Reklama

Reklama

Vykoupení L.B. Jonese

  • USA The Liberation of L.B. Jones (více)

L.B. Jones je jedním z nejbohatších černochů v Tennessee a právě se rozvádí s manželkou, která se zapletla s bílým policajtem. Za svůj protirasistický postoj je sužován nepřátelskou partou jižanských fanatiků i řadou negativních stereotypů. Spravedlnost má v tomto silném jižanském dramatu pachuť krve. Steve Mundine je mladý advokát, který krátce po svatbě se svou milovanou Nellou přijme místo v právnické firmě v malém jižanském městečku, v jejímž čele stojí jeho strýc Oman Hedgepath. Afroameričan L. B. Jones je úspěšným majitelem pohřebního ústavu, který u Hedgepathovy společnosti hledá pomoc se zastupováním u soudu. Jones se chce nechat rozvést se svou manželkou Emmou, ovšem jeho důvody dělají z případu ožehavou záležitost - Jones se dozvěděl, že má jeho žena poměr s bílým policejním důstojníkem Williem Joem Worthem, který je otcem Emmina nenarozeného dítěte. Worth rozhodně nestojí o to, aby se celá aféra dostala před soud, a tak společně se svým kolegou Stanleyem Bumpasem vezmou věci do vlastních rukou, což vyústí v krvavý střet plný mučení a rasových výpadů. (Cinemax)

(více)

Recenze (23)

Eddard 

všechny recenze uživatele

Pěkně a bez zbytečného patosu či přehánění zobrazené téma rasismu na americkém jihu 60. let. Labutí píseň Williama Wylera, jednoho z největších režisérů všech dob, za kterou se mistr rozhodně stydět nemusí. Vůbec nejsilněji na mě v celém filmu působil výkon Lee J. Cobba, který se do role jižanského právníka, v jehož nitru se jakoby odráží paradoxní a děsivý konflikt mezi předsudky a raciem, emocemi a rasismem, zakořeněný po století na Jihu, trefil NAPROSTO přesně. Zarámování snímku (příjezd vlaku symbolizující naději a radost a jeho odjezd, naznačující smutek a rezignaci) je taky bezchybný. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 80% ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Neuvěřitelně složité bylo sehnat si tento snímek, neboť v televizi není vysílán (nepochopitelně!), zakoupit si jej na DVD taktéž není možné a získat nějakou pirátskou verzi na nejrůznějších serverech je rovněž nemožné. Nakonec, po mnoha letech pátrání, se mi film podařilo zhlédnout. Čekání se vyplatilo. Už od samého začátku je Wylerův počin silný nejen ve svém příběhu, ale také v atmosféře, hudební složce a hereckých výkonech. Příběhy zabývající se apartheidem se těší moji oblibě již dlouhé roky a tudíž i Vykoupení L.B. Jonese jsem si patřičně užil. Úvodní scéna s vyskočením z vlaku je pamětihodná, podobně jako naháněčka na vrakovišti. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Posledný film režiséra, ktorého mám zaradeného v desiatke najobľúbenejších ma nesklamal. Relatívne nízke hodnotenie je dôsledkom istého schematizmu, ktorý som vnímal pri čierno-bielom členení postáv. Na druhej strane musím uznať, že v roku 1970 ešte doznievali veľké rasové nepokoje, ešte bolo v živej pamäti zavraždenie M.L. Kinga a tak museli aj výrazové prostriedky rešpektovať aktuálnu rasovú situáciu v USA. Herecky exceloval Lee J. Cobb, ktorý mal aj najzaujímavejšie napísanú úlohu. Ostatní herci boli dosť plochí. Paradoxné je, že stačilo ani nie 50 rokov a v Európe môžeme zažiť niečo veľmi podobné, pričom kritériom nebude farba pokožky, ale vzťah k islamu. Vtedy pochopíme niekdajšiu beznádej černochov a nebude nám to nič platné. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Horký jih, symbolický závěr v domě a ve vlaku a fantastický dabing hereckých es (Větrovec, Munzar, Haničinec, Němec). Při hlubším zamyšlení mrazí, děj pěkně odsýpá a vy si říkáte, že je to jenom "pár" let, kdy tohle bylo možný. Amerika se změnila, v Bílém domě Obama. Ale je to pravda? Film za čtyři, pátá hvězda patří Cinemaxu (!), který film odvysílal v původním dabingu (!). Jen houšť. ()

anderson 

všechny recenze uživatele

ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 20.2.1974 (R: ČST 2 = 5.9.1974)+ČESKOSLOVENSKÁ Pay-TV PREMIÉRA: CINEMAX = 17.7.2015, réžia českého znenia (ČST Praha 1973) = ZDENĚK COUFAL (18.7.2015) ()

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Z dnešního pohledu tlačí Wyler v některých dialozích až příliš na pilu v osvětovosti na úkor příběhu, ale vzhledem k době to asi dává smysl. Popravdě, když jsem zjistil, že scénář psal stejný člověk jako V žáru noci (které příběhově působilo tak nekompaktně až směšně), bál jsem se, jak to dopadne. Zbytečně. Dopadlo to dobře. Od Wylera, který vzešel ze školy klasického Hollywoodu, bych vůbec nečekal tak ponurej konec bez finální katarze, kde je zlo alespoň ex post potrestáno. Právě tahle hořkost, která v divákovi po skončení filmu zůstane, dělá z Vykoupení L. B. Jonese mnohem nadčasovější dílo, než by se dalo vzhledem k dobové ukotvenosti čekat. Tomu říkám ukončit kariéru důstojně. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

William Wyler je v každém ohledu zajímavý tvůrce, ovšem v tomto případě zaslouží ode mne smeknutí klobouku, natočit v roce 1970 příběh o jednom komplikovaném rozvodu kvůli nevěře s bělochem a trefně pichlavé vyobrazení tehdejší společnosti to vyžadovalo jistě kus odvahy i upřímnosti.. Vážím si režiséra, který jde vlastní cestou a nepoužívá vyšlapané chodníčky.. Hodnotím za čtyři s pomyšlením na pět hvězd.. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Odvážna téma rasizmu na americkom juhozápade, ktorá je zakorenená aj u tých najvyšších špičiek malomesta a vykoreniť ju je priam nemožné. Trochu prekvapilo, akú moc mal miestny advokát, ktorý nielen ovplyvňuje, ale dokonca aj prikazuje policajtom či starostovi mesta. Kvalitné herecké výkony na čele s Cobbom, silná téma a jasné posolstvo aj pre tých najtvrdohlavejších, že tadiaľ vlak prosto už nejazdí. Wyler opäť trafil do čierneho, už po koľkýkrát. Kvalitná filmárčina. ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Kdysi dávno...,ale dost.Takhle ne.I přes propast času je to nevyhasínající dílo.Rasismus jako základ společenského zla a neštěstí.A jestli je oblečen do uniformy máme tu institucionální rasismus.To je ta nejděsivější forma. Cobbova role odráží,a to naprosto skvěle,šílený rozpor a nutný konflikt mezi etikou,logikou,emocemi,právem a rasovými předsudky. Parádně zahráno.Synovec pak představuje to,co začíná.A to jak ve smyslu naděje, práce i života.Jeho protiváhu tvoří L.B.Klidný,slušný, bohatý a proto nesmírně silný.A statečný.Nicméně přesto.....Je ubit tupými policisty.Pak tu máme všeprostupující a všeurčující sexus...,který nezná rasová hlediska.Tedy občas.Policista se stává katem a vrahem a pak se dovolává obžaloby.Tohle už hraničí se surrealismem.A černoch s revolverem nenašel sílu zabít.Ale mlátička udělá svoje. A vlak odváží mstitele i mládí z místa zmaru.Ale kam?...Hodnotím vysoko. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Poslední Wylerův film není krimi, spíše jižanské rasové drama a není to tak skvělé, jak to vypadá ze zdejšího hodnocení. Ano slušně natočené, zahrané, scéna z vrakoviště má sílu (Ne!), nicméně je tu spousta zbytečných dějových linií co film brzdí. A je to opravdu příšerně schematické a v rámci toho absolutně nevěrohodné. Všichni černoši jsou tady milí, pohodoví, slušní, klidní veselí lidé; tedy kromě jednoho, ale ten má důvod. A všichni bílí jsou zmetci a totální rasisti, opět kromě jedné postavy, která ale nemá na žádný prostor a vliv na děj. A v rámci toho rasismu mám věřit, že v roce 1970 by poldovi prošlo mlácení žen, svědků, vydírání vedoucí ke znásilnění a nakonec šikana, pronásledování a chladnokrevná vražda spoutaného člověka? Že všichni kolem včetně kolegy, šéfa a starosty by se koukali jinam? A že bohatý, úspěšný a vážený právník by riskoval kariéru a okamžitě po přijetí klienta by šel informovat někoho z protistrany... a pomáhal krýt vraždu? Být to třeba v 20-30. letech tak neřeknu, být to čistě krimi tak nad tím mávnu rukou, ale pokud to má být drama o utrpení černochů, tak je absolutně nevěrohodné. ()

Everyone 

všechny recenze uživatele

Zápletka brilantní - o to víc si člověk musí vážit postav jako M. L. King, kteří se jen nedívali na soudobé problémy. Provedení místy úsměvné. Některé scény by chtěly převléci. ()

Carthorias 

všechny recenze uživatele

Letní Filmová Škola 2019, film 33: Na Wylera dost slabota. Nevím jestli to bylo filmovým materiálem, nebo konkrétní kopií ale zdálo se mi, že se koukám na nějaký blaxploitation a tím nemám na mysli jen černošské obsazení. Rozmazaná kamera, vyblité barvy, přeskakující zvuk, a až na výjimky otřesné herecké výkony, v případě Willyho Joea skoro až karikaturní. Od člověka co natočil Ben Hura, Detective Story, Dodsworth a jiné je to ohromný pokles v kvalitě. Co se týče děje, ani ten není nějak ohromující, klasický utlačovaný jižanský černoch postopadesáté, snad s trošku drsnějším koncem, znovu vypůjčeném z exploitation filmů 70. Let. ()

markotter 

všechny recenze uživatele

Američani (ti bílí) jsou svině. Vyhubili Indiány, přivlekli si černochy z Afriky na práci a pak s nima nechtěj mít nic společnýho atd. Tenhle film pěkně ukazuje, jak to ještě v 60. letech minulého století na jihu USA chodilo. Kromě posledních 20-30 minut, kdy začal film pořádně odsýpat, jsem z něho ale zas tak nadšený jako ostatní okolo nebyl. ()

pollstro 

všechny recenze uživatele

Cizoložství s rasovým podtextem z prostředí jižanského státu Tennessee plné předsudků, aneb kontroverzní Wyler ve svém vůbec posledním filmu režisérské kariéry, ve kterém se snaží předat svůj vlastní komentář k rasové problematice tehdejší doby. Jeho záměr působí pozoruhodně, chladně, avšak netrpělivě v oblasti vývoje příběhu. Celková otázka rasismu byla výborně prezentována i v jiných, daleko starších filmech. Nicméně Wyler je schopen se obdivuhodně pohybovat po hranici společenských názorů a závěrečný dvojsmyslný záběr to nádherně vystihuje. Technicky skvělý a podnětný film, který s odstupem času získává své zasloužené uznání. ()

zigy 

všechny recenze uživatele

Nudná první půlhodina, která je pouhým seznamováním s postavami, je vystřídána napínavou, mrazivou a bolestnou druhou půlkou filmu. Chudáci černoši v Americe, neměli to snadné, ani když už "formálně" byli rovnoprávní. Jak hodně formální to na jihu bylo, ukazuje tenhle film, vylepšený vypiplaným dabingem (Větrovec, Němec, Haničinec, a mj. Kopřiva jako prodejce zbraní!). Scéna na vrakovišti Vám, obrazně řečeno, otevře kudlu v kapse. Rasisty jsem nikdy neměl rád. ()

Reklama

Reklama