Ono

"Prosím, odnes ho do koša, drahá. Bioodpad." Fínsky bizár o vajíčku, z ktorého sa vyliahne vták ktorý sa postupne mení na niečo iné (nebudem spoilovať načo) a odpratáva nepohodlných ľudí z okolia svojej "matky"- 10 ročnej gymnastky ktorá sa o neho stará pretože je sama trochu divná a nemá žiadne kamarátky. Hatching sa dá chápať doslovne ako monster horror, ale i ako prepracovaná psychologická metafora plná symboliky. Nie je to úplne zlé a minimálne koncept ukážkovo (ne)normálnej rodinky do blogu má určite niečo do seba. Herci (aj detskí) hrajú dobre, masky a aj ústredné monster vtáča sú na slušnej úrovni, dej je originálny a častokrát aj dosť nepredvídateľný. Akurát, že takéto absurdné bizarnosti nie sú úplne môj šálok kávy, preto je Hatching za mňa niekde medzi 2* a 3*. PS: ústredná usmievavá matka-videoblogerka bola v konečnom dôsledku najdesivejším elementom filmu. 45% (20.06.2022)

"Když ptáčka trénují, pěkně mu spílají. Přemet, salto, hop a hop, místo lásky ptačí zob." Jestli tohle byl horor, tak já jsem kolibřík. Metrákový :-). Opeřené drama, když už. Funkční ptákovina o disfunkční rodině a o rodičovské projekci vlastních nesplněných snů do svých dětí, vyzobaná do dokonalosti přelétavou a slávychtivou mámou, lapenou v sociálních sítích. Už od příletu vrány ("Mami, pustíme ji?" "Podej mi ji..." KŘUP! "A teď ji odnes, do BIO odpadu.") jsem věděl, že v téhle voliéře, resp. zlaté kleci, bych v dětství hnízdit fakt nechtěl. Bráška, co jen blbě vejrá, jak sůva z nudlí, špačkuje na rodiče, popř. jako sup vyhrabává mršinu sousedovic pejska, maminka sobecká harpyje a tatínek blboun nejapný, čeleď submisivní, parožím flegmaticky potřásající. Labutěnka (ta vzadu) Tinja coby bulimická neopeřená maminka, zvracející holátku do zobáčku natrávený ptačí zob. A úplně všude ty příšerné ❄ květované ❄ tapety! Njn, v takové rodince, copak se asi tak z holčičky mohlo vyklubat?  R.I.P. plyšový méďa, v jehož útrobách vajíčko tak prospívalo. Čtyři mávnutí zlomeným křídlem. (18.06.2022)

Severští tvůrci rozjeli docela slušný bizár s poměrně originálním námětem. Hned v úvodu mě úplně polilo horko z té lásky k živým tvorům. A pak už jsem jen nestačila zírat, co všechno následovalo. Během sledování filmu mi několikrát vytanulo na mysli, že taková krkavčí maminka musí být dozajista snem každé líbezné dívenky... Rozhodně nesmím zapomenout pochválit znepokojivou atmosféru a zajímavé rozuzlení téhle trochu morbidní podívané. (80%) (10.02.2024)

Body horor Ono dá vzpomenout na rané Cronenbergoy „tělesné filmy“ jako Mláďata nebo Moucha, ale stejně tak i na Spielbergova E. T. Mimozemšťana. Snímek o dospívání, hledání sebe sama v rodině, která na protagonistku klade nemalé nároky, v surrealistických metaforách zpřítomňuje pubertální motiv revolty vůči autoritám. (22.01.2023)

Pěkně nastajlovaná finská hříčka, kterou bych si asi trochu víc užila na nějakém festivalu. Takhle doma to bylo jen celkem zajímavé pokoukání na fajnové herce, ale v příběhu s prázdnějším scénářem, který má potíž něco hlubšího říct a slabším monstrem, které spíš vyvolává v divákovi uchichtnutí. Za ten čas to ale asi pro okrajové publikum klidně stojí. (12.08.2022)