poster

Muž s kinoaparátem

  • Sovětský svaz

    Chelovek s kinoapparatom

  • Sovětský svaz

    Čelověk s kinoapparatom

  • Sovětský svaz

    Человек с киноаппаратом

  • Slovensko

    Muž s kinoaparátom

  • USA

    Man with a Movie Camera

  • USA

    Living Russia, or The Man with a Camera

Experimentální

Sovětský svaz, 1929, 68 min

Režie:

Dziga Vertov

Scénář:

Dziga Vertov

Kamera:

Michail Kaufman

Hrají:

Michail Kaufman

Střih:

Dziga Vertov
(další profese)
  • pm
    *****

    "Muž s kinoaparátem" je bezkonkurenčně to nejlepší, co jsem měla možnost vidět z němé sovětské avangardy. Stydím se, že mi film tak dlouho ležel doma a já si ho nepustila. Dokonalý soulad hudební složky, sřihu a kamery. Dokument, co má rytmus, vtip a hloubku. Film o filmu, film o diváctví, film o vývoji, hravá výpověď o všednodenním životě. Všechno ve všem. Bomba.(25.6.2010)

  • Eddard
    *****

    Tuhle kinematogracky-sebereflexivní lahůdku narozdíl od většiny ostatních sovětských "perel" dvacátých a ranně třicátých let s klidem doporučím všem. Dodnes svěží Film, z nějž čiší nadšení z nového možného vnímání světa, z technických možností a kouzel kamery a střihu. V několika kapitolách se nám Vertov postupně vyznává ze svého okouzlení z technického zázraku, kterým je pro něj kinoaparát. Z tohoto nadšení vyšel snad největší filmový dokumentární film všech dob, který, i když samozřejmě ideologicky vyhraněný (hollywoodské hrané filmy či alkohol tady dostávají kartáč), je zároveň asi největší oslavou samotného technického zázraku zvaného kinematografie. Pro někoho, kdo se o film zajímá trochu do hloubky povinnost.(20.7.2006)

  • gjjm
    *****

    Muž s kinoaparátem opravdu není film pro lidi, kteří dávají přednost oddělenému a pasivnímu pozorování fikčního světa (pozor, neplést fiktivní svět a fikční svět, jsou to dva velmi odlišné pojmy), který film vytváří, prostě ne pro diváky filmu, ale pro ty, kteří se chtějí stát součástí každého filmu, který sledují, kteří chtějí žít ve vědomě nereálném, fikčním světě filmu, pro ty, kteří se nechávají filmem pohltit a vtáhnout - respektive pro ty, kteří přesně tohle od filmu požadují. Je překvapující, jak málo lidí druhého typu je mezi běžnými "filmovými fanoušky". Muž s kinoaparátem je mnohdy bizarní (svatba / rozvod / pohřeb / porod je geniální scéna, stejně tak ten proslulý split screen na vzpěrače) filmová koláž, či někdy spíše obrovský hodinu trvající kaleidoskop zdánlivě nesouvislých záběrů na většinu aspektů lidského života, futuristická filmová báseň, filmový ekvivalent toho, co v literatuře vytvořil James Joyce, obrovské, bizarní, experimentální zjišťování vztahu mezi filmem a skutečností. Film bez příběhu, protože bez příběhu je i svět, který se film snaží zachytit. Koláž obdivuhodných filmových experimentů o tom, jak muž s kinoaparátem vidí raně sovětskou Oděsu, její obyvatele, instituce, domovy. S téměř voyeurskou posedlostí ale i s neosobním filosofickým zájmem o všední život a s neuvěřitelně ambiciózní snahou vytvořit všeobjímající, encyklopedické dílo nakukuje do oken, parků, pláží, hřišť, telefonních ústředen, továren na cigarety, střelnic, klubů, kadeřnictví, dolů, nemocnic, úřadů, divadel, hospod, kin, psacích strojů, šalin, předvádírny pouličního kouzelníka, lázní, lodí, přepážek úřadů, občas i do postelí (ne v tomto pořadí), střídá extrémně detailní a panoramatické záběry, občas bizarně kombinuje, stejně jako skutečný svět, a stejně jako skutečný svět většinou ukazuje něco, co od něho neočekáváme. Hraje si se svým "kinoaparátem" všemi způsoby, jaké ho napadnou. Snaží se film očistit od všeho divadelního a dát mu nové vyjadřovací prostředky a řeč (a je tu zavedeno mnoho dosud používaných prostředků filmové řeči - dvojexpozice, takové to snímání emotivních scén z divných úhlů, které je tak příšerné v Battlefield Earth, využití fast i slow motion, zapojení animace v hraném filmu, jako v jednom z prvních filmů je tu také využita pohyblivá kamera), a tuto podivnou obrazovou řeč se snaží diváka naučit. Vertovova obsese očima coby symbolem pozorování, kterou s Vertovem sdílel jeho současník Fritz Lang, má i tento význam. Vertov vlastně ani není režisér - nehledá totiž diváky, ale učedníky - archetypální Světoměsto a "dějový" rámec městského ruchu (mimochodem velmi volně inspirované starším německým filmem Berlin, symfonie velkoměsta z roku 1927) jsou skutečně pouze rámcem a tématem v joyceovské artistní studii toho, co všechno se skrývá v takzvané všednosti. Je dobře, že to bylo natočeno už tehdy, protože dnes by to asi bylo moc kontroverzní. P. S. Zvláštní je, že film (snad krom jedné ne komunistické, jen protifašistické scény a jedné spíše historicky než propagandisticky laděné zmínky o Leninovi) neobsahuje nic, co by bylo možno označit za propagandu. P. P. S. Viděno s opravdu velmi dobrým a duchu filmu přesně odpovídajícím jazzovým soundratckem - http://tinyurl.com/l4459x(28.8.2009)

  • AdaMM
    *****

    Naprosto úžasná vychytávka: surrealistický film, který ve své době musel znamenat menší revoluci. Vertov byl po jeho natočení obviněn z formalismu a měl utrum. Film popisuje "jeden den kameramana", podstatným prvkem je hudba... Vyšlo několik soundtracků (např. v provedení The Cinematic Orchestra). Divoký střih a na svou dobu dokonalé triky zvýrazňují neustálé se opakující sekvence (např. projíždějící tramvaje). Pokud budete mít možnost, nenechte si to ujít!(25.10.2003)

  • wendelin9
    ****

    Pozoruhodný snímek, který mě zaujal nejen svým zpracováním, ale také obsahem. Prvních pár minut mne uvedlo do stavu, kdy jsem si říkala „Na co se to proboha budu dívat?“, ale v zápětí tento pocit pominul. Zprvu nudné záběry všedních věcí se postupně stávaly zajímavými a samotný obsah gradoval díky propracovaným záběrům a bravurnímu střihu, které jsou na dobu vzniku snímku opravdu obdivuhodné. Plynulost a zároveň dynamika po sobě jdoucích záběrů vysloužily filmu můj veliký obdiv. Toto mistrovské dílo plné skvělých záběrů, střihů, hudby a v neposlední řadě skvěle zachycených situací mi bude vrtat hlavou ještě dlouho.(18.6.2011)

  • - Britské uskupení "The Cinematic Orchestra" vytvořilo pro film soundtrack uvedený v roce 2003 na albu s názvem "Man With a Movie Camera", které se pak hrálo naživo na řadě festivalů po celém světě. (džanik)

  • - Film nastiňuje řadu technik, které byly o 50 let později použity ve snímku Koyaanisqatsi (1982). (džanik)

  • - Původní ukrajinské mezititulky byly ztraceny, nahraneny byly ruskými mezititulky v polovině roku 1930. (rafix)