Reklama

Reklama

Vojna a mír III: Rok 1812

  • Česko Vojna a mír III: Borodino (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly pokořeny Napoleonem. 12. června 1812 překročila armáda velkého dobyvatele ruské hranice a začala vlastenecká válka. Vlast je v nebezpečí a mladý Péťa Rostov oznamuje rodičům svůj úmysl nastoupit vojenskou službu. Za těžkých bojů ruská vojska ustupují, hoří Vitebsk, Smolensk ... Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana i polní maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah.

Toto gigantické, výpravné filmové dílo, natočené na motivy stejnojmenného románu velkého ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého, vzbudilo nadšené ovace filmových kritiků po celém světě. K natáčení scén z bitev, jako například Bitvy u Borodina nebo požáru Moskvy v roce 1812 byla povolána pravidelná armáda a také jízdní pluk, vytvořený speciálně pro tento účel. Exteriérových natáčení se v davových scénách účastnilo více než 120 000 vojáků. Pro potřeby produkce bylo vytvořeno více než 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její zvyky, psychologické portréty a hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše přitahuje diváka stejnou měrou jako milostný příběh úchvatné Nataši Rostovové a knížete Andreje Bolkonského. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Tenhle díl je ze série nejkratší, je v něm méně děje, ale rozhodně je jedním z neopakovatelných vrcholů filmařského řemesla. Úchvatné scény, úchvatné nejen velikostí, ale především Bondarčukovým umem. Není zde jediný záběr, který by "jen" zabíral sto tisíc komparzistů a nechal je pochodovat - vše je dynamické, promyšlené, nápadité a hlavně vygradované. U každého záběru jsem si říkal, že "víc už to nejde", ale ten další ho zase o něco překonal. Je to skutečně úchvatně monstrózní. V Hollywoodu se tomuhle nikdy ani nepřiblížili. Vyčítat tomu, že se zde jen bojuje, je asi tak smysluplné, jako vyčítat minulému dílu, že se v něm nebojuje vůbec - je to zkrátka koncept. Krom toho to není tak úplně pravda. ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Těžko hodnotit nějaké vedení příběhu, protože žádný nebyl. Sledujeme vlastně jen hodinovou bitvu, z ostatního děje knihy jen drobečky. Žádný vývoj osob, žádné zajímavosti, jen naprosto megalomanské manévry na desítkách čtverečních km v jednom záběru střídané pyrotechnickými a kaskadérskými orgiemi zblízka... nejdražší filmová bitva všech dob. Trochu málo, ale poslední dobou jsem shovívavý... ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

"Válka není laskavá, ale nejhnusnější věc na světě a tak je třeba to chápat a nehrát si na válku. Musíme přijmout jasně a seriozně tuto strašnou nutnost a nic si nenalhávat. Válka je válka a ne hra." Tahle úvaha knížete Andreje, potažmo Tolstého, je stále platná. Třetí část vojny a míru přináší největši bojovou sekvenci filmu v bitvě u Borodina. Při návštěvě salónů vidíme, jak se veřejné mínění točí jako korouhvička. "Slepec? Jak může slepec velet armádě?" "Že je slepý? Vidí až dost, vždycky jsem to říkal, že je to skvělý velitel." Koně museli při filmování dostat opravdu zabrat, těch pádů, ohně a střílení tam je strašně moc. Dneska by se to natočit nesmělo, to by zelení zežloutli nebo zpopelavěli nebo co se jim děje v případě změny barvy. Válku vidíme z pohledu nevojáka Bezuchova, který se rozhodl podívat na bitvu, z pohledu obyčejných vojáků, z pohledu Napoleona a z pohledu knížete Andreje: "Nemůžu zemřít, miluju tuhle zemi, trávu, vzduch ..." ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Bondarčukova gigantománie rozpoutaná naplno. Něco takového už nikdy nikdo nenatočí. Je to prostě znát, jestli po scenérii pochoduje 100 000 chlapů nebo jen pixely. Přesto nutno říct, že co do působivosti kratší scéna z prvního dílu z Bitvy u Holabrunnu/Schongrabenu je intenzivnější a atmosféričtější. I tak toto a Waterloo by měly sloužit jako ultimátní měřítko pro jakoukoli rozmáchlou filmovou bitvu. Zajímavý je dvojznačný přístup k válce - odsuzování válečných krutostí i zjevná fascinace bojem a statečností zároveň. ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Bondarčuka lze častovat mnoha slovy, ale troškař mezi ně patřit zajisté nebude. Minule jsme se nehnuli z "komorního" prostředí ruské smetánky, tentokrát se nevzdálíme z fronty u Borodina. Dynamičnost a pojetí davových válečných scén je na tak vysoké úrovni, že i dnes pohodlně strčí západní velkoprodukce do tmavé komůrky zchátralé dači. A není to jen díky desetitisícům komparzistů a tomu, že každý rubl je vidět a slyšet rovnou několikrát. Kamera tradičně bez výhrad. Opět neopakovatelně maluje, že by i holandští mistři mohli tiše závidět. V druhé fázi bitvy se Bondarčuk utrhl ze rětězu. A to i na své poměry. Podlehl megalomanii nemající na plátnech obdoby. Natočil něco tak působivého, že uvedl v život efekt "ještě jednou si tu scénu pustím a jdu spát". Takže sice je tato část minutáží nejkratší z celé tetralogie, ale skutečného času zabere nejvíce. Na druhou stranu je to díl trochu o ničem, jelikož děj se neposune ani o píď a pouze jediná postava projde nějakým tím vývojem. ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama