28. Český lev - Ceny České filmové a televizní akademie za rok 2020

Za současných okolností vcelku rozumně vymyšlený způsob předání cen, Kopta mi nevadí, ani paní redaktorka v zákulisí, hudba se mi líbila moc, co ale divné bylo, letmé záběry na všechny nominované, kdy ačkoli byli v medailonku představení, v přímém přenosu je divák některé ve výklenku stěží zahlédl. Připadalo mi to neuctivé. Vlastně si říkám, že celá sláva mohla být ve výjimečné době výjimečně předtočena celá. Pojatá stylem, kdy moderátoři průběžně pokecají jednotlivě s každým, prospělo by to propagaci kultury, mohlo to být klidně hogo fogo kafíčko, kdejaké zavřené divadlo by své prostory jistě poskytlo rádo, v závěru vyhlásit vítěze, kteří dostanou adekvátní čas na děkovačku a mohlo to vypálit lépe. Spěch mi v tomto živém přenosu mimořádně nesedl. Chápu, že to je drahé, ale poslední rok se děje velké kulové, sobotní večer mohl být klidně věnován filmařům v rozměru, který jsme viděli minulý týden pro muzikanty a divadla na artu. Oceněným gratuluji. Osobně mě Šarlatán při projekci v kině zklamal, při druhém zhlédnutí jsem byla sice smířlivější, nicméně stále tvrdím, že toto není nejlepší film, který byl u nás loni uveden. Holland je velké jméno, jako takové se nesluší jej shodit, obzvlášť když je v úzké nominaci na Oscara, kterého určitě taky urve, ale pokud to srovnám s Krajinu ve stínu, snímek se z prstu vycucanými fantasmagoriemi fakticky ztrácí. Mě osobně film roku začal zajímat až v soudní síni, kdy končil. Lev pro Magdalénu Borovou je ovšem veliká, zasloužená paráda! (09.03.2021)

Úvod stejně jako loni příjemně potěšil. Přesto bez těch pohledů do publika to bylo letos zvláštní, ovšem s výjimkou chybějícího potlesku spíš snesitelnější. Každopádně, když by se člověk chtěl užuž radovat, že účinkující (i když bohužel ne všichni) neřeší politiku (a tendenční vyrovnávání se s českou historií), dostane jako facku do tváře nadužívání Covidu (ne, nemyslím si, že to bylo zrovna v tomto typu pořadu patřičné). Humoru bylo naopak ze strany protagonistů méně a spíš se o ně měly starat cesty autem (slabší i lepší scénky, ale Pokorná jako řidička či vůz vezoucí hudební skladatele přece jen pobavily), vyloženě zklamaly asi jen Nováková a (sjetá?) Bartošová. Kapela Hm… byla v pohodě, Kopta podával svůj standard. A zcela neprofesionální Křížková („Slušnost na prvním místě!“) byla zdaleka největším průserem večera (příští rok už bez ní, prosím!). K samotným oceněním asi bez komentáře, snad jen s povzdechem, že od vyhlášení nejlepšího Střihu jsem pochopil, kudy že se budou letošní Lvi ubírat…oproti loňsku krok zpět, snižuju na 2*. (07.03.2021)

Překvapivě díky "čínskému nachlazení" to byli nejlepší Lvi za hodně dlouhou dobu. Tím, že jsme škrtli různé VIP "celebriti" a rauty, jsme se mohli víc věnovat tomu, o co by mělo jít především, tedy filmům. Podoba večera se vzhledem k situaci vydařila a u úvodní scénky s postavami z filmů jsem se i smál. Škoda jen, že "Akademie" je stále stejně nekompetentní jako dřív (líbil se mi Šarlatán i Krajina ve stínu, ale ceny za střih a hudbu jsou trochu mimo). A nominace pro Žáby bez jazyka jsou průšvih srovnatelný s Donšajny. (07.03.2021)

Předávání Českých lvů by nemělo být zaškatulkováno mezi zábavných pořady, protože zábavné příliš často není (čest výjimkám). Letošní zážitek byl ale už opravdu bizarní. Ať už Václav Kopta je, nebo není dobrý moderátor, letos mi ho bylo prostě líto, protože jsem mu jeho roli vůbec nezáviděl a myslím, že za daných podmínek dělal, co mohl. Po celou dobu jsem měl dojem, že sleduji loutkoherce, který se snaží za pomocí několika provázků rozpohybovat koňskou mršinu. Tenhle večer byl totiž prokazatelně mrtvý. Předávání cen bez publika a s proslovy jen do kamer bylo pro mě naprosto suchopárné, a pokud někoho současná situace deprimuje, tento zážitek to musel jedině umocnit. Akademie by udělala lépe, kdyby prostě zveřejnila výsledky, aniž by zabila víc jak dvě hodiny snahou předstírat, že se všichni baví. (08.03.2021)

Protože bychom tu měli hodnotit pouze úroveň zpracování samotného ceremoniálu, musím konstatovat, že v rámci velmi omezených možností se přímý přenos povedl nejlépe, jak mohl. Kopta se snažil, jeho spolukolegyně u rozhovorů potěšila už méně. Předávání ale odsýpalo bez zbytečných vsuvek a vrcholem večera byl pochopitelně dojemný výstup pana Hynka Bočana. Nedá mi to ale postesknout si nad vyzdvihováním "Krajiny ve stínu" a nad naprostým opominutím "Princezny zakleté v čase" (bodík alespoň za Elišku Křenkovou v zábavných předtáčkách). (09.03.2021)