poster

Jdi a dívej se

  • Sovětský svaz

    Idi i smotri

  • Sovětský svaz

    Иди и смотри

  • Československo

    Choď a pozeraj sa

  • Velká Británie

    Come and See

  • USA

    Come and See

Drama / Válečný

Sovětský svaz, 1985, 142 min

Režie:

Elem Klimov

Předloha:

Ales Adamovič (kniha)

Kamera:

Alexej Rodionov
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Niktorius
    ***

    Jdi a dívej se, člověče. Pohleď na všechny ty hrůzy a zvěrstva, co do tak již docela neklidného Běloruska přítáhly spolu s německou armádou. Jdi, dívej se a nedýchej.... Idi i smotri rozhodně v mých očích nesplňuje kritéria 'sovětské Apokalypsy' , což je podtitul, který bývá snímku často přiřazován. Pro našince je putování čtrnáctiletého Fljory fašisty sužovanou zemí zajímavé už svým netypickým režijním pojetím - ony už ty časté vycentrované záběry herců hledících zpříma do kamery vypadají velmi neobvykle. Stejně jako nevšedností, se však film vyznačuje překvapivou obsahovou prostotou. Celý syžet je založený na sledu drastických scén, kterých je Fjlora buď přímým aktérem nebo plní plní pouze funkcí fakticky i emočně nezúčastněného přihlížejícího a středem zájmu se tak stává konkrétní nemilá událost. S tímto je úzce spojen i synkretický přístup k divákovi, kdy určité události vímáme jakoby přímo Fljorovými smysly a jindy na vykreslené dění pohlížíme s chladným odstupem statické kamery. Elem Klimov ani náznakem nesáhl po patetičnosti a nenechal svůj film prorůst podhoubím komunistické ideologie, soustředil se jen a pouze na zachycení utrpení a tragédie lidských životů, což se mu podařilo s obdivuhodnou působivostí. V tomto jsou režisérovi největší oporou herci, schopní vyloudit ty nejstrhanější a nejexpresivnější grimasy, jaké si vůbec lze představit. Průser nastává ve chvíli kdy se chceme pídit po nějakých hlubších význámech, kdy chceme objevit nějakou myšlenkovou hodnotu, která se ve filmu (ne)skrývá. Inu zatímco Coppolova Apokalypsa představuje nepřebernou studnici závažných myšlenek a její ideová základna zůstává a zůstane stále stejně bytelná napříč časem, Jdi a dívej se "jen" působivým způsobem zachycuje odstrašující události a roztřesenou náladu konkrétní historické doby.(24.2.2008)

  • Aidan
    *****

    Jdi a dívej se. Imperativ je tu na místě, protože člověku se chce zavřít oči, zacpat si uši, odejít. Válka je ukázána na dotek blízko - spolu s oním jdoucím a dívajícím se šestnáctiletým klukem je možno zakoušet hrůzu a úzkosti i vzácné okamžiky radosti uprostřed zmaru. Chtěl jsem sem původně napsat něco o kameře, hudbě a zvuku, díky nimž celek působí tak věrohodně, ale tak bych se k tomu podstatnému asi vůbec nedostal. Pitvu ať provedou jiní. Za sebe povím jen tolik, že film připomíná výpravu do pusté krajiny Žalmu 22: "Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se uprostřed vnitřností mých. Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne..."(2.6.2009)

  • evulienka3
    ****

    Veľmi expresívne stvárnený film, ktorý dokáže diváka zasiahnuť a stať sa veľmi zdrvujúcim filmovým zážitkom. Nebyť zbytočne naťahovanej prvej hodiny filmu a záverečnej síce parádne spracovanej, ale pre mňa nadbytočnej obrazovej doslovnosti, nemala by som naozaj čo dodať. Vojna je hnus. Veľmi silné 4*. 90%.(13.6.2016)

  • RHK
    ****

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. "Hezké vesnice hezky hoří" - zní název o 11 let pozdějšího balkánského filmu - ale protentokrát se odehrává bohužel podobný děj v Bělorusku za 2. světové, sledován očima rychle zestárnuvšího nevinného chlapce Fljory - mladičkého partyzána s pichlavýma očima, které během několika dnů viděly až příliš mnoho utrpení. Závěrečné střílení Fljory do obrazu rakouského rodáka Hitlera se odehrává za doprovodu geniálního Requiem rovněž rakouského umělce Mozarta. Ukázka: http://www.youtube.com/watch?v=7rhudo-2wng(9.5.2013)

  • Jhershaw
    ***

    Možná se takovým filmům říká podobenství. Příběh založen na skutečných událostech a scény "jako ze života za války" jsou prokládány momenty jako by ze snu nebo absurdního divadla. Chování chlapce i celý vývoj filmu nemá žádnou soudržnost a v celku nedává žádný smysl. Někteří zde mohou spatřit umění, poetiku, intenzivní emoce. Já měl co dělat, abych u filmu usnul jen dvakrát.(16.7.2010)

  • - Nejdříve byl v plánu název filmu "Zabít Hitlera", ale jméno muselo být změněno, protože to v té době bylo považováno za nevhodné. (Poker_Face)

  • - Alexej Kravčenko šel s kamarádem jen tak na konkurs do Mosfilmu. Vůbec sám nečekal, že si ho vyberou do filmu. (Monco)

  • - Bylo použito mnoho uniforem, které skutečně zažily 2. světovou válku. (Poker_Face)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace