Život v extrémních podmínkách

O přizpůsobivosti a neuvěřitelných schopnostech živočichů přežít

1. Voda a sucho: Spalující vedro a extrémní sucho, nedostupné končiny a třeskutý mráz. Příroda nabízí příkré kontrasty. V žádném prostředí však není možné žít bez vody. Voda rozhoduje o tom, kde se dá žít a sehnat potravu nebo jak vychovávat mláďata. Jak sucho, tak záplava může rozhodnout o životě a smrti. Specializace a přizpůsobivost. Přesně to je potřeba k životu v extrémních podmínkách. Tropický ráj Srí Lanka je obklopen Indickým oceánem. Je to doslova vodní ostrov. Vnitrozemí je protkáno tisíci přírodních jezer a desítkami tisíc vodních nádrží a kanálů vybudovaných pro zavlažování polí před více než dvěma tisíci lety. Srí Lanka zažívá každý rok ne jedno, ale hned dvě období monzunů, kdy půdu zalije obrovské množství srážek. V období úmorného sucha jsou však nezbytné umělé vodní nádrže. Dovedli si lidé, kteří je vybudovali, představit, že jejich dílo přečká tisíce let a pomůže přežít i bezpočtu zvířat?
2. Horko a chlad: Slunce v oblasti rovníku nemilosrdně žhne. Obyvatelé deštného pralesa hledají způsoby, jak se před jeho prudkým žárem ukrýt. S postupujícím dnem horko ještě sílí. Proto se koruny stromů hemží aktivitou hned časně zrána. Orangutani na indonéském ostrově Sumatra začínají sbírat ovoce už při východu slunce. Vědět, kdy který strom nese plody, vyžaduje velké zkušenosti a dobrou paměť. Svět ve vysokých korunách stromů deštného pralesa je tak složitý, že mladému orangutanovi trvá devět let, než se od své matky naučí vše, co potřebuje k přežití. Žádnému jinému druhu primátů kromě člověka netrvá dosažení dospělosti tak dlouho.
3. Vysoko a hluboko: Poušť Atakama (Atacama) v severní Chile. Odlehlý, nehostinný svět. Vypadá to tu téměř jako na cizí planetě. Nepřístupné skalnaté náhorní plošiny jsou naprosto vyprahlé. Na první pohled se tato oblast kamenitých pustin a solných jezer zdá být bez života. A přesto se tu některým živočichům daří. Lamy vikuňa jsou mimořádně nenáročné. Při hledání vody a potravy jsou schopny urazit i několik kilometrů denně. Jezírek, u kterých by se dala uhasit žízeň po celý rok, tu není mnoho. A stejně tak výživné trávy. Tato ojedinělá oáza nabízí obojí. Voda v těch několika vzácných jezerech, které se v poušti Atakama nacházejí, bývá však často slaná. Je to ovšem výhodné prostředí pro mikroorganismy, jimiž se živí plameňáci. Svou titěrnou kořist filtrují přes zvláštní kostěná sítka v zobáku. (Česká televize)