Obsahy(1)
Jedna noc, jeden bar. Ospalý večírek herců po představení naruší návštěva nezvaného hosta. Namol opilý ruský důstojník přišel prodat kanystr armádního benzínu, jenže obchod se zvrhne v závody v pití vodky a Rus, zaujatý nejen pohlednou Miladou, ale hlavně komickou zbabělostí všech přítomných mužů, se k odchodu nemá. Atmosféra houstne spolu s oblaky cigaretového dýmu, charaktery se lámou, Rus se skvěle baví. Tak skvěle, že nakonec vytáhne zbraň... Večírek v rytmu kosmické psychedelie kultovních Kill the Dandies! se rozjíždí víc, než je osazenstvu milé. Hra se mění v past, hrdinové ve zbabělce a zbabělci v hrdiny. A z okupovaného baru vede jen jediná cesta: revoluce! Po téhle pitce nikdo nezůstane jako dřív. (Cinemax)
(více)Videa (2)
Recenze (176)
Pár dní se mi nedařilo přijít na to, co je na tom filmu tak moc špatně. Atmosféra je neustále působivá, tísnivá, okupující člověka/diváka na mnoho způsobů, suverénně budovaná, je vidět, že režisér si je vědom svých silných stránek. Ale pak mi konečně došlo, že snímek vlastně nenabízí nic jiného než to, že jenom kope do lidí, kteří se ocitají v morálních dilematech, neumějí si s nimi poradit a snaží se z toho vyvléknout. Že je to vlastně takový snímek-hajzlík, který se vyžívá v cizím trápení se, či ještě spíše v trápení cizích, v tom, že někdo morálně neobstojí - ovšem právě a jen podle měřítek filmu a jím konstruovaných situací, které ani zdaleka neotevírají problematiku do dostatečné hloubky; pokud jde o postavy a jejich motivace, zůstává film na úplně obecném plytkém povrchu, a tedy také u zcela jalového a banálního souzení. Je znát, že autorovi postavy nejsou blízké, že je dobře nezná, že mu slouží jen jako políčkovací panáci. A z toho mi bylo zle, proto jsem se cítila okupovaná, že za snímkem - při tom, co si bere za téma a jak chce šít do tzv. české národní nehrdinské povahy - nebyla znát vyšší mravní síla, soucit, nadhled, empatickou existenciální zkušeností zformované porozumění, a právě ani osobní odvaha. Bylo to jen takové to trochu sviňačinské bažení po tom přistihovat lidi v trapných a tísnivých situacích, jak se kroutí, a jenom jim ještě víc a víc zatápět. Bylo to samoúčelově kruté pasení se na cizích rozpacích a selhávání, bylo to týrání postav (za účasti zajatých diváků) z moci režiséra pro vlastní uspokojení, pro laciný pocit nadřazenosti. A bylo mi z toho zle. Paradoxně přesně v intencích filmu, ježto jsem se po celou dobu promítání cítila násilně okupovaná člověkem fascinovaným svou mocenskou pozicí tvůrce, který je mnohem méně citlivý než já i než jeho vlastní postavy, ale přitom se (falešně) cítí dostatečně morálně nadřazený, aby si připadal oprávněn dovolit si vůči nim i vůči divákům tak násilnické, sadistické, neurvalé chování. **** Kdosi tu v jednom komentáři přirovnával snímek kvalitou k Samotářům - ale právě pro to, nač upozorňuji, to nemůže být dál od skutečnosti. Samotáři jsou ironičtí, mají nadhled i soucit. Tento film je naopak aktem ryzí škodolibosti a samolibého tyranství uplatněného s gustem jak na slabých postavách, tak i na divácích, kteří se mu na chvíli s důvěrou vydali všanc. Je to ale naopak autor, kdo se tu odkopává jako reprezentant té tzv. české národní povahy, pro niž má být typické bez hlubšího pochopení se navážet do druhých a sám si připadat jako hrdina, aniž by to člověk musel jakkoli dokázat. (Kino Pilotů, 22. 8. 2021.) *~ ()
"Hmm, takže Fučíkova neteř?" "Praneteř." "Těší mě, já jsem Stalinův pravnuk." "Těší mě." ________ Černá komedie 'Okupace' již v prvních minutách stopáže diváka přesvědčí o tom, že není typickou českou komedií zasazenou do období normalizace, jakých už vznikl bezpočet. Tenhle řemeslně vyzrálý režijní debut Michala Nohejla na to jde odjinud. Z hlediska interpretace se totiž jedná o satirické podobenství, které je alegorií právě na okupaci vojsk varšavské smlouvy, přičemž okupaci samotnou symbolizuje relativně jednoduchá anekdotická premisa: do místního divadelního baru se nachomýtne nečekaný host, postava alkoholického rusáka, který výstižně ztělesňuje sovětskou mentalitu a onu normalizační komunistickou autoritu – všude se sere, neustále někoho kádruje, všechny nutí do něčeho co nechtějí, a nikdo ho nemá rád. Snímek tak humorně vyobrazuje konflikt mezi ním, jednotlivcem, a zbytkem osazenstva, tedy celkem. Tvůrci zároveň cynicky vystihují morálku i švejkovský charakter českého národa, a polemizují nad povahou našeho hrdinství...... Nejde však pouze o festivalovou artovku, ale i divadelní film který pojednává o sboru divadelních herců a odehrává se v přítmí divadelního baru. 'Okupace' tak dostála i svého jedinečného divadelního potenciálu – delší dobu jsem totiž neviděl něco tak svérázně zvrhlýho, spontánně groteskního, klaustrofobicky komorního, či panoptikálně teatrálního. Cinefilové si v rezoluci mohou na účet podniku ještě přičíst podmanivý neonový vizuál, jenže k takřka bezchybný dokonalosti doopravdy stačilo málo – kdyby snímek v druhý polovině nešel do až tak nuceně dramatický/metaforický roviny, kvůli čemuž ta unikátní teatrálnost vyšumí do ztracena, šlo by o jeden z nejlepších českých filmů za několik let – takhle je to jen za 8,6 bronzových bust se soudruhem Gottwaldem z 10. I tak je nutno Nohejlovi smeknout klobouček, jsem zvědav co natočí příště. Casting je mimochodem boží – už teď se nemůžu dočkat na herecký přídavek od Antonie Formanové. ()
Što takoje geroj? Brutální komedie, černá až na dřeň. Totální nářez českýmu švejkovství a malosti v nesmírně stylovým kabátu. Mírně absurdní, mírně surrealistickej a hlavně atmosferickej metafilm plnej nápadů a paralel. Skvěle zahranej, s hravou kamerou i hudbou. A konečně film o komunismu, kterej netrpí "laskavým humorem" ani trapným pokusem o drama. Já snad zatlačím slzu. Tahle první návštěva kina od začátku pandemie snad už ani nemohla být lepší. Danke! ()
OKUPACE jede po dobré trase, akorát po cestě odbočí k několika zbytečným atrakcím. Když film skutečně funguje, má rozehráno na hodně dusné drama, které má v osobě opilého soldáta Alexeje Gorbunova hodně silnou oporu. Funguje dobře i v několika komediálních momentech. Věci jako zbytečné taneční scénky, přehnané retro svícení, pokus o psychedelické záseky, přehnaná stopáž (reálně by to sneslo cca. 75 minut) a bohužel absolutně nevhodný soundtrack (nic proti Kill the Dandies, ale tady ten soundtrack nefunguje ani na minutu) přidávájí záporné body. Opatrné doporučení. A trochu mad props za Vlastimila Venclíka. ()
Naprosto nesmlouvavý pohled na lidskou (českou?) povahu v netradičním snímku. Čekal jsem víc tragikomický zážitek a dostal tuhle hutnou studenou sprchu, po které mi dobře po těle nebylo. Výborný songy. Moc děkuju za obsazení Otakara Brouska ml., který si i přes svůj nesporný talent takových rolí moc neužil. A na Vlastimila Venclíka bychom taky zapomínat neměli. Michale Nohejle, rychle natočte další film! 70% ()
Galerie (24)
Zajímavosti (5)
- „Možná budete překvapení, že je to chvílemi i trochu humorné. I my jsme byli při natáčení docela překvapení, že z toho vznikla komedie,“ uvedla producentka filmu Julie Žáčková. (SONY_)
- Film byl natočen v kulturním domě v Novém Strašecí. (raininface)
- Herec Alexej Gorbunov se dle slov štábu filmu velice vžil do role i kvůli tomu, že je ukrajinského původu a nemá rád Rusy. (vyfuk)
Reklama