West Side Story

Z hlediska choreografie, citu pro rytmus, sladění střihu s hudbou, plného využití autentického prostředí a práce s kamerou, světlem a barvami jde stále o jeden z nejlepších amerických muzikálů, který se navíc nebojí tragičtějších tónů. Nejúčinnější prostředek proti zažívacím potížím vyvolaným Starci na chmelu. 85% Zajímavé komentáře:Madsbender, bogu, Merggie, `barocco (11.12.2006)

Krásne nakrútené, neodolatelne pestrofarebné - od farieb košiel a šiat, cez exteriéry a interiéry, ktoré vždy farbou dotvárajú pocitovú náladu jednotlivých scén. Prádlo vysiace na šnúrach medzi oknami ako oslavné vlajky, či šikmé kovové rebríky medzi poschodiami na pozadí pochmúrnej scény... každy detail v obraze predstavuje rozprávačsky účelné a esteticky vkusné aranžmá. Do toho jednoduchá a pre každého zrozumiteľná dejová schéma Rómea a Júlie v podaní pohľadných hercov a šikovných dialógov, aké by dnes nenapísal ani Stevena Zaillian. West Side Story mi pre muzikály pripadá byť tým, čím je Na sever severozápadnou linkou pre agentské dobrodružstvá. Ale čo s tým, keď s výnimkou postmoderného Moulin Rouge! je mi tento žáner tak n-e-k-o-n-e-č-n-e vzdialený a i pre oči estetický zážitok z West Side Story bol pre moju myseľ iba prenudeným, vyhladovelým čakaním na popremiérovú recepciu. (21.01.2012)

NFR 1997, Oscar 10 : Nejlepší film, Režie, Herec VR - George Chakiris, Herečka VR - Rita Moreno, Kamera, Výprava, Kostýmy, Střih, Hudba - M, Zvuk + 1 nominace: Scénář - A (09.03.2004)

Vysoce nadprůměrný oscarový muzikál. Naivní příběh z New Yorku o lásce mezi portorikánskou dívkou a bílým klukem. Klasika plná krásných písní Leonarda Bernsteina. (04.05.2003)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $43,656,822║Tržby Celosvetovo $-║ /70%/ (12.08.2005)

Největší problém pro mě byla hudba. Bernsteinova hudba byla příliš těžká, vážná a komplikovaná. Trochu nadhledu a stylovější hudby by neškodilo. Vztah ala Romeo a Julie je bohužel moc ohraný a herci mi přišli nezajímaví. Pro mě slabý muzikál, který sází na formu... (30.12.2006)

Jeden klasický song za druhým!V příběhu o zakázané lásce Romea z gangu Tryskáčů a Julii z gangu Žraloků mi však trochu vadil pomalý a trochu více romantičtější tón.Vidět tento film na staré rozpadající se kazetě od Warnerů je opravdu nezapomenutelný zážitek. (15.03.2003)

Donekonečna vychvalovat hudební stránku tohohle filmu nemá smysl. Když se na něj podíváme jako na normální film, zůstane nám určitě vysoce nadprůměrná podívaná, ale až o tak velký zázrak nejde. Nic proti, ale Natalia Wood by asi těžko zvládla svůj pěvecký part. Chudák Marni Nixon, na tu si dneska nikdo nevzpomene. (01.04.2005)

Good night, good night. Sleep well and when you dream, dream of me. Bezelstnost proti vášnivosti, nevinnost proti vznětlivosti. A Žraloci proti Tryskáčům v opojném dusnu newyorských přistěhovalců, kde chce láska překonat všechnu zlou krev. Nestárnoucí klasika, která ani šedesát let od vzniku nepřestává brát za srdce. (10.11.2011)

Ach Romeo, Romeo, proč nejsi Portoričan? Na West Side Story mi vadí jediná, leč podstatná věc - spoléhá se jen na sílu příběhu lásky, která překonává svár dvou komunit, a úplně pomíjí, že síla Shakespearovy hry je v textu. Dialogy West Side Story jsou sadistickou kanonádou takových duchamorných banalit, že se chce zvolat: "Zpívejte, tančete, ale už proboha nemluvte!" 70% (03.01.2007)

Soundtrack k filmu je bez pochyby jedinečný a výborný a někdy nám může posloužit i jako dostačující a postačují hudební výpověď. Teď ale vážně po trochu rozpačitém a vlažném začátku, zpět k jednotě hudby a tance:Očividně filmová verze milovníka jevištního provedení muzikálu musela nejprve značně zklamat, bylo to trochu o něčem jiném. Například představitel hlavní role Tony (Richard) Beymer, který se připojil k původnímu souboru, si myslím že působí tak trochu bezbarvě oproti své například skvěle hrající partnerce Marii (Natalii Woodové). Té se za tuto svou roli muselo tenkrát dostat určitě velkého uznání. Avšak zárukou filmu a vůbec jeho celkové úspěchu, který se stává vzorem pro další moderní filmové adaptace muzikálů jsou určitě skvěle provedené písně. America, I Feel Pretty, Tonight a Maria které se stali ihned po premiéře světově oblíbené evergreeny. Velice působivé jsou ale např.dynamické taneční scény, které inscenoval režisér Robert Wise společně s Jeromem Robbinsonem. Oproti předchozím hudením filmům tvoří choreografie Wed Side Story s hudbou génia Leonarda Bernsteina bezesporu dokonalý celek a jednotu. Asi si jdu znovu pustit ostré souboje chudých New-Yorských Tryskáčů s partou portorikánských přistěhovalců, kteří si říkali Žraloci. A budu se kochat a kochat, a příjemně se unášet barvitou atmosférou raných šedesátých let. (19.11.2006)

Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly (doplněk). (28.09.2012)

Netroufnu si kritizovat hudbu Leonarda Bernsteina, ono také není proč. Bohužel s její genialitou se na druhé straně táhne i to, že kromě stránky hudební film značně pokulhává a nedokáže se dalšími aspekty vyrovnat. Na dokonalém hudebním pozadí a jistě kvalitní choreografie působí herecké ztvárnění jaksi rozpačitě a vlastně je jen nedokonalou kulisou. Ani s originalitou si autor nelámal hlavu. Toto shakespearovské téma je značně omleté. Romeo a Julie, ten nejzprofanovanější příběh, který známe. Nakonec si tak z filmu budu pamatovat 4 dobré písničky a to je asi tak vše. (10.07.2009)

Několik skvělých čísel, ale jinak Wise jako vždy čpí sterilitou a nezájmem. Řemeslo s rozmyslem, ale bez citu. (04.02.2017)

(1001) Když se dnes podívám do zrcadla, tak je jasné, že se mi podařilo překonat čistou neředěnou nenávist ke "klasickým" muzikálům (ačkoliv z těch vzniklých před rokem 2000 mám pořád doopravdy ráda jenom Jesus Christ Superstar). Nevím tedy, jestli je to osobnostní vývoj hodný poplácání po rameni, ale vzhledem k tomu, jak jsem si užila nový nezaujatý pohled na West Side Story, tak asi ano. Jedním z definitivních plusů je to, že film používá tanec a potažmo zpěv jako vyjadřovací prvek se smyslem a účelem (a ne jenom proto, že chce nebo může, viz například můj nedávný vzteklý hejt vůči samoúčelnosti v La La Land). Hudba a tanec pomáhá pouličním chuligánům kočkovat se beze slov, ale s jasným významem a univerzální srozumitelností, a není to vlastně to, co od filmů obecně chceme? Já ano. Taky jsem extrémně spokojená s převládající barevnou paletou (fialová, karmínová, oranžová a tyrkysová forever), protože se mi často zdá, že filmy, o kterých se říká, že jsou vizuálně krásné, používají takové barvy, ze kterých se mi buďto rovnou obrací žaludek, a nebo se mi prostě jen zdají přeplácané a nelogické (moderní desaturovaná modrošedá šeď, jakou používá třeba Wan v těch svých hororech, a nebo naopak kolotočářsky svítivé primární modré, červené, zelené, žluté ala Avatar, z té ohavné barevnosti jsem se nevzpamatovala dodnes). Kvůli West Side Story jsem objevila malíře Roberta Vickeryho a jeho úchvatné obrazy plné světla a stínů, takže za to taky díky, filme. Bez čeho bych se vlastně nejvíc obešla je ústřední milenecká linka, jakkoliv to může být kacířský názor, když má být celý příběh aluzí na Romea a Julii. Jenže co nadělám, jejich společná unylá chemie i hudba pro mě obstarává nejnudnější pasáže filmu a jako by ani nebyla úplně potřebná pro finální pointu. Nejspokojenější jsem byla, když to bylo temperamentní drámo o tom, že v Americe jsou si všichni imigranti rovni, ale někteří jsou si rovnější. (22.11.2017)

Film West Side Story ani nemusel být natočen jako muzikál, samotné hudební kreace v mnoha případěch nefungují k posunutí děje, ale pouze k jeho obohacení, což se daří je z části. Začátek působí směšně, musím přiznat, že jsem byl zklamán. Dlouhá titulková sekvence, ve které se nic neděje a pak podrobné seznamování s kulturou a hrdiny, které postrádá poutavost. Jenže pak přišel zlom. Zajímavá moderní variace na Romea a Julii slušně reflektuje dnešní problematiku, čímž ovšem pouze navazuje na jmenovaný román. Příběh, zpočátku nudný, postupně graduje a nabaluje na sebe další dějové linky, které jsou sice nepatrné, ale samotnou dějovou linku rozšiřují, čímž se ke konci stává zábavným a divák má šanci ztotožnit se s hrdiny. Pominu-li několik prvních muzikálových vložek a hrozný zpěv Marie, jsou hudební čísla poutavá, zejména pak několik, dnes již kultovních, skladeb. Takže 80% ale zejména za druhou část, která byla výborná. [TOP 19/5 84%] (11.12.2006)

Jeden z najkrajších muzikálov americkej kinematografie, ktorému by mohol konkurovať jedine Moulin Rouge alebo My fair lady. Úchvatné režisérske spracovanie a dve diametrálne odlišné polovice - prvá časť obsiahnutá konfliktami a teatrálnou nenávisťou, no za to druhá viac sústredená na poetiku a krehkosť. Každý si príde na svoje. Muzikál plný patetických piesní z dielne Leonarda Bernsteina, pôvabná Natalie Wood, presvedčivý Richard Beymer a tragický koniec určený najmä pre beznádejných romantikov, ktorí veria v silu lásky - nič pre arogantných cynikov. (05.04.2008)

Film bych rozdělil na dvě poloviny. První polovina je nudnější a nic významného v příběhu se až tak nekoná. Druhá polovina je už podstatně lepší, kdy už v příběhu jsou zvraty a napínavé části. Bohužel napínavost velice rychle opadává jenž každému se vše odpustí po jednoduchém vysvětlení, ale to bych zas jako velký problém neviděl. Je zde předvídavost a bohužel závěr až moc přecukrovaný. Ale je mi jasný, že je to muzikál a film je hlavně o hudbě. Film jsem viděl jen jednou, takže prožitek z hudby jsem až takový neměl(možná až film uvidím vícekrát) a spíš jsem sledoval choreografii. Herci zde pasují, ale zda se jim dá říkat herci(no, nevím) spíš hrála jen Rita Moreno, ostatní spíš přehrávají. Zatím dávám 3 hvězdičky… (10.12.2006)

Krásný film, nádherné melodie.. (01.06.2008)

Dal bych klidně pět hvězdiček, i šest, kdyby to bylo možné. Jenomže to bych musel slyšet elpíčko s hudbou z tohoto filmu a neabsolvovat tuhle dvouapůlhodinovou jízdu. Hudba a písničky jsou nádherné, ale koukat takovou dobu na poskakující Portorikány a naivní příběh je na mě trochu moc. (08.09.2007)