Reklama

Reklama

Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (210)

Z0oMb3E 

všechny recenze uživatele

Ako i slepý vie, že sa mi nejaká komédia fakt páči? Do priestoru sú vrhnuté hektolitre nasálnych a orálnych zozelenených hlienov, ktoré sa veľmi často zachytávajú na sklenenej obrazovke, a teda sú sprevádzané im typickým čľapotom. Obligátny mokrý krúžok na slipoch začína kopírovať ich strih a vzduchom sa šíri nezameniteľný čpavkový odér. Permanentným hihňaním sa rozvibrovalo celé moje sexi rôsolovité telo a počuť len plieskanie môjho pekáču buchiet, ktorý mnohí neprajníci nazývajú špeky. Navyše tento môj projekciou vyvolaný orgazmus bol doprevádzaný častým či dokonca permanentným zavzdušňovaním, keďže vydarených fórov tu bol plný kapitalizmus. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Tak ja neviem, ale kazdym filmom Billyho Wildera zacinam mat tohto Pana rezisera stale radsej, pretoze toto je uz siesty film, ktory som od neho videl a opät som bol nadseny. Humorom sa tu vobec nesetri, to neustale gestapacke Shlemmerove spravanie, komunisticky neurotik Horst Buchholz alebo kapitalisticky riaditel pobocky Coca Coly sa postarali o zabavu, na ktoru dlho nezabudnem, preto musim pochvalit kvalitny scenar Billyho Wildera, ktory si to vtedy urcite vychutnaval a sam sa na tom zabaval. Studena vojna bola v tom obdobi nebezpecna a o to viac sa mi to pacilo, ze to reziser dokazal podat takymto humornym sposobom... 21.01.2010 ______ James Cagney - (C.R. MacNamara) +++ Arlene Francis - (Phyllis MacNamara) +++ Horst Buchholz - (Otto Ludwig Piffl) +++ Pamela Tiffin - (Scarlett Hazeltine) +++ Howard St. John - (Wendell P. Hazeltine) +++ Hanns Lothar - (Schlemmer) +++ Karl Lieffen - (Fritz) +++ Til Kiwe - (Reportér) +++ Produkcia: Billy Wilder +++ Hudba: André Previn +++ ()

Reklama

GilEstel 

všechny recenze uživatele

Ředitel firmy Coca Cola pro západní Berlín k soudruhům ze Sovětského svazu: "V roce 58 jste se pokusili vyrobit vlastní verzi Coca Coly. Tzv. Kreml kolu. Nedalo se to pít. Ani v Albánii to nechtěli. Ničili tím hmyz." Telefonát do centrály v Alabamě: "Co si myslíte o té smlouvě s Ruskem? Napoleon tam neprošel, Hitler neprošel, ale Coca Cola má šanci." ___ Takových dialogů obsahuje film celou řadu. Tenhle film je smrští humoru, který na vás udeří takovou silou, takovou kadencí, že 2 hodiny jen zíráte v němém úžasu. Přijít s něčím takovým v době berlínské krize, byl od Wildera opravdový majstrštyk. Na nejžhavější půdě na světě, v Berlíně, kde se střetly dva nejmocnější politické světonázory 20. století v jednom jediném městě. Jak odvážné a smělé. Skvělá politická satira na Studenou válku. Škoda jen, že z východního Němce Ota (Buchholz) udělali až příliš velkého pitomce. Zato Cagney je tu k nezastavení. Žene tempo stále vpřed jak rozjetá lokomotiva, kterou nemůže vykolejit ani Chruščov, ani těhotná dceruška továrníkova. 78% ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Briskná, životaschopná, trefná a stále rovnako bláznivá satyrická komédia, berúca si na paškál demokraciu, komunizmus, kapitalistickú spoločnosť, napätie v rusko-amerických vzťahoch a ďalšie pálčivé témy, ktoré elegantne pretvára v humornú frašku o cocacolovom priemyselníkovi a mladom ultranacionalistickom radikálnom komunistovi s revolučnými myšlienkami, ktorých stret dá do pohybu sled udalostí a vtipných situácií, z ktorých sa divák popuká od smiechu (minimálne ten súčasný nemohol inak). Vidieť v dobe vzniku a zomrieť. WIlder opäť nesklamal a Ein, zwei, drei považujem za lepší ako legendárne Niekto to rád horúce. ()

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Tatam jsou doby, kdy jsem revoltoval stejným způsobem jako Otto Ludwig Piffl, kde ty loňské sněhy jsou, ano, vím své; forbes, ruleta, zkrátka neonový lesk kasin celého světa a s ním sdružený slastný zvuk cinkotu peněz zatemnil můj jindy bystrý úsudek a zkalil mne... Ale už dost o mé záviděníhodné situaci, pojďme si něco říct o i "One, Two, Three", ostatně jsme tu hlavně proto... Třeskutě vtipná satira, která si v reáliích rozděleného Berlína utahuje ze studené války, německého patolízalství, komunismu, obchodu s coca-colou a jiných závažných či méně závažných témat. Wilder na omezeném prostoru rozehrává mistrnou taškařici, kde není slabého místa... Dokonce je to tak vtipné, že jsem z původního čtyřhvězdičkového dojmu opustil a vyšplhal po pomyslném žebříku o jednu šprušli výš... Díky za tip Madsbenderovi... 90% ()

Galerie (46)

Zajímavosti (7)

  • S ohľadom na fínsko-sovietske vzťahy bola snímka v rokoch 1962 až 1986 zakázaná Fínskou radou pre klasifikáciu filmov. (Ampi)
  • Při automobilové honičce řidič Mercedesu říká, že v zrcátku vidí něco jako Nash 1937. Jenže jestli je ten Moskvič něčemu podobný, tak je to Nash Metropolitan z let 1953–1961. On totiž Nash 1937 je velmi podobný úplně jinému Moskviči, přesněji typu 400, což je vlastně licenční Opel Kadett. Ten Rusové v Moskvě vyráběli na trofejní výrobní lince, kterou si na konci války jaksi přibalili na cestu domů z Německa. (brok1)

Reklama

Reklama