Muž s kinoaparátem

Jeden z mála filmů, kde je strašně moc vidět, jak je důležitá práce střihače, v tomto případě i střihačky. Poskládat naprosto jinak, film by nabral nový, jiný smysl. Navíc by nemuselo docházet k zajímavým kontrastům, například mezi životem smrtí, starým a novým. Ten název filmu je dokonalý, Vertov a jeho bratr-kameraman zachycují život a daří se jim to s plnou nádherou, s jeho rychlostí i pomalým tempem, s jeho krásou i hnusem, důležitostí a zbytečností. (15.07.2014)

Zde je v několika komentářích zmíněno asi vše co činí tento film legendárním (střih, montáž atp.). O revolučnosti samozřejmě není pochyb, film totiž působí i po 90 letech velice svěže a čerstvě, což je zásluhou právě střihu. Co se mi ale obzvlášť líbílo je estetika a kompozice jednotlivých záběrů, jíž považuji za stejně geniální jako ostatní filmařské metody tohoto filmu. I když asi je to právě střih, který záběrům umožní vyniknout, což jen potvrzuje jeho význam. Rozhodně se jedná o velmi působivé a ryze umělecké dílo, které si zasluhuje být nedílnou součástí filmových dějin. Viděl jsem verzi s hudebním doprovodem Cinematic Orchestra a musím říci, že si film bez této složky ani neumím představit, protože tato hudba skvěle podtrhuje to jak je film nestárnoucí a nadčasový, i přesto, že se jedná o významný zásah do původního filmového záměru. (30.05.2011)

Prosím, sedněte si, vezměte místo. Orchestr si jen naladí nástroje. Těch lidí ve filmu si nevšímejte, budou Vám dělat společnost. V našem novém, bombastickém představení. Jen se pohodlně usaďte, za chvíli můžeme začít. Okno do jiného světa, spící žena. Filmové plakáty vždy něco říkají. Sledujte pozorně a buďte tiše, abyste se mohli ponořit do sladkého snění. Vždyť vše začíná v nevědomí, v nebdělém, abstraktním světě představ. Asociace, prázdnota i plnost. Kontrast. Ve světě snové krajiny mají i spáči své místo. Jste snílci? Dívejte se. Pohledy kamery, pohledy věcí, pohledy lidí. Vitríny. Postupný pohyb, pomalé protírání očí. Přítomná chvíle zabalena v kostce ledu. Kameraman přijíždí. Představení může začít. Probuzení! (11.04.2016)

Koncepce: Dziga Vertov .. Zobrazená teorie a revoluce dokumentu. Asi bych si měl přečíst ještě nějakou tu literaturu, řekl jsem si v úvodu, protože tento sled dokumentárních obrázků mi zprvu moc neřekl a tvářil se také dost jednoduše. Jenže s každou minutou byl Muž s kinoaparátem lepší, propracovanější a poutavější. Zoom, střih, zpomalení, dynamika, kompozice, některé záběry prostě nemají chybu a některé dobové momenty pobaví, jako třeba neřízený chaos v ulicích. Pochvalu zaslouží také přidaný hudební podkres, laděný do jazzu, je moc příjemný i na samostatný poslech. (07.10.2007)

Směsice rychlých záběrů na obyčejné střípky ze života před skoro 100 lety, kromě dle mého názoru více než sporné vypovídací hodnoty o tehdejší době v tom nic objevného není. Viděl jsem verzi s hudebním doprovodem Cinematic Orchestra. Hudba při záběrech na balení cigaret už se nedala vydržet, trhalo mi to uši. Velké rozčarování. (19.09.2014)