Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.
Nepřístupný kapitán von Trapp (Christopher Plummer) totiž po smrti manželky řídí celou svou domácnost, vč. sedmi dětí, jako námořní loď. Každý den se skládá převážně z plnění rozkazů a striktního dodržování pravidel, na dětské radovánky nezbývá místo. Navíc si ratolesti vynucují otcovu pozornost tím, že se každé chůvy zbaví, jak nejrychleji to jde. Fantazii mají v tomhle směru skutečně velikou, Maria je v pořadí už dvanáctá pečovatelka.
Oblíbený muzikál ZA ZVUKŮ HUDBY, dnes označovaný jako 'klasický', byl mimořádně úspěšný už při prvním uvedení do kin v r. 1965, když tehdy překonal všechny kasovní rekordy. Jedná se o téměř tříhodinovou filmovou adaptaci muzikálového hitu z Broadwaye (premiéra 1959). Cesta sentimentálního příběhu na jeviště, resp. filmové plátno byla dosti spletitá. Scénář je založený na knize Howarda Lindsaye a Russela Crousela a tato kniha vznikla pro změnu na motivy autobiografie (1949) skutečné baronky Marii von Trapp (ta se mimochodem ve filmu mihla v komparzu při večírkové scéně). První filmová verze příběhu byla navíc natočena už v r.1956 v Německu (Die Trapp-Familie, pokračování Die Trapp-Familie in Amerika (1958)).
Radostná, povznášející a místy i dramatická podívaná chytla za srdce i oscarovou porotu, která film nominovala celkem v 10 kategoriích. Muzikál nakonec získal přesně polovinu těchto cenných sošek, vč. prestižních Oscarů za nejlepší film a režii (režiséru a producentovi Robertu Wiseovi tak přibyly další cenné kousky do sbírky, už v r.1961 slavil triumf s WEST SIDE STORY), dále pak za nejlepší zvuk, hudbu a střih. Jedna z neproměněných nominací patřila herečce v hlavní roli, Julii Andrewsové, která už předtím za ztvárnění Marii dostala cenu kritiku Zlatý Glóbus. Jednalo se teprve o její druhý film (za debut MARY POPPINSOVÁ o rok dřív Oscara získala), kterým potvrdila svou pozici muzikálové hvězdy v typově podobné roli guvernantky. Co se týče dalšího hereckého obsazení, malou perličkou pro milovníky muzikálu je fakt, že v menší roli sestry Sofie se tu poprvé před kamerou objevila Marni Nixonová, jejíž hlas zaznamenaly v předešlých letech miliony návštěvníků kin. Nazpívala totiž pěvecká čísla místo Natalie Woodové (WEST SIDE STORY,1961) a Audrey Hepburnové (MY FAIR LADY,1964). Kromě kvalitního hereckého obsazení, chytlavého příběhu plného emocí a dokonale propracovaných hudebních čísel filmu k úspěchu určitě pomohla i kamera, působivě zachycující svěží krásu rakouských Alp. Natáčelo se skutečně v rakouských exteriérech, takže pocit autentičnosti je dokonalý.
(DearS)
V kinech
od:
Na DVD
od:
kaylin
Přiznám se, že bych si to dovedl představit o hodinu kratší a pořád by to bylo stejně pozitivní a krásné a navíc bez nacistů, ale i s nimi je to dobré, i když jsem se bál toho, aby to nesklouzlo někam, kde to bude až příliš patetické. To se naštěstí nestalo a celá ústřední rodina je herecky i pěvecky úchvatná.(26.5.2015)
maverick10
To co z tohohle dila dela dobry film je predevsim, vhodny vyber lokace, ktera krasne koresponduje s tou pohadkovou 3/4 filmu, jez je uzasne podmalovana nadhernou hudbou a vybornou dvojici. Cely film jsem si rikal, ze k dokonalosti mi chybi trocha toho dramatu a napeti - a jako bych to privolal. Svatbou to vsechno nekonci ba naopak zacina a ja nemam jinou moznost nez dat plny pocet. . .(5.11.2010)
lamps
Limonádově sladký muzikál, který ale ani po letech neztrácí své prosté kouzlo a optimistická nálada z něj přímo čiší. Proč je vlastně to kouzlo tak prosté? Inu, kolik jiných žánrových děl podává výhradně statická taneční čísla, s obtížemi zapamatovatelné melodie a sentimentální humor, a přitom donutí diváka, aby z něj dvě a půl hodiny nespustil oči? Není to bůhvíjaká filmařina, ale je to filmařina nesmírně poctivá, vizuálně odzbrojující a podpořená dvojicí báječných herců, k jejichž postavám během projekce pevně přilneme a v "temném" závěru jim budeme ze všech sil držet palce. Námět si možná říkal o to, aby scénář tolik nepřekypoval pohodou a jednorozměrným rodinným poselstvím, ale ruku na srdce, jinak než právě s takovým humorem a stálou hladinou optimismu by tahle legenda zkrátka nemohla tak dobře a trvale fungovat...(28.10.2016)
Cimr
Film reprezentující lesk a bídu broadwayských muzikálů - do stejné míry naivní jako duchaplný, patetický jako sugestivní. Záleží na vás, co si vyberete. Skoro až pohádkovému příběhu, kdy rodina o devíti členech uteče před nacisty s písní na rtech, se dá velmi snadno vysmát - jako příkladu naivity amerických muzikálů. Také se můžete bavit hledáním hned několika logických trhlin (např. Marie zavírá okno a asi po minutě jím vleze dovnitř jedna z dcer nebo matka představená, které vadí, že si Marie v klášteře zpívá - a pak jí v jedné z posledních scén dává rady písní). A nebo se prostě na všechno vykašlete a tenhle krásný snímek s úchvatnou hudbou a dokonalou kamerou o tom, že láska zvítězí nad nenávistí, si prostě užijete. Já zvolil druhou cestu.(8.5.2014)
Zdeňka
So long, Farewell, Auf Wiedersehen, Goodbye pokud čtete můj komentář jako několikátý v řadě, chápu, že chcete slyšet také něco jiného než to, že to bylo kouzelné...bohužel musím vás zklamat. Příběh z Alp není nic víc než jen kouzelný s rozkošnou Marií a charismatickým kapitánem von Trappem.(13.4.2009)