Qianxi manbo
Obsahy(1)
Podivuhodný film o mládí, jehož struktura se radikálně liší od všeho, co byste mohli znát. Vypravěčka Vicky, jejíž příběh sledujeme, dopředu říká, co se ve filmu bude odehrávat, noří se do světa svých osobních prožitků a za pomoci fascinující kameramanské práce rozehrává hru na návrat k smyslnému, opojnému a hlavně intenzivnímu vnímání světa okolo nás. Vicky je obyčejná mladá holka, která miluje milování, techno a večírky. Brzy však zjistí, že v takto vyprázdněném a nudném životě nechce pokračovat a vydává se na cestu, aby až v dalekém Japonsku naplno otevřela oči a začala skutečně žít. (Filmasia)
(více)Recenze (14)
Zlatá Palma - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $14,904║Tržby Celosvetovo $400,000║ ()
Hypnoticke, atmosfericke, nezabudnutelne. Hudobna zlozka filmu velmi silno pripomina nezabudnutelny hudobny feeling filmu Lost in Translation (vdaka skupine Air) ako miestami aj niektore sample spevaka a clena skupiny U2 - Bona. A este raz porovnanie s Lost in translation - rovnako ako zaver Coppolovej filmu (sepkanie do ucha) predstavuje jeden z najkrajsich katarznych okamzikov, rovnake pocity vo mne vyvstali pri zaverecnom monologu hlavnej hrdinky pribehu. ()
Hypnotické je přesně to správné slovo. ()
Moje první setkání s tímto taiwanským tvůrce. Hsiao-hsien Hou zde sází na hudební podkres, který je v některých pasážích naprosto vynikající a famózní, tvoří zde dlouhé záběry a celky hlavních postav ve svém typickém prostředí. Italský neorealismus a japonský režisér Ozu mu bezpochyby byly inspirací. K samotnému filmu. Celá atmosféra je velmi vtahující, některé pasáže jsou vážně nezapomenutelné, hypnotické, jiné bohužel trochu nudí a působí rozvleklým dojmem. Nicméně uvdíte zde dost reálné charaktery a události, ten život mládeže není zase tak sladký a pokud je, tak je z toho někdy k zalknutí, drogy, kolotoč akcí, který ve výsledku unavují, deprimují. Hlavní hrdinka se potácí v bezvýchodné situaci a celkem dlouho jí trvá, než se ze svého prostředí a chování osvobodí. I přes výhrady, tak za famózní kameru, atmosféru, někdy dost povedenou hudbu a hlavně Qi Shu zaokrouhluji z tři a půl hvězdy na čtyři. Tenhle snímek si rozhodně někdy pustím znovu. Artan skvěle vystihnul film větou: "Pohled na život skze barevná sklíčka." ()
Bohaté podfarbenie aj strohosť interiérov, citlivé zachytenie ducha toho-ktorého miesta (či už ide o zimnú ulicu, prázdnu izbu, byt, alebo nočný klub), bohatý hudobný sprievod - repetitívny hudobný motív - , melancholický voice-over a ladný pohyb kamery spojený s rovnako ladným strihom vytvárajú atmosféru naozaj veľmi príbuznú tomu, ako po čase vyzerajú spomienky uložené v ľudskej mysli po ich oprášení. Siao-sien Chou naozaj vytvoril film, ktorý je vyťahovaním a sledovaním niekoho spomienok v sprievode jeho, resp.jej vlastného komentára (Vicky), pri ktorom akoby sa ani nechcelo prijať, že ide o fikciu. ___ Millennium Mambo v neposlednom rade ako psychoaktívna látka silno pôsobí na divákov stav mysle, plynule ho tvaruje a zahusťuje. __ Vytvára s impozantným citom hypnotické, krehké aj drsné vlny spomienok, tóniny mätúcej mladosti a farby sveta na na začiatku milénia a všetkým známu, no aj tak ťažko opísateľnú chuť prchavosti. Naozajstný film-báseň. ()
Veľké plus pre obrovské oči a úsmev Qi Shu. Tá je dosť silným ťahúňom celého filmu. Inak Chou znova prišiel s inou poetikou. Priznám sa ale, že z nej mám ale rozporuplné pocity. Na jednu stranu úplne chápem o čom tento Manifest of Youth mal byť. Na druhú stranu z podobných filmov som vyrástol. Nepotrebujem ich k životu, nedávajú mi žiadne nové odpovede na otázky, ktoré by som možno mohol ešte mať a samotný vizuál je omnoho minimalistickejší a neosobnejší, než ako by sa v rámci takéhoto príbehu patrilo. Pre mňa je to druhý extrém oproti tomu ako Chou točil filmy predtým. Stále je pozorovateľom, to áno. A dokonca sa snaží odosobniť aj hlas hlavnej hrdinky od jej postavy(rozpráva o sebe v tretej osobe, ako keby rozprávala príbeh niekoho iného). Ku koncu sa mi veľmi páčilo doznievanie určitých motívov, hlavne toho ako niekto do vášho života príde a následne odíde a niekedy tie dôvody poznáte a niekedy nie. Mať o desať rokov menej zapôsobilo by to na mňa trošku viac. V zásade je ale Millennium Mambo dobrý film. Len nie úplne pre mňa. ()
Celkem banální příběh mladé dívky zpracoval Hou opravdu mistrovsky. Neskutečně originální forma narace (hlavní postava vypráví zároveň dění minulé i budoucí), překrásná kompozice záběrů a silné sdělení o návratu ke kořenům, k lásce a přírodě. Fenomenální! ()
ocenenia : MFF Cannes 2001 - Technická veľká cena poroty (Tu Du-Che, aj za film 'Ni na bian ji dian') ()
Nepopieram isté filmové kvality tohto snímku, ale pre mňa to bola jedná veľká nuda. Všetko som to už videl x-krát, tentoraz prezmenu so šikmými očami. A okrem toho hlavná postava vyfajčila počas filmu tak nechutne veľa cigariet, koľko by som ja nestihol ani za tri životy. ()
Millennium Mambo so svojimi prevažne farebnými interiérovými sekvenciami, repetitivným a zasneným hudobným motívom a osobitou formou narácie akoby predznamenal éterickosť, krehkosť a vrtkavosť, ale rovnako aj nerozvážnosť, naivitu a hédonizmus mladých ľudí a ich vzťahov v novom tisícročí. Celé to pritom figuruje ako výrazná spomienka, kde nevyhnutnosť udalostí a ich cyklickosť sa v živote takmer každého poväčšine objaví. Hlavná hrdinka už ale na to celé nazerá s istým poučením a nadhľadom. Oveľa viac vyrovnaná a sústredená. Making love was sad that day. Even years later, she still remembered it. 75% ()
Pekelná nuda. Vše trochu zachraňuje docela dobrá hudba, ale jestli budete v průběhu filmu očekávat příchod nějakého děje, budete čekat marně. ()
Proč se mě osobně nejvíce dotýkají filmy z Taiwanu? ()