How to Steal a Million
Ako ukradnúť Venušu
Režie:
William WylerScénář:
Harry KurnitzKamera:
Charles LangHudba:
John WilliamsHrají:
Audrey Hepburn, Peter O'Toole, Eli Wallach, Hugh Griffith, Charles Boyer, Fernand Gravey, Marcel Dalio, Jacques Marin, Roger Tréville, Moustache (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Koníčkem Charlese Bonneta je falzifikátorství uměleckých děl. Na poslední aukci se mu podaří úspěšně prodat padělek Cézannova obrazu. Jeho sebevědomí to ještě posílí. Jeho dcera Nicole, která otce neustále zrazuje od jeho počínání, jednou v noci překvapí v domě distinguovaného muže, o němž si myslí, že je to zloděj. Simon Dermott je však specialistou na padělky a přišel odebrat vzorek barvy z domnělého obrazu Vincenta Van Gogha, aby mohl Bonneta usvědčit z podvodu... Bonnet se mezitím rozhodne vystavit v prestižní pařížské galerii falzifikát sošky Venuše od Benvenuta Celliniho. Sošku již před dávnými roky padělal Nicolin dědeček a jako model mu stála Nicolina babička. V galerii je soška z bezpečnostních důvodů umístěna uprostřed kruhu infračervených paprsků, při jehož přerušení se spustí alarm. Nicole Bonnetová se schází s americkým obchodníkem přes počítače Davisem Lelandem, z něhož se vyklube zájemce o sošku Venuše. Nicole zdůrazní, že je soška neprodejná, a když ho políbí, Leland si začne dělat naděje. Daruje jí zásnubní prsten. Za Bonnetem přichází pojišťovací agent, aby podepsal dokument, podle něhož bude soška Venuše pojištěna na milion dolarů. Svým podpisem však Bonnet dává také svolení k odborné expertíze. Nicole se zděsí a kontaktuje Dermotta. Chce, aby jí pomohl sošku ukrást, než se na podvod přijde… Dermott se Nicole ptá, proč chce ukrást něco, co jí patří. Také jí řekne, že se mu zdá, že soška Venuše je Nicole nápadně podobná. Ale Nicole se mu líbí, a proto souhlasí... Oba navštíví galerii a obhlížejí situaci a bezpečnostní opatření. Dermott je znepokojen, když zjistí, že naproti galerii je přísně hlídané sídlo ministra vnitra. Přesto však vymyslí plán. (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (297)
Nehynoucí půvab staré filmové školy, v jejímž rukopisu stále cítíme atmosféru čtyřicátých a padesátých let, konvenčnost, která dnes působí neobvykle svěže a mile. Ptát se, zda k tomuto následnému blaženému stavu diváckému i kritickému vedly skvělé herecké výkony protagonistů nebo sice nenápadná, ale důmyslná režie, je tak trochu chozením do lesa. I rutina se může povznést do tvůrčí úrovně, i ustálený tvar může nabídnout uměleckou i řemeslnou svěžest. A zdaleka ne vždy k tomu potřebuje nostalgii, touhu ohlížet se nazpátek do pomyslných "starých zlatých časů". Je jen jisté, že po celou dobu promítání je stále nač se dívat a čím se dojímat. Pro právem spokojeného diváka to rozhodně není málo. ()
Jedna z takzvaných amerických klasik z let šedesátých - Audrey Hepburn s roztomilým úsměvem, šarmantní O´Toole s modrýma očima, Audrey Hepburn s magickým pohledem, William Wyler bez sandálů a bez Charltona Hestona a Audrey Hepburn...., prostě Audrey Hepburn. Není to nejnápaditější, nejrafinovanější ani nejvtipnější krimi komedie, ale vše je jaksi namícháno a protřepáno přesně tak, aby se na to i po letech příjemně a se zájmem koukalo. Vkusné, inteligentní a nenudící.... a co chcete víc? :)) 80% ()
Hold fašovateľom umenia, vytvárajúcim potešenie iným a zabezpečenie sebe. Úvodná linka, voľne sa tiahnuca ďalším dejom je skvelá. Ukazuje sa ňou stará pravda, že "Kópia umeleckého skvostu je oveľa viac ako nepodarený originál.". Spoločne s Kopeckého dabingom pána Bonneta (čo je bonus pre č-s divácku obec) a krásnou Audrey patria tieto časti filmu na estetický Olymp. Na iných miestach však komédia pôsobí prízemne. Neveľmi originálne tematizuje políciu len ako zbor primitívnych a srandovno zm´tene pobiehajúcich tučkov. Dĺĺhočizná je i skrývačka v skrinke. Tieto scény ovláda vznešená nuda bez vtipu i napätia. Nechýba adorovanie boháčov. Sú ukázaní ako obete fascinácie diel umelcov. Na oltár zberateľskej vášne obetujú čokoľvek. Odborníci zase bývajú v najdrahších hoteloch a s tým spojené právo na krásnu ženu. Je to len ideológie moci majiteľov štúdií. Takýmito spracovaniami sa utvrdzuje divácka obec, že svet filmu je síce nereálny, ale poslúži zábavnému uvoľneniu. Nevtieravo však presviedča, že základy sveta, stojace na boháčoch, podvodníkoch, odborníkoch-elegánoch, hlúpych fízloch a kráskach sú skutočné a netreba ich nijako meniť. ()
Pohodová komedie, kde se člověk upřímně zasměje a vypne na celou délku filmu. Ústřední dvojice O'Toole a Hepburn táhnou celý film výborně a vtípky s romantickou atmosférou fungují podařeně. Chemie mezi nimi funguje skvěle a divák jim žere všechno, co na plátně oba předvedou (ať už je to kamenný, nekompromisní výraz O'Toola nebo ztřeštěné chování Audrey). Moc pěkná komedie. 85% ()
Kdykoliv jsem tenkrát v kině viděl tuto komedii, byl jsem z ní pokaždé nadšený. A že těch návštěv bylo. No řekněte - kdo by se do Audrey Hepburn nezamiloval? Sluší jí to tady jak v modelech od Givenchy i v tom děsném mundúru s kbelíkem v ruce je prostě kouzelná. Moc příjemná zlodějská komedie, kde se originálně krade soška Venuše z muzea. Komplicem je Peter O´Toole, kterému to tady děsně sekne. A jako bonus Paříž! ()
Galerie (105)
Zajímavosti (19)
- Súkromné lietadlo Davisa Lelanda (Eli Wallach) sa nazýva Dassault-Breguet Mystère 20 (neskôr označené ako “Falcon 20“), registrované ako F-WLKB bolo prvým vyrobeným kusom z viac ako 500 lietadiel tejto série. (TheRoller)
- Keď Simon Dermott (Peter O'Toole) ukradne sošku a nahradí ju fľašou, položí ju na tmavý kameň na zelenom stĺpe. Keď neskôr okolo tohto stojana chodia ľudia, je stále zelený, ale keď si strážnik všimne, že soška zmizla, a upozorní na to svojho veliteľa, nasleduje detailný záber, v ktorom je stĺp béžový až biely a žiadny tmavý kameň pod fľašou nie je. (ČSFD)
- Filmaři se v muzeu pohybovali mezi uměleckými skvosty v ceně mnoha milionů, kromě klasických výtvarných stylů lze zahlédnout i obrazy surrealistické od autora Joan Miró i Ferrà (1893–1983). Muzeum ve filmu nese název „Kleber-Lafayette Museum“, ale jedná se o fikci. Muzeum bylo ve skutečnosti Musée Carnavalet, též Musée de l'Histoire de Paris, a jedná se o muzeum, které je věnováno dějinám Paříže od vzniku města po současnost. Nachází se v Paříži ve 3. obvodu v historické čtvrti Marais v ulici Rue de Sévigné. (sator)
Související novinky
Zemřel „modrooký ďábel“ Peter O'Toole
Odešla jedna z velkých hereckých osobností. Legendární britský herec byl v pátek hospitalizován v londýnské nemocnici Wellington, kde v noci ze soboty na neděli vydechl naposledy. Dožil se 81 let,… (více)
Reklama