The Children's Hour
The Children's Hour
Režie:
William WylerKamera:
Franz PlanerHudba:
Alex NorthHrají:
Audrey Hepburn, Shirley MacLaine, James Garner, Miriam Hopkins, Fay Bainter, Veronica Cartwright, Harold Miller, Karen Balkin, William Mims, Hope Summers (více)Obsahy(2)
Stačí nevinná dětská lež a váš život je v troskách... Karen a Martha jsou blízké přítelkyně z dětství a zároveň úspěšné ředitelky dívčí internátní školy. Na tamější školní kolektiv má však velmi negativní vliv rozmazlené děvče jménem Mary. Když je vztahovačná dívka přistižena při lži a následně potrestána, v touze po odplatě pomluví ředitelky školy z tajného milostného vztahu. Křivé nařčení způsobí velký společenský skandál a pobouření rodiče kvapně odebírají ze školy své děti. Kvůli falešnému obvinění se tak oběma ženám rychle rozpadá nejen dlouholetý sen o vlastní dívčí škole, ale i jejich komplikovaný osobní život. Silná a zdrcující zápletka snímku znázorňuje, jak snadno se z křivého nařčení může stát noční můra. Jedná se o adaptaci stejnojmenné hry dramatičky Lillian Hellmanové, částečně založené na skutečných událostech v jedné skotské škole. Pro zajímavost lze zmínit, že režisér William Wyler natočil remake vlastního snímku Vražedná lež z roku 1936. V hlavních rolích se zaskvěly hvězdné herečky Audrey Hepburnová a Shirley MacLaineová. (Česká televize)
(více)Recenze (98)
Na rozdíl od vynikající Vražedné lži mě tento remake iritoval stylově (neustálé otravné ostré prostřihy po ose z celků na polocelky a polodetailů na detaily), narativně (nekonečné vrstvení komplikací zejména v poslední dvacetiminutovce, kdy se charaktery postav radikálně mění minutu od minuty až k totálnímu nesmyslnosti a tupé hysterii) i ideologicky (ten film velká témata řve do ksichtu, aby bylo jasné, že tady jde "o hodně"). Navíc už v 60. letech to bylo dost dlouho přešlé dobou. ()
Oscar 5 nominací: Herečka VR - Fay Bainter, Kamera ČB, Výprava ČB, Kostýmy ČB, Zvuk ()
William Wyler patřil k hrstce režisérů, kteří dokáží natočit klenot v kterémkoliv žánru. Romantická komedie, muzikál, film-noir, historický velkofilm a zde psychologické drama o maloměšťáckých předsudcích, inspirované skutečnými událostmi. V hlavní roli exceluje Audrey Hepburn, která rozhodně není jenom tou roztomilou tvářičkou, jakou známe z Prázdnin v Římě. Talent pro vážné role zde po zazáření v Bytu předvádí také Shirley MacLaine, nemluvě o silných hereckých kreacích ve vedlejších rolích (měl jsem sto chutí zavřít tu malou vztahovačnou dívenku do chladné sklepní místnosti bez oken – tak intenzivně mi šla na nervy). Wyler dbá pečlivě promyšleného rozestavení postav v každém záběru, díky čemuž dosahuje nečekané působivosti. Svůj cit pro různé hloubky ostrosti (a tím pádem různé emoce, jež záběr vyvolává) předvedl Franz Planer již ve Snídani u Tiffanyho, také zde mnoha záběrům dominuje Audrey Hepburn, přičemž v samém závěru, kdy nedělá nic jiného, než že jde, jakoby jí ležel u nohou celý svět. Šance na úspěch Dětské hodinky u dnešního diváka je vysoká, Wyler zabalil silný a autentický příběh do hávu, který ani po čtyřiceti letech nepůsobí obnošeně. 85% Zajímavé komentáře: betelgeuse, Eddard ()
║Rozpočet $3,6milióna║ Audrey Hepburn vo veľmi odvážnom filme s dosť háklivou témou a hlavne na tú dobu. Kam sa to stočí som mal pocit už po prvých minútach a aj sa tak stalo. William Wyler je dosť zručný režisér aby z toho vyťažil maximum a dramaticky to vygradovalo tam kam to všetko aj smerovalo k veľkej tragédii. /75%/ ()
Napínavé černobílé drama o křivém obvinění dvou učitelek na maloměstě z lesbické lásky. Režie - slavný William Wyler (Prázdniny v Římě, Velká země, Ben Hur, Funny Girl) a režíroval to opravdu dobře. Temnému příběhu snadno uvěříte, tím spíše, že se dnes a denně v různých podobách a míře děje všude kolem nás. Vždyť kdo nezažil pomluvy, či potajmu sdělovaný názor na něčí domnělou homosexualitu? Vedle tradičně výborné Audrey Hepburnové zde září i malá Karen Balkin v roli odporné hysterické lhářky Marie. Trailer: http://www.sms.cz/film/detska_hodinka/ukazka ()
Tak to tu ještě nebylo! Audrey Hepburn obviněna z pěstování lesbické lásky, resp. "z hříšného vzájemného sexuálního poznávání!" ()
Vyrovnaně a se vztyčenou hlavou…tomu říkám tečka. Při první projekci mě dostaly především herecké výkony. S výjimkou hlavního mužského představitele, jehož herectví v tomto snímku bych si troufl ohodnotit jako „jen“ nadprůměrné, mě všechny 3 přítomné generace ženských představitelek dokázaly ohromit, tedy od té nejstarší (Bainter, Hopkins) přes střední (Hepburn, MacLaine) až po nejmladší (Balkin), přičemž z hlavy nedostanu (pochopitelně krom skvělé Audrey a její Karen) hlavně postavu Mary, která myslím může směle konkurovat těm největším spratkům stříbrného plátna vůbec (už dlouho jsem ve filmu někoho tak moc nenáviděl). Napodruhé mě však krom herců strhla podstatně víc atmosféra a nejedna z emocionálních bomb, kterých přicházelo směrem k závěru stále víc. Kombinace hněvu, opovržení (vůči okolí), beznaděje a lítosti mě dokonale vtáhla a ke konci, no proč to vlastně nepřiznat, jsem měl opravdu na krajíčku. A ten pohled z okna…tolik říkající. Zvyšuju hodnocení na slabších 5*, Wyler mě zas jednou naplno dostal. ()
Datum natočení této pozoruhodné sondy do americké duše druhé čtvrtiny minulého století tak trochu klame. A současně naznačuje, že průniky nového nazírání nejsou zpravidla ani rychlé, ani přelomové. Že být poněkud starší co do tvarosloví (formy zpracování) zdaleka neznamená být a priori méně kvalitní, méně sdělný, méně průrazný. Dobový retrofilm HODINKA je vybudován na postupném gradování zápletky, na napínání jinak možná spíše trviálního námětu. Idyla či spíše její zdání se rozplývá ještě rychleji, než nám byla v prvních sekvencích předestřena. Rub zdánlivé dětské nevinnosti naznačuje, že lidé jsou vždy jen jedni: buď slušní, nebo opakem tohoto doufám nikoliv zkompromitovaného pojmu. Filmu vévodí výkony obou titulních hrdinek, vyzvedl bych rovněž představitelku rovněž klíčové dětské úlohy Karen Balkinovou. Ďábel skrytý v rychle dospívajícím, ještě dětském těle je totiž zvlášť odpudivý. Hepburnová prokazuje i zde své mimořádné herecké nadání. Zjev barbíny ještě nemusí být výpovědí o ženské duši. Tento mimořádně zajímavý příspěvek do dobové vlny kritického pohledu na tehdejší často tak idylizovanou (vnitro)americkou skutečnost je i dnes po čertech živý. Pro ty, kteří alespoň tuší, jak ten lidský ďábel vlastně vypadá a jak s ním bojovat, když nám nedá jinou možnost. ()
Od začiatku do konca na seba nenechali dámy, kráľovné tohto filmu stratiť dojem, že by si zaslúžili minimálne soškovú nomináciu. Od začiatku sa však film netvári tým, čím začal byť v druhej polke. Dráma je začatá totiž pomerne pozvoľne a nebyť toho hereckého absolutória, asi začnem spochybnňovať hodnotenia. Tohto pocitu som sa však v druhej polke musel totálne vzdať. Beštia v podaní malej Mary vzbudzovala dokonca až hrôzu a dej, ktorý sa od nej odvíjal ma absolútne dostal. Koniec bol však trošku predramatizovaný a normálne by som prijal aj miernejšiu verziu. 85%. ()
Wyler natočil snímku, ktorú v danom období musela konvenčná spoločnosť prijať veľmi rozporuplne. Na jednej strane sa však do tejto provokačnej témy pustil s takou opatrnosťou, až si podľa môjho názoru veľmi dobre uvedomoval konfrontáciu najrôznejších názorov a postojov. Je možné milovať osobu rovnakého pohlavia? V 21.storočí sa nad dôležitosťou tejto otázky nikto nepozastavuje, no ako to bolo v dobách konzervatívnych moralistov? Wyler dokonale vystihol, ako dokáže jedna zvrátená lož protivného decka prevrátiť dvom učiteľkám život naruby, vtesnať ich do škály pretrvávajúcich predsudkov, ohovárania a odsudzovania a nakoniec zapríčiniť stratu súdnosti jednej z nich. Dokonalý film, ktorý si úplne vystačil s kvalitným scenárom, hudbou a hercami (James Garner!!! a Audrey Hepburn). Prekrásna dráma s prekrásnou myšlienkou. ()
Drama Williama Wylera DĚTSKÁ HODINKA (1962) patří k filmům, u nichž se mi doslova kroutí střeva. Je to příklad filmu, ve kterém šlo všechno špatně: adaptace divadelní předlohy (emoce se důkladně „vykecávají“), tématická skandálnost (lesbická láska), společenská závažnost (puritánské novoanglické maloměsto), Audrey Hepburnová ve fázi kariéry, v níž se z roztomilých žabců přehrávala do asketických, až masochistických rolí (viz PŘÍBĚH JEPTIŠKY), Shirley MacLaineová ve fázi kariéry, v níž měla potřebu dokázat své dramatické herectví, a William Wyler, který se jindy k postavám kamerou a citem sotva přiblížil, teď natáčí příběh důsledků jedné zlovolné lži, jako kdyby točil KLADIVO NA ČARODĚJNICE (velké detaily skrz na skrz Zlé holčičky), sám pohlcený drtivým vírem hysterických emocí z inscenované nespravedlnosti. Nízké emoce a blbost se ve filmu šíří jako virus a sedají i na diváka: Film důsledky oné lži tak zveličuje, staví na nadsazeném základě [holčička jako čiré Zlo, omezenost maloměsta, která jí dává živnou půdu, lží stižené hrdinky, jejichž silné osobnosti degenerují do záchvatů stihomamu a sebemrskačství, až stigmatizují samy sebe, tj. stávají se „vinnými“], že v závěru jednak ospravedlňují způsob, kterým obě hrdinky komunitu opouštějí (bez odpuštění, bez rozloučení), a jednak do tohoto víru povýšených, jakoby spravedlivých emocí zatahují i diváka. Znáte ten „očistný“ pocit po té, co se viníkům fikční nespravedlnosti (svini holčičce, krávě její bábě, tupému maloměstu) v závěru po zásluze dostane retribuce v podobě porážky a opovržení, které si musejí vyžrat! Nemůžu si pomoct, tohle jsou – obzvláště na tehdy téměř šedesátiletého Wylera – nezralé emoce na mentální úrovni holčičího spratka, který to celé způsobil. Morbidní film. ()
Kupodivu to byly tentokrát vedlejší role, které upoutaly mou pozornost, spíše než hlavní duo. Ale co upoutalo mou pozornost daleko nejvíc, byla režie. Nápaditost a absolutní spolehnutí se na své herce, včetně těch nejmenších, dává skvěle vyniknout charakterům a pojmu drama. Wylerovi bych vytknul pouze dvě věci. Že v rámci tématu svými nápady mohl občas šetřit. Střih, detail a dokonce i kamera, na sebe podle mě poutají příliš pozornosti a ne vždy s příběhem ladí. A také to, že úvodní drama rozehrál tak, že v momentě, kdy se zúží na hlavní představitelky, působí skoro jako jiný film. A i když za 45 let prodělalo téma homosexuality určitý vývoj, některé momenty působí daleko silněji a věrohodněji než houfy novodobých titulů trapně předstírajících jakousi výpověď. ()
Pravdou je, že na Wylera mi to po formální stránce přišlo málo... výjimečné? Každopádně na rok 61 už moc klasické. Jinak samozřejmě dobře odvedená práce - herecky zvládnuté (na dnešní dobu trochu přetahované emoce samozřejmě patří k dobovému standartu), obsahově příjmně mnohovrstevné, přičemž se můžeme dohadovat, které z témat bylo pro Williama to hlavní... moc pomluvy, homosexualita a tabu s ní spojené, či pouhá lidská úzkoprsost a ignorance. Kromě několika velmi silných scén (zj. z konce filmu) a obligátní, iracionální radosti pramenící z pouhé přítomnosti Audrey na plátně mě potěšil obzvášť netradiční konec, ve své době jistě více než osvěžující. 70% ()
Reziser William Wyler si chcel po velkofilme BEN HUR (1959) oddychnut a natocil vynikajucu dramu o zbytocnej ludskej krutosti kvoli klamstvu jednej ziacky. Kedze je film ciastocne podla skutocnej udalosti, nie vzdy treba dietatu verit, ked klame a uz vobec nie vtedy, ked to moze velmi poskodit zivot dospelych ludi, ktori tak dlho budovali fungujucu dievcensku skolu. Zo zaciatku mal film lahky rozbeh, az som mal pochybnosti, ci sa tam bude nieco diat, ale druha polovica filmu bola uz dost dramaticka. Skoda len, ze sudne pojednavanie nebolo vobec natocene, len sa o tom neskor spominalo, ako to dopadlo. Herecke vykony detskych, ako aj dospelych hercov boli dost presvedcive, takze vynikajuco natocene dielo... 24.03.2009 ____ Audrey Hepburn - (Karen Wright) +++ Shirley MacLaine - (Martha Dobie) +++ James Garner - (Dr. Joe Cardin) +++ Miriam Hopkins - (Lily Mortar) +++ Fay Bainter - (Amelia Tilford) +++ Produkcia: William Wyler, Robert Wyler +++ Hudba: Alex North +++ ()
Tematicky chvalbohu neaktuálne. Filmársky stále skvelé. Vedel som, že sa mi ten film bude páčiť ale nečakal som, že až tak veľmi ma rozoberie. Bez výnimky fantasticky napísané a zahrané postavy (a Audrey prekvapivo nedominuje) podporené na svoju dobu neuveriteľným drivom a Wylerovou istou režijnou rukou . Posledných 20 minút je strašné emočné žrádlo. 10/10 ()
Ono být lesbička dneska není nejjednoduší, natož v šedesádých letech. I Wyler je trošičku bál, jak to příjme veřejnost, proto si můžete všimniut, jak opatrně do toho šel a že ve scénáři není nikde na plnou hubu nějaký coming out a nebo slovo gay, homosexuál nebo něco podobného. __ Audrey může hrát cokoliv a stejune bude ta nejvíce nejkouzelnější ženská na světě. ()
Vynikající film, který staví na neotřelém příběhu s lesbickou problematikou a křivém obvinění, jež má nedozírný vliv na život a profesi dvou mladých učitelek, jež výtečným způsobem ztvárnila půvabná, okouzlující a nádherná Audrey Hepburn a krásná Shirley MacLaine. Snímek má atmosféru, napětí, skvělé herce i v jiných rolích (Mary Tilfordová byla perfektně ztvárněna), bezchybné dialogy a téměř odzbrojující, byť ne neočekávatelný závěr. ()
hodně naivní homofobní agitka.... ()
Silný film. Silný, dojímavý a smutný. O tom koľko zla dokážu urobiť predsudky, ohováranie a jedno zlé, hnusné a protivné decko. Audrey Hepburn a Shirley MacLaine su vynikajúce. ()
Už dlouho jsem necítil takový rozpor jako po skončení Wylerovy Dětské hodinky. Je to geniálně natočené, ale svým vyzněním je to strašlivé asi jako Harlanův Žid Süss. Maximálně 3/10, výš nejde jít ani omylem. ()