Obchoďák smrti

Samotné nakupování je pro mě vždycky hrozný horor. Jak si mám vybrat z milionu věcí, které se všechny tváří úplně stejně? A pak ještě vystát pořádnou frontu? Pche. Takže jsem čekal, že z hororu odehrávajícím se v nákupním centru polezu po zdi. Nestalo se. Chopping Mall je roztomilý (Opravdu pro to nemám jiné slovo) trash, který nejvíc doplácí na to, že na začátku vůbec nepředstaví hlavní postavy, takže po mně nikdo nemůže chtít, abych se bál o frajera, který pracuje na žvýkačce takovou rychlostí, že jsem každou chvílí čekal, kdy si vyhodí čelist a který se najednou objeví na scéně, bez nějaké představovačky, která by mě donutila mu fandit. A strach rozhodně nenaženou ani robůtci, kteří vypadají jako kříženci Aplhy ze Strážců vesmíru a Čísla 5. Největší problém je, že selhává i komediální část, která by v takovém případě měla přebíjet tu hororovou, ale dobrých vtipů či zajímavých úmrtí se člověk nedočká a tak si všímá takových zbytečností jako jsou stupidní dialogy a podivné chování některých postav (Proč vystrašená dívka rozbije horní část výlohy, když pak vymlátí i dolní panel skla a proleze právě spodní částí?). Přesto za 80s hudbu, pěkné dudánky a krátkou stopáž dávám 2*, i když to nebyla taková sranda, jaká by se dala čekat. (07.10.2008)

Docela povedený sci-fi horor u kterého jsem se skoro vůbec nenudil, což se mi stává jen málokdy. Roboti sice vypadali směšně - stejně jako nelogické chování některých postav (viz jejich pózy při laserových paprscích) atd., ale jinak efekty docela ujdou. Nejvíc asi musím samozřejmě pochválit výběr hereček. (07.12.2010)

Nenáročné béčko se třemi hlídacími roboty, kterým tak trochu rupne v bedně, a tak začnou likvidovat kohokoliv, na koho narazí. Kombinace všeho možného, co pokleslý žánr může nabídnout - od párty nadržených teenagerů po jednu opravdu hustě ustřelenou hlavu. Dějově i formálně více méně dobový průměr, ovšem baví to zejména neustálými popkulturními odkazy: Paul Bartel a Mary Woronov si na začátku zopakují své role z Eating Raoul, Dick Miller hraje opět outsidera Waltera Paisleyho z Vědra krve, ústřední pár sleduje v televizi Cormanovu klasiku Útok krabích monster a v neposlední řadě v mnoha scénách filmu visí na zdech filmové plakáty, třeba k režisérovu debutu The Lost Empire. Na těchto zábavných referencích a drsném humoru Obchoďák smrti stojí, jinak by to byla opravdu přímočará blbina na jedno zhlédnutí. (07.02.2019)

Přemýšlel jsem jestli dát 2 nebo 3 ale tohle si fakt ty tři hvězdy nezaslouží. Je to nehorázný béčko ale to mě nijak nevadilo já béčka rád ale ty roboti vubec nenaháněli hrůzu to spíš ty pavouci co se tam na minutu objevily a jinak jsem asi koukal na sestřihanou verzi páč jsem to měl jen na hodinu a šestnáct minut. Jediný co mě na filmu uchvátilo byla explose hlavy, béčkový herec Dick Miller a že na konci byl najednou den. Thank you, have a nice day. (30.04.2012)

Napadlo vás někdy, jak by to vypadalo, kdyby se Číslo 5 po zásahu bleskem nestal živým, ale zbláznil se a zmagořil? Tak přesně tohle napadlo Jima Wynorského a natočil o tom film. Klasickou osmdesátkovou levnou a jednoduchou sci-fi horrorovou řežbu plnou koziček, prdelek, rozstřelených hlav, holek házejících molotovovy koktejly a vraždících robotů metajících laserové paprsky. Prostě něco sice tupého a brakového ale naprosto a zcela účinného. Na tomhle jsem vyrůstal, to se mi jednoduše nemůže nelíbit. (11.03.2016)