Reklama

Reklama

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz Idi i smotri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Čtrnáctiletý Fljora je v létě 1943 naivním běloruským chlapcem, odhodlaným zapojit se do partyzánského odboje. Na konci příběhu je lidskou troskou, z jejíž tváře navždy zmizely stopy dětské nevinnosti. Fljorův osud plný utrpení, ve kterém nechybí místo ani pro první erotické okouzlení a tragikomické okamžiky, prožila většina z těch, kteří dospívali za druhé světové války. Němci tehdy v Bělorusku realizovali projekt "spálené země", v němž lehlo popelem na šest set vesnic. O těchto událostech vypráví ve svých novelách Ales Adamovič, který se rovněž podílel na scénáři filmu, opatřeného názvem Zabijte Hitlera. Do výroby však šel snímek pod titulem, jenž tvoří refrén v biblické Apokalypse. Elem Klimov jej natáčel chronologicky, což výrazně pomohlo představiteli hlavní role Alexeji Kravčenkovi ke ztotožnění se svým hrdinou. Obraz Fljorova vyšinutého nitra však nevyjadřuje pouze herecká akce, výraznou měrou se na něm podílí práce kameramana a zvukaře, k níž zvláštní kontrapunkt vytváří Mozartova hudba. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (479)

Douglas 

všechny recenze uživatele

Postupně se proměňující válečné drama o chlapci, který se vlivem války mění k nepoznání a z citlivého chlapce nakonec zůstane jen emocionálně vyprázdněná skořápka. Depresivní film dosahuje intenzity působení na diváka především častou aplikací subjektivizujících prvků a falešných hlediskových záběrů, přičemž obé využívá nejen v tradiční rovině obrazu, ale především ve zvukové stopě, kterou divák vnímá sice méně uvědoměle, ale o to intenzivněji. Klimov neustupuje před ničím a jeho film je působivý především ve svém nepolevujícím cynizmu s jakým zobrazuje scény nejhoršího násilí. Jedinou "hodnotící" optikou je sám hrdina, který však válečnému peklu natolik podléhá, že se nakonec stává jen objektem, do něhož divák projektuje své vlastní emoce. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Na svoji dobu místama neuvěřitelně psychiku deptající, zejména v 2.půli brutální (tuším že jediný sovětský film, který byl za bolševika nasazen do kin s ratingem "Mládeži do 18 let nepřístupno!"), nesmírně působivý film z doby nacistického vyhlazovacího tažení v Sovětském svazu. Malému chlapcovi vyvraždí rodinu a on se dává k partyzánům. Po úvodní, trochu rozvleklé půlhodince, to začne Klimov do diváka emocionálně hrnout s takovou razancí, že je to místama až na hranici snesitelnosti. Během natáčení byl po boku chlapeckého hlavního představitele neustále psychiatr, který dohlížel, aby se psychicky náročné natáčení nepodepsalo na jeho duševním stavu. Beztak neúspěšně. Režijně je to brilantní dílo. Nezapomenu na dvě scény. První, kdy hlavní hrdina prochází svojí rodnou vesnicí, která byla několik dní předtím vyvražděna nacisty. Nejsou tu naturalistické záběry, pouze nenápadné, děsivé náznaky a jediný letmý pohled kamerou, jen tak, jakoby mimochodem, osvětlí hrůznou skutečnost. A druhá scéna na konci, která vešla do dějin filmu - vyvraždění běloruské vesnice SS jednotkami, upálení jejích obyvatel v nedaleké stodole. Kam se hrabe scéna vyklízení ghetta ve Spielbergově Schindlerově seznamu. Nedá se popsat, musí se vidět. Nezapomenutelný zážitek. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Na některé věci slova nestačí, někdy je mnohem výmluvnější to, co vidíme. V tomto filmu toho uvidíte dost, víc než byste vidět chtěli a nakonec ztratíte řeč, zcela oněmíte. Viděné hrůzy se vám vepíšou do tváře, sice ne tak výrazně jako šestnáctiletému Fljorovi, avšak vepíšou, budou tam a vy ztratíte chuť k jakékoliv činnosti. Vaše duše se neoctne ve stavu naprosté lhostejnosti k viděnému, naopak budete moc dobře vědět, co to znamená nenávist. Během sledování jsem měl i tendence zcela zavrhnout používání německého jazyka, ale člověk by měl hledět spíše do budoucnosti. Pro připomenutí minulosti jsou filmy jako Jdi a dívej se dostačující. 95% ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Ono se to lehce řekne jdi a dívej se, ale zrovna na tenhle film se moc lehce nedívá. Ne, že by to byl špatný film, to ani omylem. Skvělá práce režiséra i kameramana však dokázala nacistické zrůdnosti páchané v Sovětském svazu převést do tak silného filmového zážitku, že po skončení filmu přišla na návštěvu do mé hlavy slečna deprese. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Zrejme najdepresívnejší a najnepríjemnejší film, aký som kedy videl. A zároveň najrealistickejší film o vojne vôbec. Majstrovské dielo. Ale budete si po ňom musieť pustiť niečo odľahčené na zasmiatie - napríklad Schindlerov zoznam, ktorý je oproti tomuto vyložene pohodová záležitosť. ()

Renton 

všechny recenze uživatele

Scénář: Ales Adamovich, Elem Klimov .. Závěrečná mozaika chlapcova zoufalství, v rychlém střihu protkaná dobovými záběry Adolfa Hitlera a nacistické fanatizace je dokonalá. Předcházející děj má k tomuto označení velmi blízko. Hutný, velmi drsný zážitek totiž kazí utahanější první třetina, kdy jsou některé pasáže hůře stravitelné. Jinak téměř bezchybné, výborně zrežírované. Německá genocida tvrdě zasáhla venkovské obyvatelstvo zejména v sovětském svazu, kde byla líheň na komunisty. Filmové podání Elem Klimova nahlíží na zlomek z celkových 628 hrůzných činů.. ()

Adrian 

všechny recenze uživatele

Choď a pozeraj sa - názov filmu, ktorý presne kopíruje aj samotná kamera a skrz ňu aj pohľad na genocídu očami dospievajúceho chlapca. Prerod jeho detskej "naivity" v ľudskú trosku so šialenstvom v očiach z hrôz naokolo zažíva rovnako intenzívne aj samotný divák. Pohľad jeho očí ku koncu filmu je niečo, čo vo mne bude ešte dlho rezonovať. Výborná práca so zvukovou stopou (dnes už osvedčene fungujúci kontrast drsných scén v pozadí s klasickou hudbou, ako aj zvýraznenie vnútornej agónie používaním rytmického dunenia zvuku s nízkou frekvenciou kmitu) a na city permanentne útočiaca sonda o zverstve vojny a genocídy. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Neměl jsem příliš rád sovětské válečné filmy (plné heroismu a propagandy) a ač jich byly plná kina, s úspěchem jsem se jim vyhýbal. Tohle však bylo něco úplně jiného - žádné ideologické podhoubí a působení propagandistických tlaků, pouhá řeč a síla filmového obrazu, filmové memento, sovětská Apokalypsa. Herecký výkon toho malého kluka mě víc než ohromil, úplně mne paralyzoval... Nejsilnější obžaloba války, nelidskosti a šílenství. Jeden z nejexpresivnějších a nejnaturalističtějších světových válečných filmů vůbec... Film - Memento. Film - imperativ! ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Nuda – nuda – silná scéna. Nuda – vata – silná scéna. Vata – vata – ohromně silná scéna. A tak stále dokola. Sdělení silné, ale ničím výjimečné (lze ho "najít" i jinde) a navíc to jako film dvakrát moc nefunguje; je to málo rafinované ve svých sděleních a příliš to sází na první signální válečných hrůz. Pokud se ovšem naladíte na specifický rytmys vyprávění a z otupělosti se proberete na ty silné scény, tak se to rozhodně oplatí vidět. Takže je to spíše takové “bdi a dívej se”. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„TU JSEM VIDĚL, JAK BERÁNEK ROZLOMIL PRVNÍ PEČEŤ A SLYŠEL JSEM, JAK JEDNO Z TĚCH ZVÍŘAT ŘÍKÁ HLASEM HROMOVÝM: JDI A DÍVEJ SE...“ /// Tak to mě kurva fakt nenapadlo, že v pětaosmdesátým natočej Rusáci takovejhle art. Válečnej. Často mám pocit, že mi z těch zvuků a děje, kterej se změní v poslední hodině na německý zvěrstvo, jebne. Jsem rád, že jsem na vlastní kůži pochopil, proč Alexej Kravčenko hrál v Nabarveným ptáčeti. „Jdi a dívej se“ s ním má totiž hodně společnýho. I tady chlapec ujde kus cesty. Ovšem tohle je v první řadě artový psycho, proti kterýmu je „Ptáče“ líbivej biják. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „Návrat do Chatyně“, kterou v roce 1972 napsal Alěs Adamovič, neznám. 2.) Slyšel jsem, že prej zaválky vobčas shořela nějaká vesnice. 3.) Thx za titule „fridatom“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

TheMaker 

všechny recenze uživatele

Emocionální vyděračství, nic víc ! Parta šašků zapálí barák s vesničama a proto, že je to odporné, dechberoucí, k bzlití a další pocity, co to u Vás může vyvolat, mám dát 5 hvězd !?! Ano je to hnus, ta doba byla odporná a nechtěl bych v ní žít, ale je velmi lehké natočít film se samými podobnými samoúčelnými scénami, a ještě lehčí tomu šoupnout hned 5 hvězd. To nemluvím o hlavním představiteli filmu, který mi byl trochu nesympaticky a ke konci to s tím jeho namaskováním obličeje už trochu přepískli ... Dost nadhodnocený snímek ... ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Syrový, děsivý, depresivní a především silně sugestivní film. Jeden z nejpůsobivějších sovětských snímků, jaký jsem kdy viděl..Lepší než Balada o vojákovi nebo Jeřábi táhnou. V některých částech mi připadal i jako dokument. Pohled na děsivý válkou poznamenaný obličej Fljory (zcela mimořádný výkon po psychické stránce) střílejícího jak smyslů zbaveného na konci filmu do Hitlerova portrétu je silně destrukční stejně jako třeba retrospektiva událostí jdoucích v časové posloupnosti zpět až k událostem ústícím ve válečný konflikt a odvíjejících před očima tohoto malého kluka. Vše podstatné tu už bylo napsáno, tak snad jen dodám, že Němci byli sice krutí a páchali neuvěřitelná zvěrstva (což je všeobecně známo), ale právě Rusové, ať už to byli Bělorusové nebo Gruzinci, nebyli v tomto ohledu o moc lepší..V jakém zajetí byste sami osobně chtěli být? V Sovětském anebo radši v tom Německém, vyberte si:-(? Vyzdvihl bych tedy především Fljorův psychologicky přesvědčivý výkon, subjektivní a objektivní úhel pohledu ruční kamery a také hudební stránku, kdy chvílemi sílící hluk se tu střídá se zlověstným tichem a k tomu jako kontrapunkt zní Mozartova hudba. ()

Slasher 

všechny recenze uživatele

Temný sestup na dno lidství, do pekel válečných šílenství, mixovaný s podmanivou atmosférou snu a momenty vizuální nádhery - v tom má velmi blízko k Apocalypse Now. Nejprve mě znejistil pomalý děj a divně teatrální herectví, cca od půlky už si ale sedlo ve vydatný zážitek ze spálené krajiny "židobolševických" mokřad a lesů. Tohle je druhá světová jako ten nejtvrdší z hororů. Račte kdo by snad měl pochyb, čeho jsme my lidé schopní... ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

V dnešní době se jedná z mého pohledu spíše o takový polodokument o hrůzách Hitlerovy vyhlazovací války ve východních státech a zejména v Rusku. Do poloviny filmu se v podstatě nic zajímavého neděje a film docela nudí. Divák si ale pomalu a jistě navyká na jeho "polodokumentární" vizuální efekt. Vše je jako by skutečné, kolem nás, příliš realistické ... Od poloviny jsme pak svědky v podstatě jen dvouch důležitých událostí, a to vyhlazení jedné z vesnic, upálení obyvatelstva v místním kostele a v podstatě syrového a realistického zpracování likvidace obyvatel a řádění nacistů a jejich přisluhovačů. V další scéně jsme svědky dopadení "likvidační jednotky" partyzány a mírné ruské propagandy (odhození hořící louče do vody ...). To vše vnímáme, nebo alespoň se film o to snaží, očima mladého, nezkušeného chlapce v pubertě, který nastupuje jako odhodlaný partyzán na počátku filmu a končí jako psychicky vyhaslá lidská troska ... Film jednoznačně není pro slabé povahy, to rozhodně není. Na druhé straně nese obrovskou a téměř nezkreslenou výpověď o tom, co se na východě za II. sv. války dělo. A to by měl zřejmě v jistém úseku svého života vidět každý člověk povinně ... Upalování civilistů ve stodolách a kostelích a masové popravy byly běžnou Hitlerovou rutinou, kterou využívaly německé vyhlazovací jednotky před tím, než byly zavedeny sítě vyhlazovacích koncentračních táborů... Tento film vám přesně ukáže, jak takové hrůzy probíhaly a vypadaly. Ukáže opravdovou skutečnost, realitu, žádnou smyšlenku ... události, na které by nikdy nemělo být zapomenuto. A navíc vám to ukáže tak, jako by jste v tomto pekle přímo byli. Špičkové ztvárnění, herecký výkon hlavní postavy, strašlivá a tísnivá atmosféra ... peklo na zemi... ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. "Hezké vesnice hezky hoří" - zní název o 11 let pozdějšího balkánského filmu - ale protentokrát se odehrává bohužel podobný děj v Bělorusku za 2. světové, sledován očima rychle zestárnuvšího nevinného chlapce Fljory - mladičkého partyzána s pichlavýma očima, které během několika dnů viděly až příliš mnoho utrpení. Závěrečné střílení Fljory do obrazu rakouského rodáka Hitlera se odehrává za doprovodu geniálního Requiem rovněž rakouského umělce Mozarta. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=7rhudo-2wng ()

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně syrový, ale na druhou straně velmi působivý a intenzivní snímek. Fljora je na začátku mladíček plný ideálů, který netuší co je válka za zvěrstvo. Končí jako lidská troska, která má za sebou víc, než jiní za celý dlouhý život. Film na mě skutečně zapůsobil, ať se jedná o herecký výkon hlavního hrdiny, výtečnou režii, či geniální kameru. Takto sugestivní zážitek se často nevidí. Budu muset i topku přepracovat. Marně si vzpomínám na nějaký válečný film, který by ve mně zanechal tu atmosféru co Idi i smotri. Vrcholem je závěrečných deset minut, které polodokumentární formou mapují vývoj v Německu a život Adolfa Hitlera. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Idi i smotri, to je výborná souhra obrazu i zvuku vyvolávající silně negativní emoce přesně tak, jak režisér zamýšlel, aneb válečné hrůzy v tom nejdepresivnějším podání. Prostředí efektivně vyvolávající úzkost samo o sobě, zprvu nadšený chlapec měnící se v psychycky vyprahlou trosku, upalování lidí za živa doplněno o zvířecí smích vojáků, bezmoc a temná hudba s všudypřítomnými zvuky šílenství... Atmosféra, kterou byste rozhodně nechtěli zažít na vlastní kůži. A právě atmosféra je zde to hlavní, neboť film jinak nepohlíží na válku z globálního hlediska a bohužel ani neslouží k nějakému hlubšímu zamyšlení (na rozdíl od Apokalypsy), je to jednoduše sled několika hrůzostrašných událostí, bez důležitějšího děje, což mě vede k myšlence, že celá první půlhodina byla příliš roztahaná (např. taková scéna s focením vyloženě nadbytečná)... Ale úžasné finále s dobovými záběry a následujícím Mozartem to slušně vykompenzovalo. 8/10 ()

Reklama

Reklama