poster

Sait-on jamais...

Drama

Francie / Itálie, 1957, 96 min

  • Peabody
    **

    Název bych asi přeložil jako Jeden nikdy neví, což je v souladu s příběhem. Film začíná bůhví proč projekcí krátké grotesky, která skončí, rozsvítí se a diváci odcházejí z kina. Novinář Michel zahlédne mezi nimi krásnou Sofii a vyběhne za ní ven mezi paláce Benátek padesátých let. Dívka je poněkud nejasnou existencí, protože zjevně žije jednak s poněkud starším bývalým nacistou, jednak s tajemným Italem Sforzim, kterého hraje obzvláště krásný Robert Hossein. Oba muži o sobě přitom vědí a stýkají se. Nicméně Michel se do jejího složitého soužití zapojí také a příběh se pak rozvíjí k poněkud rádobydramatickému konci (on Vadim žádný velký režisér nebyl), se střílením, přeskakováním přes kanály ze střechy paláce na jinou střechu atd. Hudbu nahrál Modern Jazz Quartet, dodnes vychází jako samostatné album a je pěkná, zvláštně kontrastuje s minulou architektonickou krásnou. Některé scény (San Marco) jsou efektní až na hranici krásy a kýče, Francoise Arnoul je francouzsky pěkná (krásné ženy tedy uměl Vadim najít a nasnímat, abych mu byl práv). Celkově ale nic moc a pokud nejste nostalgici nebo kinožrouti (to jsem já), případně milovníci MJQ, moc to za vidění nestojí, příběh je takový řídký, řekl bych.(19.10.2014)

  • Houdini

    Zlatý Medvěd - výběr(10.1.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace