Epizoda 1 (E01)

Poznámky: Předně jsem šel do minisérie s tím, že věřím v Allenovu nevinu. Takže jsem si jednostrannosti a manipulativnosti všiml hned. Zvláště Farrowová působila stylizovaně a očividně se snažila zbavit obvinění, že si něčeho takového měla všimnout dříve, ne až našla "hustlerovské" fotky Soon-Yi. Na druhou stranu - je to spiknutí, ve kterém je dost lidí, nebo si zpětně vykládají skutečnosti jinak, než jak je kdysi viděli? Když odhlédnu od aktérů a známých rozporů, tak sledovat, jak se ničí obraz šťastného partnerství a bezstarostného dětství zpětným odkrýváním otcovy amorálnosti, bylo dost působivé. (19.03.2021)

Má to šíleně dlouhý úvod, ale třeba to nakonec vyhodnotím jako opodstatněný postup. Co mi tam zatím chybí a čeho se třeba vůbec nedočkám, je Woodyho prostor k obhajobě. Dokázal by ho ale ten vetchý stařík zužitkovat..? Ač fanoušek jeho filmů, nepochybuji o této jeho libůstce. A nemám pro ni pochopení. Inteligentní člověk musí umět podobné puzení překonat. Jinak by za to měl být potrestán. Třeba podobně hanebným dokumentem. (07.03.2021)

Já mám asi alergii na ty likvidační praktiky, co jsou poslední dobou ve větší módě než růžový trika a páteční delirium. A jako historik vím, co to znamená, když se přistoupí na lynčování podle ideologického hlediska. Pravdu se nikdy nedozvíte, zato můžete hodně lidí jen tak zlikvidovat. V tomhle dokumentu máte v zásadě všechno, co tak odsuzujeme na propagandistických dílech za komunismu. Jednostrannost, ideologická předpojatost, využívání stereotypů v obrazu nepřítele a nejnižších pudů osloveného publika, umlčování jiných názorů a nakonec i odsouzení autorova díla, kariéry a chození po svobodě... Jímá mě hrůza když si představím, že se takhle nastavení pokrokoví aktivisté jednou dostanou i do soudnictví. Nejde ani tolik o to, že se Allen a Soon-Yi k ničemu přímo a podle svého nevyjadřují, ale tvůrci žádné důkazy pro obžalovaného (a soudem tehdy osvobozeného) ani nehledají, případně je rychle smetou ze stolu. Postupují dost přehledně - co dělá Allen a spol. je špatně, co dělá Farrow a spol. je dobře. Soon-Yi se z principu nevěří, Dylan se z principu věří. Mia je prezentována jako milující, skvělá a těžce zkoušená matka a nikdo z autorů se pořádně neptá, proč dvě ze čtyř jejích adoptovaných asijských dětí s ní nechtějí mít nic společného. A nikdo se taky neptá, jaktože si tehdy čtyřletý Ronan všechno tak dobře zapamatoval a dobře pochopil. A kdybyste ani pak nevěděli, kdo je dobrý a kdo je špatný, jsou tu vyladěné emotivní výpovědi a dobře načasovaná emotivní hudba. Navrch se dozvíte, že pedofilie prý prosvítá i z (tedy logicky perverzních) Allanových filmů, protože často pojednává o vztazích starších mužů a mladších žen (Věděli jste, že když se vám líbí sedmnáctky, tak je to stejný, jako když prahnete po devítileté? Jo, já taky ne.). Vás tohle fakt neděsí? Vždyť pokud rezignujeme v podobných věcech na férovost, tak nás to doběhne všechny, to je sichr. PS: Autory asi nezamýšlené plus pro Allena je, že se aspoň víc lidí dozví, že Soon-Yi (v době vztahu s Woodym už jednadvacetiletá) nebyla Allenovou adoptivní dcerou, protože jí Mia adoptovala už před vztahem s ním. (03.03.2021)

První epizoda se drží tak nějak na hraně. Dává téměř jednostranný postoj, protože je zde zmineny i důvod Woody chování (k tomu, ze nikdy nechtěl děti a veřejně se tim prezentoval, musel mit nejaky skryty duvod, ktery se lisil od lacineho "vzdyt to kadi, zvraci, proste fujky). Ocekaval jsem, ze druha epizoda bude v podobnem duchu a tim to skonci. Ale ze jsou 4, mi dava nadeji, ze to nebude tak cernobile:) (28.02.2021)

První díl je přesně takový, jaký jsem po upoutávce čekal. Bohužel. Nevím a nemůžu vědět, co se tehdy doopravdy stalo a jak to všechno bylo, nicméně tvůrci dokumentu v tom mají od samého začátku jednoznačně jasno a jiná než jejich (respektive Farrowových) verze neexistuje. Presumpce neviny? Ale jděte. Woodyho Allena a Soon-Yi prý dokumentaristé oslovili těsně před natáčením a opravdu to tak vypadá, protože v této (a nejspíš ani v dalších) epizodě se neobjevili a Allen promlouvá pouze prostřednictvím audioknihy Mimochodem (která teď - mimochodem - vyjde i u nás), což je pro novináře docela snadná možnost, jak dát druhé straně "prostor" a zároveň s tím nemít moc starostí, nebát se konfrontace a moci si to natočit po svém. Je to prostě odbyté. Jestli se podívám na zbytek dokumentu, ještě nevím. (24.02.2021)