Slow Horses

Jeden by dnes pomalu až nevěřil, že z Mekky neomarxistické hysterie, demagogického pičismu a utlačování většin, kokotporátně zmanipulovaných Spojených emirátů Velké oligofrenie a Debilního zmrdstva by mohlo ještě přijít něco prvo- i druhoplánově neprivilegizujícího negry, buzeranty, zahořkle nenávistné, těžce nemrdané feministky či labilní mnohopohlavníky. A bác ho! Jako blesk z čistého bolševismu tu náhle máme vtipnou, svižnou, ve prospěch zájmových oligarchistických uskupení světospásných pamrdů nikoho podprahově neprogramující a až staroškolsky milou špionařinu s jako vždy famózním a brutálně nahláškovaným Gerhardem Starcem v roli protivného odpudivého starce a naprosté osiny v prdeli, který se ve své kreaci jako vystřižené z prototypu vysloužilého agenta Stasi z bývalé NDR zjevně doslova rochní. Neuvěřitelné! Komise pro nucenou kulturní převýchovu a násilnou inkluzi měla patrně plné neziskovky práce s dalšími korektními, historicky rehabilitačními trampotami, tentokrát třetí negrotransmanželky Jindry Osmičky – Honzy Serengetiové, tudíž do distribuce nedopatřením uniklo něco bez řádné ideologické podpory stranické linie a patřičné debilizace mas. No jen houšť, svět a britský tumor možná ještě až tak úplně v hajzlu nebudou. (30.04.2022)

Le Carrého špionážní ryze britská laskomina ze staré školy. Sice s bandou břídilů, budižničemů a nemakačenků jako agenty, ale komedie to v žádném případě není, jasný pane. Ne že by se nevyskytly odlehčené suše břitké momenty, ale v jádru je to regulérní špionážní drama, kde by se Lamb se Smileym mohli potkat a nepůsobilo by to vůbec nepatřičně. Mick Herron evidentně chová le Carrého v až náboženském obdivu; a je to sakra znát na postavách, zápletce, stylu komunikace, mlžení, naznačování a nevyřčeném mezi řádky. Jenže to neumí náležitě vygradovat a tak to po vynikajících dvou třetinách (alespoň v rámci první řady) v závěru spíše dojíždí na volnoběh více než co jiného. Což je škoda, ale zároveň velký příslib do budoucna, protože to stojí na charakterech, a ty nosné nesporně jsou. Samozřejmě v čele s Gary "užil jsem si Smileyho, tak si náležitě plnými doušky o to více vychutnám i jeho povalečskou věčně nakvašenou verzi" Oldmanem. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | (14.06.2022)

víceméně komorní špionážní konverzačka, která hezky ukazuje, že věřit se nedá nikomu ani v rámci jedné organizace. O co je tenhle seriál nenápadnější, o to je ve výsledku zajímavější a tak tu v rámci zápletky máme dvě stáje MI5 - tu hlavní a pak pomalé koně, což jsou agenti, kteří byli odsunuti bokem aby nikde nepřekáželi a nenapáchali žádnou škodu. Bohužel pro hlavní stáj ti "pomalejší" odhalí, že s medializovaným únosem islámského chlapce není všechno tak jak se zdá, čímž se roztočí kolečka zákulisních bojů v jejichž čele stojí Kristin Scott Thomas a Gary Oldman. Hlavně Oldman si pak svého skoro vysloužilého pragmatického salámistu a alkoholika solidně užívá. Sem s druhou řadou...75% (30.04.2022)

Slow Horses jsou jako podvraťácký John le Carré: rozvernější a akčnější. Hlavně první čtyři epizody jsou boží. Spousta zábavných twistů a neustálá nejistota ohledně toho, kdo za čím stojí a proč jednotliví underdogové vlastně skončili v byrokratickém předpeklí jménem Slough House. Víc tady. (08.05.2022)

Užila bych si casting, vtípky, odkazy i atmosféru, kdyby ve scénáři fungovala alespoň elementární logika (za všechny ty vyšší desítky zvednutých obočí jeden vzorek: to Cartwright vážně objeví kompromitující fotografie na Tavernyovou uvnitř budovy MI5, v registrech na personálním oddělení, ve složce pojmenované "Fiasco", pod písmenem F? protože ho to napadlo? wtf, a předtím i potom ještě mockrát). Ještě že jsme se dívali s o., s ním se dá udívat cokoli a vždycky nás to posílí. *~ (15.01.2023)