Smolný pich aneb Pitomý porno

KINO Art/// Obsazení 6/10 Děj 8/10 Hudba 4/10 Kamera 10/10/// PLUS: jsem si celkem jistý, že pro cinefily, milovníky rumunské kinematografie a režiséra Radu Jude to bude skvělý film, určitě je také odvážný a vlastně díky mainstreamovému názvu láká nejen artové diváky MÍNUS: přesto musíte být cílovým publikem, jinak odejdete z kina neuspokojeni/// Shrnutí:  Už před lety jsem psal recenzi na Judeho Aferim! a i zde nalézám podobný styl, jen v jiných kulisách. Film vypráví o vážných a aktuálních problémech, především současného Rumunska, ale to samé se děje všude jinde na světě. Snímek ocení (s přibývajícími léty o to víc) filmový historici. A to hned ve třech rovinách. V rovině přímé současnosti a velké filmové výpovědi na aktuální témata včetně až absurdně působící Covid pandemie. V rovině nedávné i dávné minulosti a historii včetně použitých starých záběrů a v rovině budoucích diváků a jejich pozdějšího náhledu na naši současnost a její problém(y)./// Celkem 73%/// (25.05.2021)

Smolný pich mě zajímal už dřív, ale až ve Varech jsem se k němu byla schopná dostat. Projekce hned ráno po snídaní není úplně nejvhodnější čas na tento dosti explicitní pornografický kousek a už jen proto, že to bylo moje první porno v kině a v sále s další asi pětistovkou lidí, se mi celkem hravě zaryje do paměti na dost dlouho. Film je rozdělen na několika částí, z nichž jedna by se dala považovat za poměrně nudnou, protože v podstatě jen sledujeme rumunské obyvatelstvo pohybující se na rumunských ulicích a jejich občasné spory kvůli špatnému parkování, atd. Mně ta část přišla právě jako zajímavá sonda a alespoň povrchní poznání mravů a kultury. Druhá část je extrémně sociálně a politicky kritická satira na všemožná světová témata a poskytuje náhled do toho, co vše je ve světě špatně nebo mylně špatně. Třetí část už se pak soustředí na osud učitelky, jejíž porno video s manželem se dostalo do rukou celé školy, která jí za to plánuje řádně zostudit a slovně zlynčovat. Celý tenhle snímek je pro mě slovy skoro nepopsatelný, ale hnul mi žlučí několika různými způsoby. Nic podobného jsem za svůj život asi neviděla, o to víc mě těší, že tahle satirická koláž vznikla právě ve východoevropské zemi jako je Rumunsko. Pokud někdy bude možnost vidět od Judeho i oceněné Barbary, nebudu se asi zdráhat. KVIFF 2021 (02.12.2021)

Ať už o jde o české 'Chyby' či zahraniční snímky jako 'Pleasure' nebo 'Red rocket', letos se urodilo až záhadně moc filmů zabývajících se tématem pornografie. Zdání i název však klame, protože rumunský koprodukční snímek 'Smolný pich aneb Pitomý porno' (který nese i českou produkční stopu) není erotickou rozprávkou ve stylu románu 'Lady Fuckingham' – ačkoliv režisér Radu Jude svůj snímek otevírá právě pornografickou scénou. Ve skutečnosti jde o pseudo-artovou filozofickou frašku, která je v kontextuální podstatě jistou sondou do mentality rumunské společnosti a východoevropského buranství - jejíž formuli lze i aplikovat na jakoukoliv většinovou společnost - a která je mixáží čtyř různorodých vypravěčských stylů: 1) prolog který je videozáznamem domácího porna. 2) experimentální observační walk-movie o tom, jak Katia Pascariu půlhodinu chodí po Bukurešti. 3) jízlivá montáž absurdních skečů o lingvistickém významu slov, kde samozřejmě nesmí chybět výrazy jako blowjob, pizda, Casa poporului, či revoluce. 4) vyhrocený střet názorů v SRPŠ konverzačce alá 'Dvanáct rozhněvaných mužů', která má tři alternativní konce. To vše navíc na aktuálním pozadí virové pandemie..... Co tímto skandálním sociologickým mišmašem chtěl autor říci? O tom lze polemizovat a snímek tak interpretovat stejně různorodě jako jeho syžet. Radu Jude jakožto svéráz evropské kinematografie chtěl primárně satiricky nastavit zrcadlo tomu jak lidé vnímají intimitu, sexuální tabu (shout-out Zuzaně a Terezii z Vyhonit ďábla) a pornografii. Ano, protože všichni jsme perverzní čuráci a promiskuitní kurvy, šoustáme častějc než zvířata, porno viděl doslova každej, ale stále se budem až do posrání moralizovat dokud nikdo není čistej jak lilie. Vskutku provokativní námět, že? Účel zde totiž světí prostředky víc než rumunská církev umělá dilda. Petra Nesvačilová v roli paní Gottové pobavila...... // VERDIKT: pornobizár pro intelektuály. Rocco Siffredi může závidět. // 🍆💦🧠 (31.12.2021)

V jádru klasická moralita, v jejímž karnevalovém závěru se v reakci na „internetové bunga bunga“ jedné učitelky vybarví pravé charaktery několika pokrytců. Trefuje se přitom do cílů tak pomalých, že je skoro nelze minout. Radu Jude ovšem na společenské a vypravěčské konvence útočí s takovým citem pro absurditu a takovou razancí, jakou se ve východo- a středoevropské kinematografii naposledy vyznačovaly snad filmy Dušana Makavejeva a dalších tvůrců jugoslávské černé vlny. ___ Jude přistupuje k nahotě a sexualitě s podobnou samozřejmostí jako rumunský film Touch Me Not, jehož plakát visí v pozadí úvodní scény sexu. Přestože si jej milující se pár zpestřuje maskami, vulgárním slovníkem a koženými důtkami, jedná se o docela obyčejné domácí š****í, na němž navzdory následujícímu dění není nic pohoršujícího. Mnohem urážlivějící věci se dějí na ulicích Bukurešti v úvodní části, kde vulgarismy a sexualizace žen představuje až děsivě samozřejmou součást městského ruchu. ___ Formální svobodomyslnost filmu o třech stylisticky odlišných kapitolách odráží komunikační nemohoucnost postav, které si kvůli věkovým, třídním nebo náboženským rozdílům a uzavřenosti ve svých myšlenkově omezených světech nejsou schopné naslouchat. Určitá neučesanost, daná i rychlým natáčením, zároveň zesiluje naléhavost Judeho kritiky. Není precizní analýzou společenských poměrů, ale naštvanou eklektickou palbou do diváků, kteří se třeba jen svým tichým přihlížením podílejí na tom, že zanedbatelné poklesky odvádějí pozornost od závažných zločinů a přispívají k rozdělení společnosti; že je vnější zdání (třeba v podobě vyleštěné sochy na školním dvorku) nadřazováno vnitřním hodnotám; že sexismus, rasismus a nacionalismus vytlačují demokratické ideály. Tváří tvář té náloži zdánlivě vyprázdněných observačních záběrů (které ve skutečnosti přetékají významy), nečekaných souvislostí, ztopořených penisů a citátů od Benjamina, Brechta, Eca, Kracauera nebo Kundery zkrátka nelze zůstat lhostejný. Ideální film do apatické doby a pravděpodobně nejvtipnější vítěz Zlatého medvěda. 85% (12.05.2021)

Smolný pich definitivně potvrzuje, že vedle Miguela Gomese dnes evropská, nebo dokonce možná světová kinematografie nemá jiného dalšího autorského režiséra, který by byl natolik poťouchle hravý, provokativní, nepředvídatelný, a přitom důsledně politický, jako Radu Jude. Jeho poslední ztopořený prostředníček určený všem vyznavačům ortodoxního vyprávění a konzervativní ideologie není bůhvíjak honosný, esteticky promyšlený artefakt. Je to spontánní skrumáž pozorovatelského cinema verité, godardovské asociativní abecedy a divadelní soudničky s ultra komiksovým finále, na něž by se v Marvelu a DC nezmohli, ani kdyby kolektivně popili ayahuascu. Přijde mi super, že tady během korony vznikne společensky relevantní film, který je feminističtější a zároveň sexuálně explicitnější než cokoli z velkovýroby všech západních woke industrií. Přitom to fakt není žádný zázrak, ale kope solidně. (27.04.2021)