Nejlepší léta našeho života

K slávnemu filmu o problémoch demilitarizovaných vojakov som sa dostal po druhý krát až teraz. Ako je to už pomaly tradíciou, stálo ho to hviezdičku. Najlepšie roky nie sú iba slávnym, ale aj mimoriadne kvalitným filmom. Filmom s príťažlivým námetom, zaujímavými príbehmi a morálnymi problémami pri vyrovnávaní sa s rozdielmi medzi očakávaniami a realitou. Ale tiež filmom v niektorých pasážach zdĺhavým, popisným, filmom, pri ktorom má niekedy divák pocit, že inak vynikajúci herci to preháňajú a do toho všetkého znie pomerne vtieravá hudba. Celkový dojem však napriek niektorým nedostatkom ostáva veľmi silný a štyri hviezdičky sú viac ako zaslúžené. (12.05.2014)

Wyler splnil to, v co jsem po shlédnutí filmů od Kazana už ani ve skrytu duše nedoufal. Natočil ve své době sociologicky kritickou studii s komediálními prvky, která dokázala odolat zubu času, což se například při paradoxně mnohem vážnějším tématu jako u Džentlmenské dohody, nepovedlo ani náhodou. Se stopáží to sice poněkud přehání a zejména v první polovině snímku by se dalo stříhat ještě o sto šest, ale vzhledem k pochopení oné doby a vlastně i roku ve kterém snímek přišel, se to dá přežít i když je to z dnešního pohledu přece jenom trochu natahované. Klobouk dolů před hereckými výkony, kromě monotématických studiových polibků není co vyčítat. Snad si jen ještě trochu rýpnout do scénáře, který v některých případech rozehrává to, co není schopen dokončit a pomíjí to s lehce upachtěnou nonšalantností. Přes to všechno zde ale máme snímek plný emocí, který dokáže zapůsobit i na dnešního cynického diváka a nabídne mu Ameriku v překvapivě syrové podobě.... (11.01.2005)

Nejlepší léta našeho života, kouzlo tohoto filmu je nevyčerpatelným pramenem filmového mistrovství, pro diváka, který vyžaduje u filmu přemyšlení, nic není tak mocné jako obyčejný příběh lidí ze života návratu po II světové válce vracejících se domů, do míst kde mají rodiny a začít normální života po hrůzách z právě prožité války, byl to příběh přesně podle mé představy, který i dnes má co říct. (25.09.2007)

Wyler ve vážné poloze opět nezklamal. Klasický hollywodský styl, ale naprosto neklasický nehollywoodský obsah. Na čtyřicátá léta pořádná porce syrovosti. Je s podivem, že tak kritickou podívanou o post-válečných traumatech, na jakou jsme zvyklí spíš ze filmů 70. let, které reflektovaly válku ve Vietnamu, natočil Wyler už rok po skončení druhé světové. (03.01.2014)

Místy hodně silné, místy smutně naivní, místy dokonce vtipné. Velmi povedený film, který toho stihne říct opravdu hodně. Jen mi vrtá hlavou, nakolik je ta naivita, která tak kontrastuje vůči jiným momentům, chtěná.Pokud je neuvědomělá, nemohlo by to být pět hvězd - já ale věřím, že jde o záměr, který dá právě těm silným momentům vyniknout. (01.06.2011)