The Curse of the Cat People
The Curse of the Cat People
Režie:
Robert WiseScénář:
DeWitt BodeenKamera:
Nicholas MusuracaHudba:
Roy WebbHrají:
Simone Simon, Kent Smith, Jane Randolph, Ann Carter, Eve March, Elizabeth Russell, Sir Lancelot, Sarah Selby, Julia Dean, Delos Jewkes, Charles Bates (více)Obsahy(1)
Ve volném pokračování klasického hororu KOČIČÍ LIDÉ pokračují osudy několika postav, stižených podivnou kletbou. Šestiletá Amy Reed je dcerou Olivera Reeda a jeho druhé ženy Alice. Amy má velkou představivost a někdy není schopná rozlišit fantazii od skutečnosti. Protože nemá žádné opravdové přátele, vytvoří si kamarádku ve svých představách. Otce to patřičně vyděsí, neboť dívčinou přítelkyní je jeho předčasně zemřelá první manželka Irena, která se za svého života měnila v dravou kočkovitou šelmu... (HareS)
(více)Recenze (27)
S Kočičími lidmi to má opravdu pramálo společného...což je škoda, protože tak je z toho jen půměrný film, s nudným scénářem, ale za to s pěknou kamerou ()
Film pro pamětníky na umžourané odpoledne nebo podzimní podvečer. ()
Nebylo to vyloženě špatné...naopak, bylo to hodně dobré, akorát mi trochu unikala pointa. Do slavné "jedničky" to má opravdu hodně daleko. A navíc ty kulisy jsou prostě moc...průhledné. No nemůžu si pomoct, ale když jde holčička ve sněhové vánici, vběhne do domu, utřepe se a prostě není mokrá, je to nějaké podivné :P ()
Jako pokračování Kočičích lidí (1942) za 2. Jako film, nemající s ním nic společné za 3. ()
Největší problém tohoto filmu je jeho název, protože kromě pár postav tam nic z Kočičích lidí nic není. Jinak je to dobře natočená pohádka, která sice nemá kdovíjak složitý příběh, ale skvěle to vynahrazuje zpracováním. ()
60% - Predchazejici film jsem nevidel, cimz jsem byl asi trochu ochuzen. S prihlednutim k tomu, ze v dobe vzniku se tocily trochu jine filmy nez dnes a duraz se kladl na neco jineho, se nejednalo o spatny snimek. Zapletka je lehce pokulhavajici a za celou dobu se toho ve filmu vlastne moc nestane, presto vsak ma sve jiste kouzlo a neurazi. ()
Je samosebou scestné "Kletbě kočičích lidí" vyčítat, že nesplňuje očekávání fanoušků Tourneurových "Kočičích lidí" - Wiseův snímek, jemuž jen trhem ražený název nasazuje masku hororu, jde jinou cestou k jinému cíli. Mnozí kritici vychvalují toto lyrické melodrama s gotickou příchutí, rozněžňují se nad nevídaným portrétem dětské duše.... Podle mého názoru lze na filmu, podobně jako na předcházejícím trojlístku Lewtonových thrillerů, obdivovat nepopiratelné formální kvality (v první řadě černobílou kameru Nicholase Musuracy), mluvit o mistrovském díle však není na místě. Vždyť v tomtéž desetiletí se za oceánem zrodily skvosty jako "Padlý idol" (1948) nebo "Zakázané hry" (1952), nemluvě o starších výtvorech literárních, to jest třeba o povídkách Henryho Jamese, Gézy Csátha a dalších. To byly dospělé studie dětské psycho(pato)logie, ne Lewtonova pohádka, přetížená ambicemi, a zároveň naivní a schematická, odrážející téma v zrcadle příslovečné hollywoodské nezralosti. Nechce se mi věřit tvrzení, že "Pomsta kočičích lidí" ovlivnila Ericeho "Ducha úlu", Saurův "Starý dům uprostřed Madridu".... Na druhou stranu člověk nikdy neví. ()