale film jej skvěle využívá. Vzhledem k tomu, že se jedná o konverzační komedii, také příjemně překvapí strhující tempo snímku. ()
Briskná, životaschopná, trefná a stále rovnako bláznivá satyrická komédia, berúca si na paškál demokraciu, komunizmus, kapitalistickú spoločnosť, napätie v rusko-amerických vzťahoch a ďalšie pálčivé témy, ktoré elegantne pretvára v humornú frašku o cocacolovom priemyselníkovi a mladom ultranacionalistickom radikálnom komunistovi s revolučnými myšlienkami, ktorých stret dá do pohybu sled udalostí a vtipných situácií, z ktorých sa divák popuká od smiechu (minimálne ten súčasný nemohol inak). Vidieť v dobe vzniku a zomrieť. WIlder opäť nesklamal a Ein, zwei, drei považujem za lepší ako legendárne Niekto to rád horúce. ()
Ředitel firmy Coca Cola pro západní Berlín k soudruhům ze Sovětského svazu: "V roce 58 jste se pokusili vyrobit vlastní verzi Coca Coly. Tzv. Kreml kolu. Nedalo se to pít. Ani v Albánii to nechtěli. Ničili tím hmyz." Telefonát do centrály v Alabamě: "Co si myslíte o té smlouvě s Ruskem? Napoleon tam neprošel, Hitler neprošel, ale Coca Cola má šanci." ___ Takových dialogů obsahuje film celou řadu. Tenhle film je smrští humoru, který na vás udeří takovou silou, takovou kadencí, že 2 hodiny jen zíráte v němém úžasu. Přijít s něčím takovým v době berlínské krize, byl od Wildera opravdový majstrštyk. Na nejžhavější půdě na světě, v Berlíně, kde se střetly dva nejmocnější politické světonázory 20. století v jednom jediném městě. Jak odvážné a smělé. Skvělá politická satira na Studenou válku. Škoda jen, že z východního Němce Ota (Buchholz) udělali až příliš velkého pitomce. Zato Cagney je tu k nezastavení. Žene tempo stále vpřed jak rozjetá lokomotiva, kterou nemůže vykolejit ani Chruščov, ani těhotná dceruška továrníkova. 78% ()
Kapitalista na vlajkové lodí jménem Coca-Cola soupeří v kurva odlehčeném tónu s komunistou ve vodách postfašistického rozděleného Berlína kritického roku 1961. Tato bezskrupulí geniální komedie kope do prdele všecky zmíněné ideologické proudy, a to tak promyšleným a vtipným způsobem, že se nestačím divit pohopouhým ani ne dvanátci stovkám zhlédnutím. Je na místě upozornit, že k té pravé zábavě je v tomto případě nutná znalost historických a ideologických souvislostí, čím hloubějí, tím lépe, ale kdo tohle naplňuje, bude neskutěčně překvapen a pobaven. Protagonisté jsou špičkoví. Doporučuju a jdu si Ajn, cvaj, draj dát znovu, protože tahle je fakt nakažlivá. 100% ()
Iskrivá, satirická komédia, humorným spôsobom rozoberá snáď všetky vtedajšie spoločenské zriadenia. Veľká nálož vtipných hlášok, ktoré majú čaro aj po vyše 50-tich rokoch. Dobový divák musel padať na kolená :). Škoda, že sa už podobné komédie netočia, film ubehol ako voda a po celý čas mi nezmizol úsmev z tváre. 85/100 ()
Silné 4*. Příjemná satirická konverzační (a místy až situační) komedie utahující si z obou hlavních sil Studené války. Cagney neztrácí své charisma ani po šedesátce... ()
Úplná ztráta času to není, ale že bych chtěla tento film vidět ještě někdy znovu, tak to určitě nechtěla. Nebavila jsem se, humor mi přišel dost křečovitý. A na Wildera je to pro mě obrovské zklamání. ()
Itsy bitsy teeny weeny, yellow polka, dot bikini.. Protikomunistický manifest. Jedna z najlepších komédií vôbec ()
Dovolte mi vás pozvat na zápas (super) těžké váhy, nesoucí název, (ne)korektní inteligentní (a)politická satira. Na jedné straně ringu stojí nepřemožitelný (verbální) šampión J. Cagney („možná budete první zemí, co dostanou člověka na měsíc, ale pokud bude chtít Coca Colu, bude si jí muset (od nás) koupit“), na straně druhé- veřejný nepřítel č.1, fašismus, resp. kapitalismus, resp. komunismus resp. (charakterově vypodobnění) typičtí zástupci jednotlivých mocenských národů ( Rus, Američan, Němec) v mistrné karikující drobnokresbě. Místo a čas konání: poválečný Berlín, těsně před rozdělením, tj.obehnáním (ne)slavnou berlínskou zdí. Soudcovat bude nelítostný (avšak nestranný) B. Wilder. Průběh zápasu resp. verdikt: po úvodním (zahřívacím) kole, ve všech následujících (sarkasmem, důvtipem, ostrovtipem, přesahem, nadhledem) jednoznačně na body vítězí resp. k.o. tvrdě zasazuje, nezastavitelný J. Cagney resp. B. Wilder. Pětadevadesát nestárnoucích, s dobou (věkem) zrajících procent. ()
Žánrová divočina. Nepochybně jedna z nejrychlejších a nejzběsilejších komedií všech dob (což je vzhledem ke stáří snímku obzvlášť obdivuhodné). Nesmírně nadupaný scénář, který chytrým, strhujícím a nadčasovým způsobem vytěžuje vypjatou dobovou politickou situaci. Zesměšňovat a kritizovat nacismus, komunismus i kapitalismus skrze ztřeštěnou konverzačně-situační komedii mi je extrémně blízké, jenom škoda, že tomu chybí nějaká skutečná třešnička na dortu. Pointa, emocionální katarze, zkrátka něco, co by ten film plnokrevně a nezapomenutelně uzavřelo. V dané podobě totiž prostě jen... skončí. 80 % ()
Výborná satira socialistické společnosti, takhle si představuju konverzační komedii a inteligentní humor. Začátek je spíše průměrný, zato v druhé půlce přijde smršť zábavy. # „Měl byste se umít.“ „Jsem proti!“ „Je proti vaší ideologii použít koupelnu?!“ 90% ()
Spočiatku som chcel sem napísať zopár fórov z tejto geniálnej konverzačnej komédie, ale kto ju videl, chápe, že nie je možné si zapamätať naspamäť čo i len zlomok z nich a ak by som si ich zapisoval a chcel vypichnúť len tie najvtipnejšie, zabralo by to zhruba pol hodinu. Zo súčasnej doby som mal podobné pozitívne pocity z politickej satiry snáď iba z britských Politických kruhov, Raz dva tri sú ale trochu viac rodinne balené. Je škoda, že sa z tejto komédie nestala taká klasika, ako z iných Wilderových filmov, bezbochyby by si zaslúžila rovnakú pozornosť. Nás, bývalých východoeurópanov, poteší účasť nemeckých hereckých hviezd a peknej tváričky Liselotte Pulver, známej z trilógie o strašidlách, ktorá je tu v spodničke zkrátka eine Traumfrau a stála by aj za emigráciu zo západu na východ. Jedna z najvtipnejších komédií, aké som kedy videl a v rámci politickej satiry ešte lepšie, vtipnejšie a trefnejšie, ako Kubrickova Strangelove. ()
Raz, dva, tři je velmi svižná komedie s jemným a inteligentním humorem. Když se to spojí ještě s tím, že je vše moc pěkně zahrané, tak máme před sebou velmi solidní film, který si svoje místo mezi 300. nejlepšími snímky určitě zaslouží. Bohužel musím konstatovat, že druhá část filmu a s ní spojená převýchova jednoho obyvatele té východní části Berlína už mě tolik neoslovovala a film sklouzl do mírné nudy. Úplně odvařený se z filmu necítím. Já tedy hodnotím známkou dobrou. A dobrá znamená za 3. ()