Jak ukrást Venuši

Audrey Hepburn mi svojí hereckou polohou mnohem více sedí ve vážných, nebo alespoň né nablblých rolích. V jak ukrást Venuši se pohybuje přesně na hraně a první polovina filmu mě spíše utvrdila v tom, že Audreyiny nablblá děvčata nejsou mým šálkem kávy. Poté se ale rozehrává dobrá zlodějská komedie a celý film posouvá do polohy, kterou mám opravdu rád. Jsem si ale jist, že kdybych na film narazil ve večerní hodině v televizi, užil bych si ho naplno. 7/10 (20.12.2012)

Jeden z těch filmů, kterým člověk ani po x-té neodolá. Úsměvná a pohodová v každé minutě, zábavná v každém motivu, ať už jde o nápaditou loupež, rodinné vztahy nebo jednu z nejúžasnějších dvojic, které se kdy ve filmu pustily do nejaké té originálně nápadité loupeže. Audrey "Přece nebudu krást cizí věci." Hepburnová je úžasná a Peter O'Toole s ní zdatně drží krok. Společně pak vytvářejí nezapomenutelnou dvojku, která termínu "vztahová chemie"dává zcela nový rozměr. A dokomalým způsobem jim k tomu sekunduje Eli "Calvera" Wallach. Zkrátka klasika, kterou můžu zas a znovu. (10.10.2013)

Na Audrey Hepburn jsem kromě těch kukadel nikdy nic neobdivoval, ale tady je naprosto úžasná. Nejen fyzicky, samozřejmě. Pojem "chemie mezi hrdiny" definuji podle Venuše, protože to, co tihle dva předvádějí, to s léty nestárne, zraje jako víno a hraje jako klavír PETROF (lokálním patriotům "Nazdar";)). A pak ty výtečné scénky s otcem umělcem...super zábava od začátku až do konce. Jo a pak taky troška romantiky, ale to nevadí:) Dávám 90%. (15.08.2007)

Krimi komedie, u níž jsem skoro půlku filmu téměř nic výrazně komického nevnímal. Dokonce i atmosféra Paříže ze strany Američanů mi připadala trochu fádní. Pár scén jako třeba jízda policejních aut po ulici bylo až málem zdlouhavých, ale zaposlouchal jsem se do pěkně napsaných dialogů, zaujalo mne téma kolem falšování výtvarních děl a pro mne nepříliš známý Hufh Griffith coby lehce svérázný mistr padělatel (aneb takový následovník legendárního van Meegerena :-)). Loupež nejrůznějších objektů bývala častým tématem soudobé filmové zábavy, tahle loupež mne překvapila mj. rychlým způsobem, s jakým se do ní téměř bez přípravy naostro pustila nenápadná dvojka pachatelů a jak si hlavní hrdina uměl invenčně poradit se všemi nečekanými nástrahy (např. u "akce" s klíčkem, magnetem a provázkem). Mezi půvabnou Audrey Hepubern a jejím velice sympatickým partnerem Peterem O'Toolem to začlo čím dále víc jiskřit, nevadilo mi ani, že během opakované romantické lichotky jsem to nestoudné tajemství Venuše odhalil a scény z těsného skládku č. 4 v muzeu patřily určitě k těm nejvtipnějším (hlášky modrookého Petříka o obsazených luxusních hotelích, nedostatku místa pro doktora a pod. mne velice rozesmály :-)). Z několika point příběhu, které celé dění hezky završily, se mi nejvíc líbila ta s oslovením a dotazem směrem k Vincentu van Goghovi. Kdybych měl filmu něco vytknout, byla by to v první řadě poněkud nemastná-neslaná hudební složka. 75% (15.05.2020)

Příjemný, pohodový a vtipný film i po letech. Ústřední dvojice je dokonalá a jejich konverzace velmi vtipná. Navíc film dovedně mísí žánr romantické komedie a poněkud netradičního heist movie, přičemž samotná loupež je skutečně dopodrobna dokonale vymyšlená a v podstatě uvěřitelná. Fajn vidět Eli Wallacha také v jiném filmu než westernu nebo kriminálce. Škoda, že podobné filmy se v současné době už netočí. (Poslední mnou registrovaný pokus je Birthday Girl, o ničem dalším nevím.) (28.12.2018)