Tras el cristal
In a Glass Cage
Režie:
Agustí VillarongaScénář:
Agustí VillarongaKamera:
Jaume PeracaulaHudba:
Javier NavarreteObsahy(1)
Klaus je bývalý doktor z nacistického tábora, kde se podílel na sexuálním zneužívání a mučení malých chlapců. Naneštěstí je nyní od krku dolů ochrnutý. Jednoho dne na jeho dveře zaklepe podivný mladý muž Angelo a stává se jeho opatrovatelem. Angelovo záhadné chování začíná poukazovat na fakt, že možná i on strávil dětství v koncentračním táboře, jako oběť zvrácených pokusů a nyní si přišel pro pomalou a krutou pomstu. (Chatterer)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Nadaný žák pro pozéry, co si připadají příliš dobří pro Nadaného žáka. Je až ohromující, jak malou důvěru v inteligenci diváka režisér má a jak okázale cpe na kostru vyčpělého exploitationu bolestně průhledné politické poselství Áda vs. Franco vs. vyjebávaná španělská vlast. Kdyby měl náhodou někdo toho prostinkého midcultu málo, může se nažrat ještě originálního zjištění, že zlo plodí zlo, a neskutečně primitivního posledního záběru, který v rádoby surreálném stylu značí neprolomitelné zacyklení nastoleného společenského pořádku. Režisér si o vás totiž myslí, že jste tupí debilové, kteří umňěňý nepoznají, dokud vám v něm osobně nevymáchá držku. ()
Tedy horror ne, protože bát se moc nebudete. Jediná napínavá scéna je, když Griselda hledá s nožem v ruce Angela, protože jí konečně došlo, že to bude kdo s koho. Ruchy, kovové zvuky, detaily očí, ucha, krku, přítmí, ona v rudém županu, černé oči, šelesty, prázdná chodba, závěs, rudý závěs.... Psychologické drama s prvky thrilleru ukazuje nejtemnější stranu lidské duše. Mučení a zabíjení dětí je asi jednou z největších hrůz, jelikož ony se většinou neumí bránit (zajímavé, i zvířata svá mláďata zabíjejí). Vedle osudu nacistického doktora, který je po nehodě? uzavřen ve speciální skleněné rakvi, sledujeme osud mladíka, jehož chování je podivné...to divák postupně pochopí s odhalováním děsivé minulosti. Španělsko si nese trauma fašistického státu, a tak není divu, že se s ním snaží různě vypořádávat v literatuře i ve filmu. Hnusný film a o hnusných věcech.... ()
„Lidé jsou někdy hodně…divní.“ Trauma, posedlost, touha po nadvládě, pedofilie…kolem všech těchto „milých“ věcí se točí toto španělské drama s prvky thrilleru (rozhodně však nejde o horor a nejblíže mu je jediná lekačka na celý film). Co se týče mysteriózna, navzdory časté tmě/přítmí ho tam překvapivě moc není a navíc od 50. minuty jsou už na stole vyloženy definitivně všechny karty a divák „pouze” sleduje jakousi rekonstrukci (nutno přiznat, že docela působivou), která mu má zprostředkovat čemu byl Angelo a jeho vrstevníci vystavováni (ne že bych s hlavní postavou či snad jakoukoliv jinou nějak cítil nebo sympatizoval). A když už jsme u toho zobrazování vzpomínek, scény s dětmi by nesměly být tak „necitlivě“ sestříhané, aby se dostavil opravdu drtivý emoční efekt, jakože ten potenciál tu rozhodně byl (i když pak by s tím asi měly cenzura a slabší povahy problém…ale někomu, co tak čtu, to stačilo i takhle). Po všech těch rekonstrukcích pak navíc přijde závěrečná pasáž, která je hrozně naivní (až samoúčelná) a celkový dojem ještě víc sráží (v mém případě na ne zrovna čistý průměr). A možná je ještě brzo na to vynášet soudy, ale po 4 režisérových snímcích se pro mě Villaronga začíná stávat tvůrcem jediného (více podařeného) filmu, a to Tmavého chleba. ()
Trochu to skutecne pripomina Nadanyho zaka, jenze tenhle film ma oproti nemu jeden hendikep. A to je postava "ucitele", kterej je tady pouze nemohouci troska lezici v skleneny dychaci rakvi. A co si budem povidat, i ta rakev tu je pouze na efekt, stejne tak moh lezet na posteli. No, ale jinak ma film docela slusnou atmosferu, jen je skoda, ze to je spis o jednotlivejch scenach, kde se vzdy nic nedeje a pak se tvurci vytasi s nejakou drsnou syrovou scenou. Nicmene ne tak drsnou, jak bych podle komentaru cekal. Navic hlavni kluk, co se tu jakoze msti, vetsinu casu spis vypada, ze pana ucitele miluje a chce se mu podobat. Ke konci uz je to docela psycho, protoze to zacne slusne gradovat, ale proste mi to nepride jako nejakej desnej hardcore a uz vubec ne jako horor, i kdyz jak rikam, atmosfera je slusna. ()
Kvalitní španělské hororové drámo, ale nějakého extra nadprůměrně intenzivního fyzického nebo psychického teroru jsem si nepovšiml. Jistě, není to žádná pohádka pro nedělní odpoledne, ale film, který by násilností nějak vyčníval z řady podobných, exploitationem načichlých snímků, také ne. Vyčnívá však svou kvalitou, což je potěšující. Sem tam se objeví i vyloženě napínavá, či dokonce strašidelná scéna. Palce nahoru :) ()
Reklama