Mission: Impossible II

Dvojka už neni tak dobrá jako jednička, hlavně v příběhu, který je skoro pořád snadno předvídatelnej, ale to co se ubralo na příběhu, to se zase přidalo do akce a ta se opravdu povedla, bohatě stačí na to, aby se člověk ani chvilku nenudil a do toho ještě hraje super hudba, co jinýho se taky dalo čekat od mistra podobných filmů, jakým je John Woo a ty jeho skvělý stylový akční záběry nemaj chybu. Samozřejmě, že tam je spousta nesmyslnejch a občas nechtěně směšnejch scén a dialogů, ale pokud se to nebude brát jako film k zamyšelní, ale jako perfektní akce s dostačujícím příběhem, tak se u toho dá královsky pobavit (01.05.2005)

Od negativního postoje přes pozitivně naladěnou toleranci až k překvapenému obdivu. Způsob, jakým Woo sérii přeakčnil, nemá moc obdoby, ale právě jemu můžeme vděčit za to, kolik vystřílených nábojů se od této epizody skrývá v každém dobrodružství. Spousta akce, stylu nebo zpomalovaček, přehnaně emocionální dialogy hraničící s béčkovou romantikou a Ethan Hunt v poloze nezastavitelného Mohykána. Všechno mírně za hranou přijatelného cheesy faktoru - a přesto jsem právě tenhle díl viděl nejčastěji. (12.05.2006)

Co jsme před dvanácti lety nemohli plně posoudit, se ukazuje teď – M:I 2 je film, který stojí svým filmařským stylem mimo západní filmařské tradice, okázale se vysmívá estetickým normám a představuje totálně solitérní úkaz tvůrčí svobody, který není díky hongkongskému režisérovi se značnou tvůrčí svobodou svázaná americkým uvažováním, případně strachem z přepálenosti či přílišného patosu. __ M:I-2 využívá obrovské kvantum možností filmového média: zrychlené a zpomalené části záběrů, opakování stejné akce několikrát za sebou, rychlé střídání širokoúhlých objektivů a teleobjektivů, dlouhé záběry i rychlé montáže, barevné vzorce sladěné v pohybu či sestříhané na hudební doprovod tanga, fetišizace tváří a těl (a to zdaleka neplatí jen pro úvodní scénu Toma Cruise na skalách), případně strojů a zbraní atd. __ Jistě, do série příliš nezapadá, vyprávění nepatří mezi nejkomplikovanější (ačkoli lze ocenit práci s deadliny) a k vývoji špionážního žánru nijak zvlášť nepřispěl. Pro estetické dějiny filmu je ale ve své nezřízené vzpouře vůči tradici neviditelného stylu v hollywoodské kinematografii velmi důležitý. Z tohoto hlediska má smysl ho nepřeskakovat, nezatracovat a naopak si všímat, čím vším ozvláštňuje zkušenost s filmovým uměním – i když se vám budou občas nad tím estétstvím kroutit prsty u nohou. (28.06.2012)

Jedno z naprosto zásadních a neskutečně vlivných děl moderní populární kinematografie. Neovlivnilo však Hollywood, v kontextu jehož produkce působí excesivní estetika MI:I-2 jako politováníhodný přešlap, ale indický Bollywood. Nenajdete mnoho moderních bollywoodských akčních filmů, které by z tohoto na Západě odsuzovaného filmu něco neodkoukaly. (12.01.2015)

John Woo se ukazuje jako velice schopný režisér, který dokáže díky svému umění i prakticky bezduchý film. Ano je to tak, tvůrci se rozhodli, že Mission Impossible II. musí být lehčí na pochopení, než první díl, proto dostal snímek tak jednoduchý děj bez většího množství složitějších odboček. Bohužel i do více-méně kvalitního scénáře se podařilo scénáristovi nasypat hromadu různých nelogických věcí a chyb. Kromě špatných scén dokáže filmy ale překvapit i scénami velice dobrými, jako příklad uvedu třeba přestřelku v laboratoři (samozřejmě mám na mysli její první část), choreograficky a scénáristicky precizně odvedená práce, ale to co dělá scénu tak úžasnou je hudba Hanse Zimmera. Tóny jaké u akčních scén většinou nebývají, mají náznak romantizmu, jímž je scéna samotná také dost okořeněna. Jenže co se celkového ražení filmu týče, jedná se o typický sequel, kde je překvapivě dobrých záběrů jen velice málo. Je fajn, že se Tom Cruise natočil různé bojové kousky, především salto-kop (nevím jak se ten chvat (?) nazývá), bohužel nám je ale předvádí po celý snímek pořád dokola. Různé nelogičnosti jsou i v situacích, kdy záporák prostě vydrží mnohem více než jeho poskokové a ještě má tendenci překvapit, s tím se ale musíme samozřejmě vyrovanat, neboť to je věc, který se nachází ve skoro každém akčním snímku - a nejen akčním. Dost se mi nelíbil poněkud chabý konec, ano myslím ten tríček se zbraní, ne že by to bylo nějak moc špatné, jen mi tam opravdu nesedělo snímání kamery, které záběr poněkud pokazilo, navíc vypadá dost plasticky. Jako jednoduchý film pro odlehčení těžkých dnů je M:I-2 skvělým adeptem. (29.01.2006)